Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (571)

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

Nejrozporuplnější Menzelův film. Na jednu stranu oslava "starých dobrých časů" v době normalizace, na druhu stranu konzumní hédonizmus - čili něco normalizaci zcela vyhovujícího. Perfektní figurkářské (nikoli herecké) výkony se v paměti diváků usadily jako esence Hrabalovské poetiky, jenže Hrabal byl mnohem drsnější a výrazově bohatší. Hrabal není Hladil, ani krasosmutný narcis jako Menzel. Postřižiny se staly erbovním filmem všech přeslazených retrolimonád, jimiž nás dnes přehlcují čeští filmaři v kinech i v televizi. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Menzel - Hrabal. Dodnes nevím, proč zrovna Menzel získal výsadní právo zfilmovat většinu stěžejních Hrabalových literárních děl. Zkusit to občas taky nějaký jiný režisér, bylo by co poměřovat, ale takhle není s kým. Hrabal byl mistr psaného slova a jeho knihy nešlo ani dost dobře přetáhnout do filmové podoby. Menzel většinu jeho děl úplně zkurvil. Ano, nemám problém použít ostřejší slovo, když je na místě. Dokurvil i tohle dílo. Už obsazení Francina a Maryšky čahounem a ohyzdou, je zoufalé a žádá si o přeobsazení. A Hrabalovu poetiku taky, až na pár výjimek, okleštil, anebo ji v podstatě ani nevystihl. Když byl Menzel v koncích, a za film jsem to vycítil nesčetněkrát, napasoval do filmu idiotsky zrychlené scény, ve kterých hrbatý idiot Hrušínský jako by legračně pobíhá. Jak toto může někdo dát do filmu?! A takových hovadin je ve filmu milion, přitom jsou neústrojné a divné. Hanzlíkova kreace Pepina mě pobavila, ale opět do filmu jako by ani nepatřila, jak křečovitě ji tam Menzel narouboval. Výsledná podoba filmu mě vůbec nenadchla. Film jsem viděl na etapy a skoro jsem ho i vypínal, jak nezajímavě je natočený. Kdykoliv ho někde reprízují, házím ignor. 20% ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

K tomuhle snímku mám poněkud osobní vztah, a tak se psaní komentáře stále vyhýbam. Děda byl sládek, a i když jsme byl ještě malý kluk, když si ho smrt vzala, tak na dětství v pivováře nezapomenu. Vůně sladu, sešeřelá varna, obří sudy a pivo, kam se podíváš. Mistrně převedená Hrabalova próza, tak jak to snad jen Menzel umí. Krásná M.Vašáryová pijící zlatý mok na jeden zátah tak, že dostanete žízeň, i kdybyste nechtěli. A což šťavnaté bifteky, jejichž vůně se doslova z plátna/obrazovky/monitoru line. Vždy polituji J.Schmitzera pojídajícího jen tvrdé topinky. Všechna ta báječná poetika časů minulých, prodchnutá veselými příhodami, trochou erotiky i odvážnou spank scénou...A pak jistě, strýc Pepin! Nudíte se, kupte si medvídka mývala! A nebo si případně pusťte Postřižiny. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Absolutní klasika, která je i po více než čtyřiceti letech tou nejlepší reklamou na české pivo, kterou může tuzemská kinematografie nabídnout. Jiří Menzel se moc nezabýval nějakým propracovaným příběhem, ale soustředil se spíš na naprosto úžasnou prvorepublikovou atmosféru, vykreslení jednotlivých figurek (evidentně ze života odpozorovaných) a velmi specifickou poetiku, která i vysloveně erotické narážky podává romanticky a svým způsobem roztomile. Hodně dělá i prostředí pivovaru, které má svoje kouzlo a působí jako svět s vlastními pravidly. Ve výsledku pak nevadí, že děj není nijak konzistentní a je sledem jednotlivých epizod, které jsou víceméně vtipné, humor je ale po celou dobu laskavý a nikoho neurazí a i určitý sexismus, který tu hraje významnou roli, je podán poeticky a s nadsázkou. Samotná pointa je pak symbolickým koncem jedné éry, která se už nikdy nevrátí. Obsazení je pochopitelně perfektní a zejména dvojice Magda Vašáryová a Jaromír Hanzlík je naprosto fenomenální, Jiří Schmitzer za nimi ale o moc nezaostává, i když jeho postava je záměrně ne tak výrazná, z vedlejších úloh pak vyčnívají zejména Rudolf Hrušínský a Petr Čepek. Je asi pravda, že snímek je až moc líbivý, naivní a laskavý a chybí v něm vyloženě záporná postava, tolik to zase nevadí, protože díky tomu pak působí jako by snově, surreálně a tak trochu mimo jakýkoli čas, což mu umožňuje získat onen status nestárnoucí klasiky. 80 % ()

