Zlomek sekundy

Rutger Hauer v roli typickýho 80s/90s hrdiny proti třímetrovýmu špepíkovi co mu dělá dusno. Tenhle film je klasický retro, všude tma, déšť, dystopická společnost roku 2008, drsný hlášky, krev, komediální prvek ve formě parťáka debílka atd. Občas mi to přišlo jako pokračování Temnýho anděla s Dolphem Lundgrenem. Kdo má rád tyhle špinavý béčka tak se bude bavit. (25.01.2016)

Je to přesně na pomezí mezi naprostou kravinou a stylovým kultovním béčkem. Tony Maylam měl šťastnou ruku, protože za pomoci hypnotické kamery a vlezlé hudby trefil parádně psychadelickou atmosféru, kterou mu ještě vyšperkoval Rutger Hauer svým maniakálním herectvím. Na začátku Vám bude připadat jako magor, ale s postupujícím příběhem bude jeho chování čím dál pochopitelnější, a jako magoři budou naopak vypadat ti okolo. Možná je to náhoda, možná je to režisérký záměr, každopádně to přiživuje mimózní pocit z děje. Zasazení do světa ve kterém se zhmotnily předpovědi magorů lepících se k silnicím, pobíhá v něm vrah z noční můry, a společnost zvolna sklouzává do chaosu, dokončuje dílo a pevně zacementovává film na té správné straně pomyslné hranice - mezi stylovými kultovkami, ke kterým se jejich obdivovatelé budou rádi vracet. (07.08.2023)

Mna tento film aj po dlhej dobe bavil sledovat, ked som ho videl naposledy. Film disponuje spravnou atmosferou a aj dobrymi hereckymi vykonmi. Ponure prostredie uprsaneho Londyna bolo skvele vybrate miesto pre zahadneho tvora ukryvajuceho sa v tmavych ulickach stareho mesta. Skoda, ze samotny zabijak nedostal vacsi priestor pre svoju rolu a poriadne ho az ukazali pri konci filmu a aj to tiez na nie moc dlhu dobu. Ale to vobec nevadi, pretoze film spravne plynie a postupom casu som vobec nepostrehol nejaku extremnu nudu, ktora by sa na mne prejavila. (15.09.2011)

Užiť si vo filme možno nanajvýš naozaj odpudivú víziu Londýna (tú sám za seba musím ale patrične vyzdvihnúť, je skutočne pôsobivá). Ak si na to divák potrpí, vidieť sa tu dajú taktiež síce menej realistické, ale nemenej nechutné kvantá krvi a vnútorností. Hauerovi a akémusi Neilovi Duncanovi to pred kamerou na rozdiel od iných postáv, ako sú barové tanečnice či lovci potkanov, vcelku "sekne", avšak tým výpočet pozitív končí. Monštrum za sebou zanecháva nejaké astrologické pseudoodkazy, nad ktorými sa vo filme medituje, ale nedozvedáme sa vlastne, s kým máme tú česť (ufo, satan či geneticky zmutovaný šialenec, ktorý si myslí, že je satanom [posledné dve možnosti sú vo filme nadhodené, samozrejme, nezáväzne])? Rovnako je scenáristicky odfláknutá štruktúra deja. Väčšinu stopáže čakáme, čo za milú osôbku to ten vrah bude, no čakanie nám spríjemňuje iba banálne potulovanie sa dvoch detektívov po meste. A keď dôjde k záverečnej konfrontácii, tá nie je ani akčná, ani logická (náznak SPOILERU: najskôr je nepochopiteľne statický Hauer, potom pre zmenu beštia), ani patrične vygradovaná. Hrozné béčko; sklamanie, ktoré je pre mňa o to horšie, že som na zhliadnutie celého filmu čakal viac ako 15 rokov. (01.09.2010)

Já tam teda více viděl Temného Anděla, ale budiž. Predátor 2 jsem viděl jen jednou a už tomu bude nějaký ten pátek. Jsem si projel filmografii Ruthera Hauera a on není nějaké to ořezávátko, takže požírač srdcí si vybral špatného protihráče. Tento typ hrdinů mi v dnešních filmech chybí, kouří, nadává, nespí, je špinavý, občas procedí nějakou tu hlášku. (28.12.2015)