Cutting It Short
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (571)
Jeden z klenotů české kinematografie. Filmový požitek, který se snad nikdy neomrzí. Jen se s přibývajícími reprízami a roky mění úhel pohledu. Zatímco kdysi jsem se bavil Hanzlíkovým Pepinem a jeho nezbytným doplňkem Rudolfem Hrušínským mladším, dnes se spíše kochám scénami, které okouzlují svou poetikou a spíše než zábavou jsou oslavou života, starých časů a krás ukrytých v těch zdánlivě nejbanalnějších věcech, situacích i slovech. A s každou další reprízou si u stále většího počtu postav říkám "Ach, jak já ti rozumím". Prostě filmový klenot s užasně zahranými úžasnými postavami, nezapomenutelnými scénami, nádhernou atmosférou, vzniklou průnikem hrabalovské a menzelovské poetiky, a pohodou, která vyzařuje z každého okamžiku. Nudíte se? Pořidte si filmové Postřižiny. ()
Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. ()
Tak jako v případě jiných Menzelových adaptací Hrabala, i tady je film pouhý odvar vybírající si z předlohy především komické situace a naopak odnímající předloze tragiku a závažnost. Postřižiny jsou lehce plynoucí, úsměvný, roztomilý film. Odhlédnuto od tohoto ne nepodstatného faktu, jsou ovšem filmem skutečně velmi dobře natočeným. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že Menzel poněkud nadužívá postupy odpozorované z grotesky. Na druhou stranu, přesně tahle místa spolehlivě fungují i na děti, což nemusí být vždycky úplně k zahození ;o) Celkový dojem: 90% ()
Mládí Hrabalových rodičů je i mládím spisovatelova pábení. V tomto případě ztělesněným půvabnou mladou ženou, která ve své již ne panenské nevinnosti páše věci, příslušející rozpustilým dívkám, pro které je klukovská parta to nejlepší. Nejen strýc Pepin svou živelností, ale i otec Francin hyperkonformností se z tohoto rámce nevymykají. Hravost knihy se mění v bezudnost scénáře a filmového příběhu, který pojednává. Maloměstský pivovar i maloměstský život, kulisa, na jejímž popředí se to víření odehrává, rovněž nezklame. Bizarní solidnost šedivé honorace tvoří působivý kontrast, jakousi vyrovnávající desku řetězu dnes už nesmrtelných scén a obrazů. Nejen komínová scéna nebo chrápající lékařská prohlídka, ale i rozkošné přehození významů v klíčovém slově na závěr filmu, z nějž je počat budoucí spisovatel, stejně nespoutatelný jako jeho rodina, zůstávají v stálé paměti většiny těch, kdo tento nevšední film zhlédli. Čekání na perlu se mění v jistotu rafinované prostoty mistrovského šperku. Hrabalova, Menzelova i Hanzlíkova. ()
Největším plusem tohoto filmu je krásná mladá Magda Vášáryová, kterou si snad jako neodolatelnou paní správcovou oblíbí snad každý muž. Druhým plusem je vynikající režie Jiřího Menzela. Třetím a čtyrtým plusem jsou oba představitelé mužských rolí; Jiří Schmitzer jako prototyp skormného, pečlivě vychovávaného muže, zatímco Jaromír Hanzlík coby Pepin jako ožrala, neznaboh a hulvát. A to pivo...eh! ()
Galerie (49)
Zajímavosti (49)
- Poslední věta filmu – „Nosím tam pro tebe, Francine, spisovatele“ –, kterou pronesla Maryška (Magda Vášáryová), je narážkou na Bohumila Hrabala. Postava sládka představuje jeho otčíma, manželka pak Hrabalovu matku. (Reyak)
- Štúdio odmietalo režisérovi obsadiť do úlohy Maryšky Magdu Vášáryovú, nakoľko sa báli, že má veľa pracovných aktivít v Bratislave a stálo by to veľa peňazí platiť jej zrušené predstavenia. Ale keď dal režisér Jiří Menzel herečke prečítať knihu, ona mu obratom poslala list, že si kvôli úlohe vyčlenila čas. (Raccoon.city)
- Pružiny, na kterých Jiří Schmitzer (Francin) často ve filmu posiluje, byly vyrobeny z obyčejného drátu, takže se nevracely. (Specs)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
Navštivte místa, která znáte z českých filmů
Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)
Filmová ocenění benátského festivalu
Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)
Reklama