Žebrácká opera

Tak na tom filmu byl jeden výborný výkon - Barbora Leichnerová. Pokud se to snažím brát objektivně (tedy ze subjektivního hlediska objektivně a nezadat si se svým názorem na V.H.), startuji s průměrnými třemi hvězdičkami. Ovšem ty dlouhé filozofující monology, které člověk nestačí pojmout, na rozdíl od příznivců výše nejmenovaného, mě dováděly ke konci filmu ke stavu značnéí znuděnosti. A pak jsem zháhadně prozřel, když podepsal Meckie tu dohodu s policejním komisařem, který ve skutečnosti vůbec žádným policajtem nebyl. Takže narážka na náš režim, nikoliv příliš trefná, ale druhá hvězda dolů. Celkově ale přecejenom jedna zbyla. Ještě bych rád někdy shlédl Brechtovu Operu, abych si mohl porovnat oba autory... (06.04.2020)

Když Menzel a Havel spojili síly, tak každý čekal zázrak, ale bohužel opak byl pravdou. Jejich hvězdná aura totiž vyprchá až překvapivě rychle. Z režisérské židle je cítit únava a rádoby vtipné fráze nedopadají na úrodnou půdu. Televizní vizuál tomu také moc neprospívá a z bídy film nevytrhne ani nejlepší možné obsazení, které svého času mohli dotáhnout na plac. (03.03.2022)

Z tohoto filmu mám hodně smíšené pocity. Za prvé: určitě bych neřekla, že je to muzikál. Za druhé: Ze začátku jde o velice nudný příběh, u kterého by se rádo usínalo... a za třetí - konec filmu je naopak hodně nabyt událostmi, děj se zvrácí ze vteřiny na vteřinu. Ale to je podle mě potřeba už téměř od začátku (alespoň u tohoto typu filmu, který se odehrává především ve tmavém interním prostředí). Kdybych měla hodnotit herecké výkony, tak tady je to kvalitní, především Josef Abrhám a Rudolf Hrušínský byli skvělí... (04.09.2010)

K Menzelově Žebrácké opeře jsem měl vždy trochu zvláštní vztah. Na jedné straně zde funguje snad vše, co by ve filmu tohoto typu fungovat mělo: scénář s povedenými dialogy (i metaforickým přesahem směrem k totalitní společnosti), skvělí herci (mezi nimiž si obzvlášť užívám Rudolfa Hrušínského v jedné z posledních rolí) i slušná retro atmosféra podpořena zdařilou hudbou. Film vychází z divadelní hry, takže vytýkat mu jistou divadelnost by asi nebylo úplně fér. Série zvratů za zvraty v druhé polovině může trochu navozovat pocit překombinovanosti, ale vše zapadá, dává smysl a spěje k dobré pointě v rozehraném obrazu společnosti podsvětí. Nenapadá mě toho moc, co bych konkrétně vytkl, akorát přesto nejsem vůbec nadšený, jak bych očekával. Dlouhé filosofické dialogy muže a ženy (nejen v temném prostoru vězeňské cely) jistě mají své kouzlo, ale čím jich bylo postupně víc a víc, tím mě postupně začly otravovat. Menzelovy filmy vždycky zaváněly osobitou poetikou, která mě upoutávala a k poetickým příběhům z pera Vančury, Hrabala i Svěráka se narámně hodila, ale skloubení s Havlovou divadelní hrou asi k Menzelově poetice dohromady prostě nejde a zdaleka nevytváří tak jedinečný podmanivý celek, jak tomu bylo u předchozích režisérových filmů. V silném kolísání mezi třetí a čtvrtou hvězdičkou jsem se tak ustálil nakonec na těch třech. 65% (02.04.2021)

Milujem ceskoslovenske filmy, ale tento Menzel mi nikdy nesmakoval. Herci ako Safrankova /Tri orisky pro Popelku/ alebo Nina Diviskova /Prodavac Humoru/, Marian Labuda st. /Vesnicko ma Strediskova, Prodavac Humoru/ slapu sice dobre, ale film nemam az tak rad. Bude to asi Menzelovym a Havlovym scenarom. 30 % (12.08.2014)