Klec

Bohdalovou nemám z osobních důvodů rád a jejím fanouškem se nestanu ani po shlédnutí Klece, ale to mi nebrání před jejím výkonem smeknout klobouk. Výborná je Strachova režie a Brzobohatého hudba plní svůj účel na jedničku. Jediný problém jsem měl s Hádkem. Nemohl jsem se rozhodnout, jestli hraje tak špatně, nebo tak geniálně a nemám v tom jasno ani teď. 70% (25.07.2019)

Výborné herecké výkony nejen obou hlavních představitelů přece jen nemohou zamaskovat slabiny scénáře. Příběh dvou lidí uzamčených v jednom bytě mohl být pecka, ale většina odboček jinam ho zbytečně drobí. Stejně tak mnohé události nejsou podmíněny logikou, ale tím, že scenárista postavy někam potřeboval dostat. Takže solidní psychologický thriller podle scénáře, který není tak silný jako ostatní složky podívané. (20.05.2019)

Kryštof Hádek už dávno není tím zelenáčem z Tmavomodrého světa. Ve filmech se otrkal a dovede uvěřitelně zahrát ledacos. Například hošíka, který navštíví starou paní v Praze, aby s ní pokecal o rodné vsi a své sestře Olině. Jenže co když je to jinak? Co když hošík chce prachy, o kterých si myslí, že je stará paní má? A co když se najednou oba ocitnout zamčení v kleci, ze které vede jen cesta skrze bezpečnostní dveře? Jiřímu Strachovi se povedlo natočit výborný thriller o tématu, o kterém se sice mluví, ale i tak si lidé pozvou domů kohokoli cizího. Jak to dopadá, víme z denního tisku... Ač nemám ráda herecký projev J. Bohdalové, tady byla skvělá. Malinko mi tu připomněla zestárnuvší Fany, což byla taky jediná role, kde ji mám ráda. Je to drama pro dva herce a oba to zvládli skvěle. Motiv cvrčka mě malinko zarazil, ale vlastně proč ne. (20.05.2019)

Epštajna asi jeho babka v mládí psychicky týrala, dost možná i pohlavně zneužívala, a taxe na ní teď vyřádil nedouckým, bezzubým a rychlokvašným rádoby psychomrdem, který by patrně skončil jako Janákův hajzlpapír někde v produkci TV Loppatov, kdyby Marek nedostal Strach. A jak víme, Bubák to má vždy pevně v uších, tudíž už po několikáté upletl z hoven Epštajnovy unylé grafomanie za každou cenu technicky, vizuálně a herecky velmi solidní bič, který ale moc nezapráská, protože materiál, z něhož byl vyroben, je řídký, nekonzistentní, nudný, bez solidnější pointy, nemá pevnost v tahu a disponuje psychologickou hloubkou pajzlového rozumbrady. Nicméně je to alespoň pořádný koncert, ve kterém excelentní Malý had (trochu tupě) týrá při domovní invazi neméně dokonalého Rákosníčka, jenž je i v požehnaném věku totální mimická puma. Čili něco jako když dirigent s absolutním sluchem a virtuózní první i druhé housle hrají nějakého zkurveného Janáčka, jehož disharmonické kompozice jsou snesitelné leda jako velmi účinný prostředek k plašení potkanů. Buď zas někdy hetero, Epštajne, z pásové rychloprodukce si uženeš leda tak pásový opar! (05.02.2020)

Skoro jako od Hitchcocka, ale fakt jenom skoro… Strach to má hodně v malíku, stačí mu málo, aby si postavy povodil správným směrem, herci si to dávají bez výdechu a ten suterénní byt anonymního pražského činžáku zmenšuje hrací plochu s ubíhajícími minutami naprosto fantasticky. Je proto až s podivem, že se vše podřizuje naprosto retardovanému scénáři, kdy Epstein na sílu tlačí všechny ty ohrané motivy „home invasion“ žánrů, ale sám se brodí v bahně klišé a logických nonsensů (na ty klíče ve světlíku by fakt nebyl potřeba MacGyver, aby šly ven!), přičemž to luxusně pohřbívá Hádkovou postavou, která z úlisného zmrdečka lusknutím prstu vyrobí násilnického hajzla, ale bez opravdového přerodu, bez ochoty více zapracovat na motivacích. Pak už je to jízda dolů, kdy Bohdalová jede, Hádek koketuje s hranicí parodie (ale tak nějak to ustojí) a ten vychtěný závěr, co má jakože být drsnou katarzí, očekáváte a tak nějak se mu i pousmějete… blbě, ironicky, úlevně. PS: Chápu, že je Jiří oddaný katolík, ale s Markem si své „ano“ neřekli v kostele, takže zrealizovat text jiného scenáristy by fakt nebyl žádný hřích. (10.06.2019)