Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (více)Obsahy(1)
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují „kopečkářky“, dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil... Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (392)
Druhý Menzelův celovečerní film dle Hrabalovy předlohy. Po prvních, Oscarem odměněných Ostře sledovaných vlacích, se dostává k tématu komunismu a jeho obětí..samozřejmě však úsměvně. :) Snímek vznikal v období Pražského jara a nebylo jisté, zda se svého dotočení dočká. Dočkal, ale počkal..a to rovných 20 let, než byl veřejně promítán. Do popředí bych vyzdvihl výkon Rudolfa Hrušínského, který filmem proplouvá naprosto lehce, a i když je postavou spíše zápornou, zůstává mi oblíben. :) A klasické stydlivé pohledy Václava Neckáře..však to znáte. ;) ()
... Situace se zhoršuje díky imperialistům kteří využívají domácí reakce ke svým nekalým cílům. Jen si je prohlédněte ty hnusné imperialismem nasáklé tváře. Fašistické bestie nespí. Zase strkají rypáky do naší kvetoucí zahrady. A když nemůžou přímo zbraněmi dělají diverzantskou činnost skrze tyhle stvůry. Jsme příliš laskavý, zdá se že pracovní morálka mizí a mizí. Podejď by nemizela. Ale co je důležitější mizí tady člověk... Můj další velkej československej rest dohnán. Film jenž byl v době vzniku schválen jako nepřijatelný a tak putoval na 20let do trezoru. 4hvězdy... To je ta oslava člověka. Vidí samé idee a klopítne o kdejaké hovno... ()
I když pravděpodobně riskuju že budu dost neoblíbenej, tak nebudu jak ostatní, a řeknu že horší Český film jsem neviděl. Celý film jen hloupé řeči, a i když herci ušly tak je to fakt šílenost. Příběh je skoro neustále na jednom místě, a dialogy jsou šílené. BTW Dost ale opravdu dost mě dostávají komentáře některých uživatelů, kteří "vědí" jak všechno bylo:-DD ()
Pokřivená doba, kritika komunistické zvůle, ideologické žvásty. Jeden z těch lepších Menzelových lyrických výletů po stopách slov, myšlenek a povídek Bohumila Hrabala. Krása života pohledem „politických provinilců“ z kladenských oceláren má výborné herce, skvělou Šofrovu kameru, Šustovu hudbu a několik mrazivých scén (uvěznění ohřívající se u ohně společně s „kopečkářkami“). Paradoxní situace Menzel skvěle přenesl na plátno (tedy až po „propuštění“ filmu z dobře utěsněného trezoru), groteskno jakbysmet. PS: Vedle Věry Křesadlové a Jitky Zelenohorské bych ten šrot taky klidně přehazoval – když už by nebylo zbytí. ()
„….Už abych se dočkal tý doby, až budou burziáni v Paříži zametat ulice a pracující lid je bude kopat do prdele….“___Pro mě jeden z nejlepších filmů (společně s Kachyňovým ´Uchem´), pojednávající o morálně pokřivené době 50.let, plné ideologických žvástů, strachu z represe, udavačů, a nadšených budovatelů, žadonících v dopisech o nejpřísnější trest pro Miladu Horákovou. A Jiří Menzel, ruku v ruce s Hrabalovou předlohou, je unikát. Zatímco většina našich nedávných porevolučních filmů se neblahou dobu 50.let snažily přiblížit prostřednictvím „velkých osudových“ dramat, kde se mocně tlačí na pilu, aby snad i balvan slzu uronil, Menzel si vystačí s krásným poetickým vyprávěním, kde si pro vykreslení tíživé atmosféry té doby vytačí i s náznaky, lehkou melancholií, rádoby lidumilskými kecy politruka (geniální Hrušinský) a pouhým záběrem na auto Státní bezpečnosti, čekající na svou „kořist“ před vchodem do fabriky. A ty záběry na nekonečné řady ingotů a hromady plechů a železného haraburdí tomu dodávají šmrncovní dobovou atmosféru. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (24)
- Režisér Jiří Menzel dostal po dokončení filmu zákaz činnosti až do roku 1974, kdy směl zrežírovat budovatelské drama Kdo hledá zlaté dno. (BoredSeal)
- Film byl natočen ve spolupráci s mnichovskou společností Betafilm, jejíž koprodukční vklad spočíval především v dodání barevné filmové suroviny Eastmancolor, na jejíž nákup disponoval Barrandov pouze velmi omezenými devizovými prostředky. (raininface)
- Václav Neckář (Pavel Hvězdář) si kvůli své roli musel každý den před natáčením ondulovat vlasy. (Kamkon)
Reklama