Cesta do zatracení

Filmovou adaptaci Cesty Cormaca McCarthyho měl režírovat Sam Mendes! Vykreslit cestu otce ke svému vlastnímu synovi na gangsterském pozadí byl vskutku impozantní nápad. Mendes nechává vzadu pochybnou komiksovou předlohu a ilustruje si film podle vlastních představ. Díky němu a Thomasu Newmanovi jsou to pak momentky nezapomenutelné - zvlášť divadelní aranžmá ve scéně konečného zúčtování. Poznámka pod čarou: jeden z posledních filmů, kde Tom Hanks vypadal jako Tom Hanks. (18.07.2011)

Tahle atmosférická gangsterka má díky Mendesovi docela netradiční vizuál (pro žánr, ne pro Sama) a je barevnější než je zvykem. Tak nějak až nezvykle "krásná", ale přesto temná. Herecky vynikající a ta odporná kreatura Jude Law předvádí moji parádičku s mincí opravdu pěkně. V RTP je několik výjmečných scén, ale z Thompsonu v dešti se vám zastaví srdce. (07.01.2012)

Sam Mendes nám dokázal, že Americká krása nebyla jen náhoda! I jeho druhý celovečerní film dopadl na výbornou. Tom Hanks v roli mafiána, který se společně se svým synem vydal za odplatou a vyrovnáním s mafiánem Paulem Newmanem, který nařídil zabít jeho a celou jeho rodinu. Po celou cestu ho, ale pronásleduje zabiják Jude Law. Paul Newman se mi velice líbil jen škoda, že za svou roli neobdržel Oscara (už jen kvůli tomu kolik toho pro film udělal a kolik možností v jeho věku bude ještě mít). Skvělé dílko a musím jen popřát Samu Mendesovi hodně štěstí a těším se na další jeho film(y). (10.11.2007)

Mé oči hltaly každý nádherný záběr, uši se kochaly hudební složkou filmu (připomínající mi náladou Mendesův snímek AMERICKÁ KRÁSA)... a můj mozek měl co dělat, aby všechno toto stačil vnímat, zpracovávat, vyhodnocovat, archivovat a současně vydávat nezbytné signály do dalších částí těla (očím ke spuštění slz, koutkům úst k úsměvu, nohám k nakopnutí Maguireho atd.). Za použití všech možných prostředků je zde výborně vystavěna atmosféra - déšť, tma x slunce, denní světlo, voda etc. Bylo by hříchem nezmínit také práci kameramana - kamera je prostě perfektní (klidné najíždění, objíždění objektů, zaostřování a rozostřování objektů, hra se stínem a dalo by se pokračovat dále). Mírně jsem se obával toho, jak si Sam Mendes pohraje s citlivým námětem. Jde o dostatečně citlivé téma na to, aby se dalo zmršit a z takto zpracovaného výsledku by pak divákovi zůstala jen divná pachuť v mysli. Naštěstí Mendes předvedl, že i tuto oblast má v malíčku - samotný závěr přesvědčí i nás ze "staré školy", že vše je jak má být (že dobré je dobré a špatné špatným bez ohledu na to, jak to kdo vyargumentuje). Vše je navíc předloženo bez zbytečného moralizování a okecávání. Shrnuto a podtrženo: Tomuto teda říkám čistá filmařina - krásně natočené, výborně zahrané... a s myšlenkou, která člověku něco dá. (18.01.2004)

KDYŽ SE MĚ LIDÉ PTAJÍ, ZDA BYL MICHAEL SULLIVAN DOBRÝ ČLOVEK, ANEBO V NĚM NEBYLA ANI ŠPETKA DOBRÉHO, POKAŽDÉ ODPOVÍM STĚJNĚ. ŘEKNU JIM: BYL TO MŮJ OTEC... Ostatními obdivovaný film obdivuji i já, k tomu není co dodat. Jen bych napsal, že tento film Sama Mendese na mě zdaleka nezapůsobil tak silně, jako jeho debut. Bohužel. (05.02.2003)