Na samotě u lesa

"On teda cihlu do ruky neveme, ale odborník je to na slovo vzatej." Kdybych se jednou vzbudil a zjistil bych, že jsem Pražák, tak si okamžitě pořídím parcelu na konci světa, nakoupím tvárnice, překlady, krovy, latě, tašky, odpad, hřebíky, vruty, trámy, dvojlinky, trojlinky, okapy, plechy, zemnící drát, elektroměr, pojistky, hromosvod, krabice pod vypínače, krabice odbočné a za odborného dohledu pana Lorence sám sobě postavím stylovou víkendovou chatku 25+3. Rodině Lavičkových stačila chalupa. To udělali dobře, protože já nebudu mít v ceně dědu Komárka, mlynáře Radima, Ferdu Kokeše ani psí blechy a s těmi všemi se vždycky dobře pobavím. (25.12.2012)

Výborná komedie, která těží z dokonalé znalosti českého malého člověka a nectností, které stačil pochytit a rozvinout v období budování "reálného socialismu". Hlubinná studie maloměšťáctví okořeněná spoustou většinou dobře fungujících vtípků. Evergreen našich televizních obrazovek, který pro mě nikdy nezestárne. Na druhou stranu jde o specificky české téma, protože když uvedli snímek na festivalech v západní Evropě, drtivou většinu narážek diváci nechápali a film vyšuměl. Celkový dojem: 95 %. (16.06.2006)

Další z legendárních komedií, která je jednou z nejznámějších v České kinematografii. Ať už vezmeme laskavý humor Zdeňka Svěráka, příjemné prostředí, prosluněné léto či vynikající herce, dostaneme pravou a nefalšovanou odpočinkovou komedii. Josef Kemr v roli sympatického samorosta pana Komárka předvedl asi svou nejznámější roli, Zdeněk Svěrák je zde také nadmíru zábavný a jako třešinka na dortu je tu František Kovářík jako neodolatelný otec dědy Komárka. Skvělá zásobárna nesmrtelných hlášek a jistota odpočinku a dobré nálady. (10.04.2006)

Scénář: Zdeněk Svěrák+Ladislav Smoljak. Je snad nutné něco dodávat? Hlášky z filmu jsou věčné! Ten film se mi ani po desítkách shlédnutí neomrzel a neztratil nic na svém excelentním inteligentním satirickém humoru. Nekompromisních 100% Jedna z mých nejoblíbenějších komedií! :-) (26.10.2011)

Prachobyčejná lidskost. Jubilejní desátou projekci jsem si náhodou střihl hned po Hopperově Bezstarostné jízdě a oba jinak zcela nesourodé filmy se mi v hlavě pustily do křížku. Nespoutaná volnost versus omezená, ale hřejivá, kapka lidství. Na jedné straně stojí vášně a touhy prchavý, na straně druhé kousek obyčejnýho pocitu štěstí z drobných radostí neméně obyčejného života. Zatímco Easy Rider ve mně vzbuzoval melancholickou náladu z dávno zapomenutých snů, Na samotě u lesa mi zase připomnělo, že i můj život je v naprostém pořádku. I takhle se totiž dá a s úsměvem, a to i když vám občas ve "struku tvarohovatí mlíko". Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (18.06.2015)