Konec starých časů

Konec strých časů je film, při kterém byl Jíří Mencl v plné tvůrčí síle a když nepatří mezi jeho ryzí klenoty, rozhodně se jedná o velmi kvalitní komedii se vším všudy. Pro mě, jako by film také předznamenával konec starých dobrých časů českého filmu, kdy nebylo vyjímkou, když v jednom roce vzniklo třeba i 10 takhle skvělých českých filmů. A tento snímek skutečně jakoby tento předěl symbolizoval, protože je jedním z posledních představitelů těchto žní. Jinak je film asi životní rolí Josefa Abrháma. Ne že by snad nenatočil ještě lepší filmy, ale nikde jsem ho neviděl takhle herecky řádit. (18.07.2012)

Postupné vyznívání éry pozdně komunistické kinematografie hraného filmu je datovatelné do let 1988/89-1991/93. Je to období nostalgie a lítosti, vyklízení pracně dobytých pozic, likvidace její technické základny (např. laboratoří) a nosných částí filmové výroby i tvorby a tím vším i neodůvodněný, chorobný ústup kvality. KONEC STARÝCH ČASŮ, tato vančurovská reflexe jednoho z nejlyričtějších a nejhlubších českých režisérů, je podobně truchlivou bilancí prasečkářství prvorepublikového agrárnictví. Bláznivý kníže, jehož nejsilnějším rysem je přesvědčivá nepřesvědčivost, sám o sobě figura prolezlá úpadkem ve všech jeho představitelných polohách a projevech, je jakýmsi kontrapunktem hrdinů děl jako MARKÉTA LAZAROVÁ, v nichž v minulosti svého šlechtického rodu hledá levicový intelektuál, komunistický socialista a zbraslavský lékař záchytné body opačného typu. To všechno včetně v posunu zpracované výrazné vančurovské češtiny dokázali autoři Jiří Blažek a Jiří Menzel dostat do pozoruhodného díla, která poprávu patří do galerie špiček tohoto českého oskarového režiséra. Jedno jeho gesto dokonale splývá se světem hrdinů KONCE: o několik let později na filmovém festivalu, zachráněném po několikaletém úsilí pro Karlovy Vary, okázale ztluče producenta, neschopného vyhovět potřebám dvou předních českých režisérů (Menzela a Kachyni) usilujících o zfilmování pro změnu hrabalovského literárního tématu. (24.02.2008)

Poetický návrat do starých časů. Až nadpozemsky poklidná atmosféra, jemný humor, Josef Abrhám v jedné ze svých nejlepších rolí, výborný Josef Somr. Zajímavá paralela k době vzniku filmu - konec starých časů aneb konec jedné éry tuzemského filmu. Jiří Menzel a jeho na dlouhou dobu poslední mistrovské dílo. 95%. (19.12.2006)

Velice roztomilá záležitost, po dlouhý době jsem viděl film zajímavej nejenom atmosférou, herecky, ale hlavně příběhem. Ale herecky to je samozřejmě paráda, Abrhám je tu nejspíš v životní roli. 🔝 Nakonec ještě hvězdičku přidám, protože jsem film za poslední půlrok viděl asi čtyřikrát. Takhle milej a zábavnej film jsem už dlouho neviděl. (21.09.2020)

Poetický úsměvný příběh s jemným erotickým jiskřením, jak to umí snad jen J.Menzel. Zasazen do nádherného barevného hávu podzimní přírody, která jako by evokovala odchod starých časů...nechšť! Spekulace! J.Menzel se nechal slyšet, že se mělo natáčet v létě, jenže se to nějak zvrtlo, a tudíž se započalo s natáčením na podzim. Ještě si posteskl, jaká byla zima a že měl tepláky a přes to čtyři svetry. A chudáci herci hráli v těch letních kostýmech a J.Abrhám se koupal v ledovém rybníce chudák. Pak věřte filmařům, že vám předkládají/nepředkládají symboly a jinotaje a tak. Milý film. (01.09.2010)