Zločin v dívčí škole

"Příjemnější jsou vrazi vymyšlení nežli skuteční. Už proto, že jsou neskuteční." Já tedy taky raději dopadnu vymyšlenýho vraha než skutečnýho. Já jsem totiž mazanej a tak vím, že vymyšlenej vrah se mi nepomstí. Poručík Borůvka na to však jde od lesa ... tedy vlastně z vrcholu hory, dívčích sprch a dívčí školy. To nejsou špatná výchozí stanoviště. A zábava se v nich taky najde. Jen se ta detektivka nesmí brát až tak moc detektivně, protože o to tady nejde. Tedy alespoň doufám. (13.05.2021)

První povídka velkej průměr, druhá lehce nad průměrem a třetí hodně dobrá. Postava Lubomíra Lipského je velmi sympatická a rozhodně mě bavilo, jak si to z detektivního narativu soustavně utahuje, ale všechno nadějné se bohužel podařilo zúročit až ve třetí epizodce - ta má skvělou režii, půvabné prostředí se zajímavou partičkou mladých rebelek a vtipné vypointování. První dvě jí však nestíhají, a přestože se u nich člověk nenudí a občas zasměje, dojem sráží.. (11.10.2018)

První povídka "Smrt na jehle" líčí podivnou vraždu horolezce přímo na vrcholu skály. Druhý díl nazvaný "Jak se koupe žena" líčí vraždu dívky ve sprchách jednoho kabaretu. Třetí díl je ze všech povídek nejstylovější a vypráví o události, která se stala ve škole, kterou navštěvuje Borůvkova dcera. Celkově se jedná o podařený projekt, kde určitě Lipský nezklamal a zahrál si poněkud jednoduchého, ale srdečného detektiva. Volné pokračování Lipského dobrodružství viz - http://www.csfd.cz/film/8025-sest-cernych-divek-aneb-proc-zmizel-zajic/. (16.10.2011)

Poručík Borůvka zvaný Bublina je překvapivě dobrý mix Columba (před Columbem) a Suchetova Poirota (před Suchetem), a byť vypadá že neumí bez přebreptnutí do pěti napočítat, nic mu neujde a nakonec každého odhalí. Zápletky nejsou hloupé (naopak, Škvorecký je má vypilované snad až moc vědecky), vše je odlehčováno suchým sebeironickým humorem a zasazeno do zvláštní komorní atmosféry. - První příběh mi trochu skřípe ohledně provedení činu (nepřijde mi to fyzikálně možné), jinak je to ale celkem dobře natočená a Liškovými zvuky patřičně okořeněná horolezecká historka z malebného Hruboskalska, navíc Jana Gýrová je tady úplná Monica Vitti. - Na druhé epizodě je nejhorší přetrpět úvodní muzikálové číslo (Rychman, no), solidní odměnou je pohled na Karlu Chadimovou coby vyjukanou brýlatou policejní asistentku (Triska taky neměl špatný vkus, inu). - Třetí (a titulní) případ nabývá postupně stále bizarnější podoby, což je v závěru tím nejprovařenějším způsobem zazděno, samotná stylizace je ale působivá až hororově. Interním vtípkem je pak vystoupení sotva ročních dvojčat Formanových v roli potomků jedné z členek "Kill Kitten Klanu", přičemž jejich skutečná matka Křesadlová (v roli vůdkyně klanu) stojí hned vedle. - Případy jsou výběrem ze sbírky "Smutek poručíka Borůvky", stojí za přečtení. (03.07.2019)

Borůvka je v první povídce oslovován „soudruhu poručíku“, ve druhé „soudruhu komisaři“, v poslední už „pane komisaři“. Nějaká šifra? Nevím. Na to, že jde o prachobyčejné kriminálky a na to, že šerloka tu dělá Lipský, hezký film. V první povídce je sice vrah jasný už při prvním poručíkově rozhovoru s ním (té režisérské nezdrženlivosti!), ale o to vůbec nejde. Drama na skále bylo jako na skále, v dívčí škole to bylo jako v dívčí škole a v dámských sprchách... no tak do toho nikomu nic není. Ostatně teprve scéna šmírování sprchující se Chadimové definitivně odstranila moje pochybnosti o knedlíkovi Lipském jako nejvhodnějším por. Borůvkovi (té bezelstnosti!). Naopak zcela přebytečného Přeučila bych vyměnil a Řehoř jako vilný ředitel divadla, to snad ne. Kostka čím mladší, tím lepší, Chadimová báječná borůvkagirl. Fotografické postavy v jednom „záběru“ v popředí na skále rehabilitovány pozdějším Borůvkovým převlékáním u jedoucího auta – beru. Ale co ta dechovka při lezení na skálu bezprostředně po titulcích (při nichž zněla Liškova skvěle znepokojivá cosi-jako-hudba)? Co to „vtipné“ Borůvkovo šlapání si na jazyk? Kde je jeho smutek (viz název předlohy)? A hlavně: co ta poslední povídka? To bylo opravdu jako zlý sen. Jakoby Menzel nedokázal krotit chuť natočit něco „zajímavějšího“, čímž celou sérii zbořil. Jako samostatný film by praštěná parodie na viktoriánský internát exponující a současně kompromitující „démoničnost“ soudobých slečen mohla mít něco do sebe, ne tak v Borůvkovi. A když už jsem si v závěru myslel, že to je vlastně vhodné vyústění a konečně se dovídám o „Smutku poručíka Borůvky“ (nejen kvůli konečnému odhalení, ale i pro tu „romantičnost“ rádobypachatelek a nakonec vlastně i skutečných vrahů z prvních dvou povídek), Menzel to celé zazdil přiblblým finálním „hahahaha diváku“. (29.01.2012)