Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (571)
Co může člověka na světe asi tak potěšit? Galerie toho nejúdernějšího, nejopravdovějšího a nejtrvalejšího se nám tu rozkládá před očima, ať se jedná o vykuchané prasátko proměnivší se v horu nejdráždivějších laskomin, žlutavý mok ladně kanoucí do bezedných hrdel, ideálně se klenoucí poprsí plně krásné Magdy Vašáryové nebo řeřavá poezie komínové eskapády. Požitkářství všech druhů, avšak pouze jedné, té nejvyšší úrovně. ()
Zajímavé počtení od Bohumila Hrabala, ale jeho tvorba mi neříká absolutně nic. Je to spisovatel, který (pro mě) nepíše záživný způsobem a neumí mě vtáhnout do děje. Je to těžké, když Postřižiny jsou sbírka povídek. Teď k filmu, je záživnější a knížka je hodně podobná, což by měl uvítat každý divák. Jak u knihy, tak u filmu jsem se párkrát zasmál a strýc Pepin je zobrazen ve filmu naprosto skvěle. V knize se to nepozná tolik, ale ve filmu je hodně rozeřvaný, až to není hezké, ale to je účel. Tudíž největší klad jsou herecké výkony všech hlavních postav, což dokáži vždy ocenit... 8/10 = 80% ()
Mládí Hrabalových rodičů je i mládím spisovatelova pábení. V tomto případě ztělesněným půvabnou mladou ženou, která ve své již ne panenské nevinnosti páše věci, příslušející rozpustilým dívkám, pro které je klukovská parta to nejlepší. Nejen strýc Pepin svou živelností, ale i otec Francin hyperkonformností se z tohoto rámce nevymykají. Hravost knihy se mění v bezudnost scénáře a filmového příběhu, který pojednává. Maloměstský pivovar i maloměstský život, kulisa, na jejímž popředí se to víření odehrává, rovněž nezklame. Bizarní solidnost šedivé honorace tvoří působivý kontrast, jakousi vyrovnávající desku řetězu dnes už nesmrtelných scén a obrazů. Nejen komínová scéna nebo chrápající lékařská prohlídka, ale i rozkošné přehození významů v klíčovém slově na závěr filmu, z nějž je počat budoucí spisovatel, stejně nespoutatelný jako jeho rodina, zůstávají v stálé paměti většiny těch, kdo tento nevšední film zhlédli. Čekání na perlu se mění v jistotu rafinované prostoty mistrovského šperku. Hrabalova, Menzelova i Hanzlíkova. ()
CITÁT - Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!....... Tahle komedie nebude snad nikdy nikoho nudit. CITÁT - Ten Francin je nějaké chabrus na nervy. Měl by si podle spisku páně Batisty omévat přirození vlažnou vodó.......... Scénář: Jiří Menzel a Bohumil Hrabal. Kamera: Jaromír Šofr. CITÁT - Pro mě za mě si vylezte třeba na komín.......... ()
Postřižiny patří k tomu nejlepšímu, co režisér Jiří Menzel a spisovatel Bohumil Hrabal společně vytvořili. Hrabalovská poetika laskavosti a všednodennosti zde určitým způsobem dosáhla svého vrcholu! Knížka je výborná a film věrně zachovává jejího původního (lyrického) ducha. Paní správcová pivovaru v podání úžasné Magdy Vášáryové a hlučný strýc Pepin Jaromíra Hanzlíka pro mě představují ikonické postavy díla Bohumila Hrabala. Jeden z nejkrásnějších filmů československé kinematografie, který potěší nejen všechny milovníky piva. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (49)
- V objekte pivovaru je dnes múzeum, v ktorom sú rekvizity z filmu a návštevníci si tu dokonca môžu kúpiť aj spodnú bielizeň Maryšky (Magda Vášáryová) vo všetkých veľkostiach. Cena, za akú sa predávala saténová luxusná bielizeň v priehľadnom sáčku s mašľou v roku 2017 bola 250 Kč. (krasomama)
- Když Pepin (Jaromír Hanzlík) s Maryškou (Magda Vášáryová) lezou na komín, mění se několikrát počasí. Jednu chvíli je obloha čistě modrá, pak téměř zamračená, a to se několikrát vystřídá. (Duoscop)
- Miroslav Donutil (kočí Martin) je v závěrečných titulcích chybně uveden jako Miloslav. (RozaF)
Reklama