Šprtky to chtěj taky

Holky možná nejsou tak zábavné jako kluci, které stylově vykradly, ale vše kolem školy je uvěřitelné a příjemné na sledování. Nikdo neslezl z přehlídkového mola, oblečení většiny žáků dokonce vypadá jako z thrift shopu a party se svou opulentností nesnaží šokovat. Po záplavě bromance už bylo potřeba, aby i děvčata dostaly svoje modly a Dever s Feldstein jimi rozhodně jsou. (07.05.2020)

Rovnaká hovadina ako Superbad. Len namiesto 3 chlapcov robia totálne blbosti 2 dievčatá - šprtky, ktoré sa chcú konečne na nejakej party odviazať. Ústredná dvojka šprtiek sa mi nepáčila ani fyzicky ani povahou. Vtipy sú založené na nonstop fuckovaní. Niekto sa evidentne nadrel. Celkovo to je proste nuda, ktorá sa na American Pie absolútne nechytá. 4/10. (03.05.2020)

(1001) Sakra, to je naposledy, co mi Třináctka na instagramu řekne, ať se na něco podívám, a já se hned natěšeně běžím podívat. Když pominu, že k smrti nemám ráda tady to vyhrocené zobrazování "přátelství", které by bez té hádky do krve, manipulace a skryté vzájemné nenávisti a opovržení snad ani nebylo přátelství nebo co, tak jsem si úplně zavařila mozek snahou přijít na to, jestli je to komedie jako žánr a tudíž jsou všichni karikatury cíleně, a nebo jestli je to coming of age drama a komediální je jenom mód vyprávění a v tom případě wtf? Další oříšek pro mě představovala otázka, kdo je vlastně cílové publikum tohohle filmu. Baví Booksmart současné středoškolské puberťáky? Protože mně přijde, že přes to téma a veškeré takzvané Generation Z pozlátko je film mířen spíš na dospělé (myslím tím mileniály, když už tady házím těmi pojmy). Možná to, co mě mate a vede k myšlence, že tenhle film nemůže připadat zábavný snad nikomu, je "jenom" jakási křečovitá snaha o lehkost ze strany debutující režisérky, protože většina toho, co má ve filmu být vtipné a spontánní, bohužel pořád velmi slyšitelně šustí papírem a vnější manipulací. Příkladem budiž hned scéna prvního setkání hlavních hrdinek ve formě impromptu tancování, kde vidím prostě herce plnící pokyny a nikoliv dvě osoby bavící se svojí společností. A když už mluvím o tom papírovém scénáři, tak tam by se taky prostor pro zlepšení našel, hlavně v klasické kategorii "show, don't tell". Je tam víc scén, u kterých jsem si říkala, že postavy (hlavně Beanie Feldstein) zbytečně vyslovují nahlas něco, už vyplynulo, nebo mělo vyplynout z kontextu. Například první vážný rozhovor s Jaredem na lodi je toho plný. Možná to má sloužit spíš jako charakterizace té postavy, která to říká, a nikoliv jako zdroj informací, ale určitě by to v rámci dialogu šlo udělat bystřeji, takhle to akorát dál vrší již známé informace a ucpává sdělovací kanály. A na závěr vytáhnu taky nějaké pozitivní věci: Za nejpodařenější scénku bych označila krátké setkání s rozvážečem pizzy, a co se týče herců, tak tam bohužel nemůžu říct, že by mě někdo zaujal svým výkonem, ale můžu říct, že Jessica Williams mi připadala neskutečně krásná. (06.10.2019)

Booksmart je bláznivá a svižná jízda o dvou nejlepších kámoškách-šprtkách, které na konci střední zjistí, že si vůbec neužily randění a pařby, což teď plánují během posledního večera aspoň trochu dohnat. Komedie je to fakt ztřeštěná, i když se snaží zároveň ukazovat i nějaké ty problémy mládeže a především holek víc, než je u takového typu filmu běžné. Postavy jsou zajímavě načrtnuté a ujeté, ALE vztahy mezi nimi jsou dost nic moc. Interakce mezi hlavními hrdinkami je občas fajn, ale všechny vedlejší postavy podle mě nemají dost prostoru a nejsou zdaleka tak vtipné, jak by měly být. Sem tam přijde nějaký hezký moment a celková atmosféra je hodně dobrá (i když už mi začíná být trochu divné, jak v posledních letech vídávám filmy a seriály z něčeho, co má být asi střední třída v USA, ale podle mě si tedy žijí v neskutečným luxusu), ale bohužel to prostě není zdaleka taková sranda, jaká by měla být. O rok starší film s podobným tématem Cock Blockers (Kazišuci) se mi líbil mnohem víc. (6/10) (11.10.2020)