classic 

všechny recenze uživatele

Z nádhernej Maryšky (pivovarníkovej ženy) som bol nielen ja úplne namäkko, ale aj všetci, ktorí sa okolo nej pohybovali, pretože táto žena dokázala neuveriteľne vzrušovať celé mužské pokolenie, nachádzajúce sa aj mimo hlavného prúdu Pivovaru. Spoznávam ju na úvodnej zabíjačke, keď zakrátko prichádza „správna rada” , (medzi ktorou je i nesmierne „nadržaný doktor” Gruntorád) alebo aj jej extrémne hlučný švagor Pepin. Hlavná postava sa nazývala Francin, a toho môžme považovať za manžela tejto neskrotnej krásky, za ktorou sa neustále chlapi otáčajú, bodaj by aj nie, keď je tak hriešne sexy, že sa rada pred nami divákmi vyzlieka do naha ! Inak je aj odvážna, keďže so švagrom vylezú na vysoký komín, ale tých vylomenín bude viacero. _ Videl som naozaj famózny snímok významného českého režiséra Jiřího Menzela, ktorému ozaj veľa nechýbalo k maximálnemu hodnoteniu - piatich hviezdičiek, ktoré by si bezpochyby isto zaslúžil. Podieľala by sa na nich naša slovenská herečka Magdaléna Vášaryová, ktorá celý herecký ansámbel naprosto zatienila, i keď na hlasité eskapády Jaromíra Hanzlíka sa nedá len tak zabudnúť, lebo aj mňa totálne vyčerpali, ako i jeho brata Francina. P. Hrušínský má menej h. priestoru, no bohato to stačí na to, aby si to herecky užil dosýta. I naďalej sa budem venovať ďalším režisérskym skvostom p. Menzela, a to najmä čisto iba za kamerou ! ()

Galerie (49)

Zajímavosti (49)

  • Elektromasážny stroj, ktorý Magda Vášáryová (Maryška) dostane od svojho muža, bol skutočný elektrofulguračný domáci liečebný strojčeka z 20. rokov minulého storočia. V podstate sa jedná o Teslov vysokonapäťový transformátor umiestnený v rukoväti, a prerušovač v osobitnej skrinke. Zostava je napájaná zo siete 220V. Po transformácii bolo vysoké napätie v rádoch desiatok tisíc voltov o kmitočte v desiatkach až stovkách kHz privádzané do neónovéj masážnej trubice, zasadené do rukoväte. Výmenných trubíc boli desiatky druhov, každá na liečbu iných telesných časti. Móda týchto strojčekov trvala do začiatku 2. svetovej vojny, potom už neboli vyrábané. (Raccoon.city)

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Navštivte místa, která znáte z českých filmů

Navštivte místa, která znáte z českých filmů

28.08.2019

Dnes již kultovní trilogie Slunce, seno... je neodmyslitelně spjatá s malebnou jihočeskou krajinou. Film má samozřejmě i své odpůrce, ale ti, kteří si ho zamilovali, mají Hoštice za své poutní místo.… (více)

Retro biják 60. – 90. let

Retro biják 60. – 90. let

16.06.2018

Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama