Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (571)
Velice úsměvný a pohodový film. Ikdyž veškerá pohoda ustane, když přijde na scénu Pepin v podání Jaromíra Hanzlíka, který se okamžitě stane mojí nejoblíbenější postavou filmu. Film mi nepřipadá moc jako komedie, spíše příběh s komickými prvky (možná je to pro někoho slabší kousek, ale ten chudák Rudolf Hrušínský ml. mě opravdu rozesmál :-)). Film jsem viděl už mnohokrát, ale pořád mé hodnocení zůstáva na 5*. Musím však důrazně doporučit najíst se něčeho dobrého ještě před zhlédnutím filmu, až ho pustíte s prázdným žaludkem, budete litovat... ()
Legendární český film, který všichni viděli. Krom mě. Svůj osobní rest jsem tedy doplnil. A nebyl jsem z filmu ani v nejmenším zklamán. Opravdu velmi příjemná a poetická podívaná s pohlednou Magdou Vašáryovou, která není žádná veganka. K Pepinovi snad ani není potřeba komentář. Ten je opravdu geniální. Myslím si, že těch pět je na místě. ()
Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. ()
Masožravá a ještě k tomu žíznivá Magda Vašáryová, azurová barva naděje, šplhání na pivovarský komín, domácí pérový silič svalů, zabijačka v květnu, uřvaný na boty profesionista Hanzlík, na kole se prohánějící paní sládková, nová móda zkracování… Milé, herecky samozřejmě vymazlené, přesto patřím do skupiny těch, kteří neoslavují spolupráci Menzela a Hrabala. Menzelova maloměstská sonda stylizovaná k poetice němých grotesek (zatmívačky, zrychlený obraz, situační komika) mi příliš nesedla, a to už jenom proto, že jsem neustále čekal na nějaký skutečně vtipný nebo zajímavý moment. Když si vybavím humorně hřejivé situace z kousků Vesničko má středisková nebo Na samotě u lesa, tak mě nesmírně mrzí, že režisérova náklonost ke scénářům Zdeňka Svěráka nebyla silnější!! ()
Naprosto spickovej Menzeluv film a jedna z jeho nejlepsich Hrabalovo adaptaci. Sice je fakt, ze nepatrny vytky by se k filmu nasli, hlavne, ze neustaly rvani Pepina leze za chvily krapet na nervy, ale to jsou jen drobnosti. Jinak herci naprosto perfektni, potesi hlavne samozrejme Hanzlik, pak oba Hrusinsky a Vizner. Menzel opet perfektne zvladnul takovou tu poetickou naladu, takze film nenudi a je vtipnej, i kdyz se vlastne nic nedeje a neni tu zadnej pribeh. Proste jeden z tech filmu, na ktery se vzdy rad mrknu. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (49)
- O historii Dalešického pivovaru, ve kterém se filmový příběh odehrává, se dozvíme v cyklu Zrezivělá krása (od r. 2011), konkrétně v epizodě Než přiletí čáp (2012). (sator)
- Když se Francin (Jiří Schmitzer) vrací ze své první inspekční cesty zpět do pivovaru, lze si v jednom záběru všimnout moderního betonového stožáru vysokého napětí 22 kW. Tyto stožáry se začaly objevovat až počátkem 60. let a tudíž se nemohly v době, kdy se film odehrává, nikde vyskytovat. (spiritus)
- Jiří Menzel měl v plánu natočit film ihned po vydání Hrabalovy knihy, která byla publikována v roce 1974, nicméně dlouhé roky nedostal možnost, neb jména Jiří Menzel a Bohumil Hrabal byla v té době na Barrandově tabu. K realizaci se režisér dostal až poté, co odevzdal ke schválení scénář k filmu Slavnosti sněženek (1983), na což mu bylo sděleno: „Tak to raději ty Postřižiny.“ (mchnk)
Reklama