Na samotě u lesa

Prachobyčejná lidskost. Jubilejní desátou projekci jsem si náhodou střihl hned po Hopperově Bezstarostné jízdě a oba jinak zcela nesourodé filmy se mi v hlavě pustily do křížku. Nespoutaná volnost versus omezená, ale hřejivá, kapka lidství. Na jedné straně stojí vášně a touhy prchavý, na straně druhé kousek obyčejnýho pocitu štěstí z drobných radostí neméně obyčejného života. Zatímco Easy Rider ve mně vzbuzoval melancholickou náladu z dávno zapomenutých snů, Na samotě u lesa mi zase připomnělo, že i můj život je v naprostém pořádku. I takhle se totiž dá a s úsměvem, a to i když vám občas ve "struku tvarohovatí mlíko". Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (18.06.2015)

Apel na lidskost, výborná klasika a ve své době trefná satira, jejíž některé aspekty jsou aktuální dodnes. Ovšem to hlavní a základní - nejlepší filmová bitka všech dob! Řežba gerontů po pohřbu pana nebožtíka musí v každém správném chlapisku vyhánět adrenalin na maximum, škubat mu mozolnatými dlaněmi a zasít do něj pocit, že mnohé zmešká, když se okamžitě nezapojí. Beat the bastard (15.05.2012)

Ďalšia z českých komédií, v ktorej hodnotení sa rozchádzam s väčšinou. Nečudujem sa a ani ma to nemrzí. Na samotě u lesa je film vzniknutý z málokedy nefungujúcej spolupráce tria Menzel-Smoljak-Svěrák, témou vyhovujúci normalizačným cenzorom, oslovujúci nielen cimrmanológov, ale väčšinu Čechov, ktorí v ňom okrem zapamätateľných a v zahraničí ťažko pochopiteľných hlášok, nachádzajú i časť seba, pričom nie je rozhodujúce, či patria k Pražákom, venkovanom, šoférom, ktorých nesmie predbehnúť nikto na Trabante a pod. Film úspešný a napriek tomu chvíľami nudiaci. Film, na ktorom obdivujem iba to, že jeho popularitu nezničilo ani nekonečné reprízovanie na všetkých kanáloch. (15.01.2011)

Nedokážu si zrovna vybavit film, který by disponoval větším množstvím skvělých hlášek. Nedokážu si vybavit ani film, který by disponoval tolika zajímavými postavami. Nejlevnější zedník v kraji Lorenc prostě neměl chybu. Film bych s naprosto čistým svědomím zařadil k tomu nejlepšímu co kdy vůbec bylo u nás vyprodukováno. A za tu pohodovou atmosféru, kterou si po celou dobu drží je takřka mojí povinností dát nejvyšší hodnocení. (28.08.2011)

Prologem Menzlova filmového návratu k hrabalovským předlohám byl námět cimrmanovské dvojice Svěrák - Smoljak, kteří se pokoušeli zareagovat na nový trend socialistické společnosti jménem chalupářství. Ačkoliv je film eskapádou brilantních komických situací především zásluhou civilizací načichlé rodinky Lavičkových, jakýsi podvědomý tragický tón do něj vnáší svým citlivým herectvím Josef Kemr v roli samorostlého Komárka. A opět musím vyzdvihnout přítomnost Václava Trégla, jehož utlačovaný stařík je vskutku dojímavým obrazem odcházející generace prvorepublikových mistrů humoru. Filmu by opět prospěly méně periodické televizní reprízy. (02.11.2008)