Zločin v dívčí škole

Borůvka je v první povídce oslovován „soudruhu poručíku“, ve druhé „soudruhu komisaři“, v poslední už „pane komisaři“. Nějaká šifra? Nevím. Na to, že jde o prachobyčejné kriminálky a na to, že šerloka tu dělá Lipský, hezký film. V první povídce je sice vrah jasný už při prvním poručíkově rozhovoru s ním (té režisérské nezdrženlivosti!), ale o to vůbec nejde. Drama na skále bylo jako na skále, v dívčí škole to bylo jako v dívčí škole a v dámských sprchách... no tak do toho nikomu nic není. Ostatně teprve scéna šmírování sprchující se Chadimové definitivně odstranila moje pochybnosti o knedlíkovi Lipském jako nejvhodnějším por. Borůvkovi (té bezelstnosti!). Naopak zcela přebytečného Přeučila bych vyměnil a Řehoř jako vilný ředitel divadla, to snad ne. Kostka čím mladší, tím lepší, Chadimová báječná borůvkagirl. Fotografické postavy v jednom „záběru“ v popředí na skále rehabilitovány pozdějším Borůvkovým převlékáním u jedoucího auta – beru. Ale co ta dechovka při lezení na skálu bezprostředně po titulcích (při nichž zněla Liškova skvěle znepokojivá cosi-jako-hudba)? Co to „vtipné“ Borůvkovo šlapání si na jazyk? Kde je jeho smutek (viz název předlohy)? A hlavně: co ta poslední povídka? To bylo opravdu jako zlý sen. Jakoby Menzel nedokázal krotit chuť natočit něco „zajímavějšího“, čímž celou sérii zbořil. Jako samostatný film by praštěná parodie na viktoriánský internát exponující a současně kompromitující „démoničnost“ soudobých slečen mohla mít něco do sebe, ne tak v Borůvkovi. A když už jsem si v závěru myslel, že to je vlastně vhodné vyústění a konečně se dovídám o „Smutku poručíka Borůvky“ (nejen kvůli konečnému odhalení, ale i pro tu „romantičnost“ rádobypachatelek a nakonec vlastně i skutečných vrahů z prvních dvou povídek), Menzel to celé zazdil přiblblým finálním „hahahaha diváku“. (29.01.2012)

Poručík Borůvka zvaný Bublina je překvapivě dobrý mix Columba (před Columbem) a Suchetova Poirota (před Suchetem), a byť vypadá že neumí bez přebreptnutí do pěti napočítat, nic mu neujde a nakonec každého odhalí. Zápletky nejsou hloupé (naopak, Škvorecký je má vypilované snad až moc vědecky), vše je odlehčováno suchým sebeironickým humorem a zasazeno do zvláštní komorní atmosféry. - První příběh mi trochu skřípe ohledně provedení činu (nepřijde mi to fyzikálně možné), jinak je to ale celkem dobře natočená a Liškovými zvuky patřičně okořeněná horolezecká historka z malebného Hruboskalska, navíc Jana Gýrová je tady úplná Monica Vitti. - Na druhé epizodě je nejhorší přetrpět úvodní muzikálové číslo (Rychman, no), solidní odměnou je pohled na Karlu Chadimovou coby vyjukanou brýlatou policejní asistentku (Triska taky neměl špatný vkus, inu). - Třetí (a titulní) případ nabývá postupně stále bizarnější podoby, což je v závěru tím nejprovařenějším způsobem zazděno, samotná stylizace je ale působivá až hororově. Interním vtípkem je pak vystoupení sotva ročních dvojčat Formanových v roli potomků jedné z členek "Kill Kitten Klanu", přičemž jejich skutečná matka Křesadlová (v roli vůdkyně klanu) stojí hned vedle. - Případy jsou výběrem ze sbírky "Smutek poručíka Borůvky", stojí za přečtení. (03.07.2019)

První dvě povídky jsou vcelku podařené, Smrt na Jehle dokonce velmi, ovšem spojovací materiál mezi nimi a především povídka třetí je naprosto pekelná. Hlavně kvůli tomu, že do té doby odlehčenou atmosféru obrátí bůhvíproč zcela naruby a diváka zaplete do ztřeštěného vyšetřování, jež mělo být vtipné, ale není. Pokud chtěl Jiří Menzel natočit československého příbuzného Růžového pantera (čemuž by nasvědčovaly i neustálé přeřeky komisaře Borůvky), shořel jako papír. (27.11.2016)

Poněkud nekonzistentní soubor 3 detektivních povídek. U první a druhé totiž převládá krimi a humor zde až tolik nefunguje, zatímco třetí využívá parodických prvků a je spíše komedií. Každopádně Smrt na Jehle i Jak se koupe žena nabízí obstojné zločiny, ale do nadprůměru snímek vyzvedává především povídka Zločin v dívčí škole, u které jsem se opravdu velmi pobavil (kdo ví, jak by film vypadal, kdyby ho celý režíroval Menzel). Překvapí i lehká queer narážka, Borůvkovy přeřeky jsou fajn a celkově hodnotím slabšími 4*. „Já jsem reporter of magazin Plaboy.“ – „Plaboy. Je to jako když se řekne anglicky Hrej si hochu. Patrně nějaký sportovní časopis pro mládež. Bohužel neznám. Mně přijde do ruky jenom Daily Worker.“ (20.08.2013)

"PROČ SE NA TO PTÁTE?" - "ABYCH TO VĚDĚL." První povídka je perfektní půlhodinová komorní detektivka - v neokoukaném a dobře nasnímaném horském prostředí se za zvuků atmosférické znepokojivé hudby nastolí palčivá záhada, která je ve finále uspokojivě objasněna, a vylepšil by ji snad jen hollywoodštější konec, jaký měla v knižní podobě (pachatel spáchal sebevraždu skokem ze skály). Ve druhé a třetí povídce napětí postupně ustupuje humoru (v obou se objevuje prvek "šesti černých dívek" - v jednom případě tanečnic v šantánu, v druhém gangu nezbedných středoškolaček) a poslední povídka film vysloveně odlehčuje. Poručík Borůvka, detektiv řešící všechny tři případy a mezitím filozofující o detektivním žánru, je v podání Lubomíra Lipského neškodně až ňoumovitě vyhlížejícím, ovšem velmi schopným kriminalistou marpleovského/columbovského typu. (30.01.2014)