Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jiří MacákHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Miloslav Štibich, Petr Brukner, Rudolf Hrušínský ml., Eugen Jegorov, Bořík Procházka (více)Obsahy(1)
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem... Filmová adaptace povídkové knihy Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek byla natočena v roce 1983. Jednotlivé povídky jsou vlastně portrétními miniaturami sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed ojedinělé chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina těchto literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před očima diváků rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu tak ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. Za zmínku stojí, že vedle známých herců – Rudolfa Hrušínského, Jaromíra Hanzlíka, Josefa Somra, Petra Čepka a Jiřího Schmitzera, se tu v epizodních rolích objevují kromě autora samotného i dva významní čeští režiséři: Jiří Krejčík jako věčně hladový pan Karel a František Vláčil v roli starého myslivce. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (704)
Proč to nemůže být pravda? Krajinka v zimním hávu... Na tento film jsem se podíval znovu v období, v němž jsem k Menzelovi silně kritický, abych si potvrdil, zda je tento autor opravdu "jenom dobrý", jak se mi nyní zdá. Slavnosti sněženek mi to však nepotvrdily. Snad pomohlo, že jsem slevil ze svého požadavku zahlédnout ve filmu "živý čistý hrabalismus". Menzel si tady na nic nehraje, bere prostě ze "světa podle Hrabala", co uzná za vhodné a podává to na dokonalé kulise historicky neopakovatelného českého biotopu chatařů a domorodců. A je to tam. I když bylo nutno zacpat si nos před lehce se vtírajícím pachem "dobrého českého člověka". Krásné obsazení, dost dobrá hudba. Jen škoda Hrušínského postavy, která měla potenci dát celému filmu nějaký subjektivní rámec. ()
Nejlepší doklad toho, že Menzel je dobrý režisér... Musí ovšem mít vhodnou látku a nesmí si sám napsat scénář. V opačném případě je zaděláno na filmově podprůměrný, přestože divácky snad úspěšný kýč, který sice předlohu velmi věrně cituje, ale její síla a sdělení jde dokonale vniveč (Obsluhoval jsem anglického krále). Menzel je totiž perfekcionista a bez spolupráce s vnímavým, básnivým, rozevlátě bohémským Hrabalem svým pedantstvím veškerou poetičnost zahubí... Samozřejmě, i v případě "Sněženek" došlo k významovému posunu. I zde Menzel Hrabalovi odnímá dramatičnost a v absurdnosti tím zdůrazňuje komičnost, ovšem právě zde jde o posuny námětově nejmenší, protože Hrabal ve "Slavnostech" v zásadě nesleduje žádné jedno "velké téma", jako v případě "Anglického krále", "Ostře sledovaných vlaků" či "Inzerátu na dům, ve kterém už nechci bydlet" a předloha je sama o sobě tak nějak "rozmarně těkavá" a zálibně spočívající v roztomilé absurditě... Celkový dojem: 90% ()
Ne, tohle hodnocení neříká, že Slavnosti sněženek jsou špatný film. Je to film nadprůměrný, ale… Hrabalovská poetika, kterou by si každý měl přebrat podle sebe je tu tlačena do strnulých forem nedávajících pocit sebemenší svobody, slovní repliky jsou místy nuceny k nesmyslné efektnosti, ironie dostává depresivní nádech a celý děj se topí v trpkosti, která na mě tentokrát nedělala vůbec dobrý dojem. To jen pár důvodů k tomu, proč tohohle „filmového Hrabala“ nemám příliš v lásce. ()
Filmová klasika, s níž jsem během sledování dlouho bojoval. Herecké výkony dle očekávání byly brilantní, ale námět mi nic neříkal a humor také ne. Ke konci jsem si patrně již přivykl a bavil jsem se o něco víc. Samozřejmě legendární hlášky patří do klenotnice české kinematografie (šípková nebo se zelím? Nablito v alejích,..). ()
Melancholické a rozjímavé ohlédnutí za Kerskem, které v takové podobě už dávno neexistuje, díky jakémusi miliardáři. Přesně odpozorované typy postav, leckdy až absurdních příběhů a určitých podobenství o tom, co je v životě důležité. Dokonalá hudba Jiřího Šusta včetně závěrečného ranního podtextu vše jen přesně podtrhuje. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (39)
- Film se natáčel od srpna do listopadu roku 1983. (SONY_)
- Před natáčením filmu musel Jiří Menzel povinně absolvovat několik školení. Ideolog KSČ Pavel Auersperger jej poučoval, jak má zpracovat současnou látku, aby neurážela rodnou stranu a socialismus. Další politruk z vnitra ho zase školil ohledně podoby správného "esenbáka". (raininface)
- Při jedné scéně, kdy se točilo, režisér Jiří Krejčík, který ve filmu hrál roli Karla, zakřičel: „Stop!“ Režisér filmu Jiří Menzel ho napomenul slovy: „To nemůžete, to režíruju já.“ Krejčík odpověděl: „To jo, ale blbě!“ (sator)
Reklama