Ještě máme čas

Má za to, že může dělat a říkat, co chce a jeho okolí na jedovatá slova pokaždé zapomene. Je to přece táta. Jenže už nerozeznává, kdo je živý a kdo po smrti, nepamatuje si souvislosti, ani neví, co je vůbec za den. Nikoho neposlouchá, nikdy není spokojený. Radost má jen ze své pravdy a urážení okolí. Kdo není šmejd, ten je „kurva nebo buzna“. Nikdy za život se neomluvil, neuměl projevit city ke svým dětem. Stejná krev, ovšem hodnoty tvrdého, rasistického a homofobního otce Lance Henriksena jsou úplně někde jinde než jeho homosexuálního syna. Hraje ho Viggo Mortensen, pro kterého je Falling prakticky výhradním autorským počinem. Napsal jej i zrežíroval, a je evidentně odžitý a do jisté míry osobní. Je to svým způsobem nepříjemná podívaná (ovšem proložená mnoha černohumornými momenty), konstantní natolik, až jí chybí vyloženě nějaký vrchol, přidaná hodnota, emoční výbuch. Mortensen v posledních letech vypouští silné dramatické role a i tentokrát je skvělý. Přesto na sebe hlavní pozornost strhává neústupný Henriksen, nejvíc proslavený rolí Bishopa z Vetřelců či lovce lidí z Živého terče. Béčkový herec vedlejších rolí jasně dokazuje, jak ho tvůrci se silnými rolemi opomíjeli. Je energický a přesvědčivý. Jediné co, tak se nedočkáme „vysvětlení“ toho, kde se v něm všechna ta zloba nashromáždila (kluka bral na lov, manželce nabízel pomoc v kuchyni). Každopádně velmi dobrý debut. (01.04.2021)

Mortensenův režijní debut oplývá působivým námětem, jehož síla se však poněkud rozplynula ve veskrz povrchním zpracování. Herecky se jedná o kvalitní kousek (snad jen Laura Linney trochu pře-/nadhrávala), který mě zaujal svým retrospektivním vypravěním - přesto jsem měl při sledování pocit, že tomu chyběly silnější emoce, které by mnou pohnuly. Mortensen rozhodně ještě má čas na to, aby svůj režisérský um vypiloval. (06.06.2021)

Výborně obsazený film, což se bohužel nedá říct o jeho natočení. Vigga i všechny hlavní herce mám dost v oblibě, ale to je asi tak zhruba všechno. Dost mě vytáčelo chování obou dětí vůči svému mrzutému tátovi, které já osobně bych vydržel jen pár minut a celkově mi přišel film až moc nevyvážený. Na jedné straně hrubián a neustále sprostě mluvící otec, na straně druhé až moc hodný a trpělivý syn. No, dnes nic pro mě. (17.10.2021)

Nie sú to čisté 4*, ale musím ich dať, lebo je až príliš vidno, aká osobná vec to pre Vigga Mortensena bola: režíroval, produkoval to, napísal scenár, zahral si hlavnú rolu, zložil hudbu... Okrem toho je scenár sám osebe veľmi silný, vzťah otca a syna vo všeobecnosti pokladám za jeden z najkomplikovanejších vzťahov na tomto svete a s pomocou môjho miláčika, osemdesiatnika Lancea Henriksena ma Viggo v tomto smere rozhodne nesklamal. Celkovo sa Ešte máme čas venuje veciam, ktoré na diváka fungujú o to viac, o čo je starší. Kedysi ich neriešil, možno ani poriadne nevedel, že existujú, ale s pribúdajúcimi rokmi (a šedinami) si ich začína čoraz naliehavejšie uvedomovať (rôzne choroby, vyrovnávanie sa so smrťou...). (21.07.2021)

Starého psa novým kúskom nenaučíš. Ani novému zmýšľaniu. Mortensen nakrúca v dvoch dejových líniách, pričom prestriháva v momentoch, ktoré asociujú v nich oboch tie isté pocity a niekedy aj dejové prvky. Tento prístup, spoločne s niektorými vypätejšími scénami medzi ním a Henriksenom patria k vrcholom snímky. Možno je dej ale príliš repetetívny a my po krátkom čase vieme, čo povie otec a ako zareaguje frustrovaný syn. Ich vzťah je stále rovnaký, nech sa syn, mimochodom tiež nie najmladší, snaží sebeviac. Možno to stačí, možno to chcelo ich vzťah posunúť nepredvídateľnejšími cestičkami. Záleží najmä od toho, ako vás téma zaujme a ako sa vám postavy hlboko vryjú pod kožu. Ako bonus dokonalé cameo Davida Cronenberga. (25.06.2022)