Babí léto

Neskutečně krásný film. Vlastimil Brodský ve své asi životní a bohužel určitě poslední roli. Vladimír Michálek na co šáhne, to je perla. Nádhera. Moc často se mi nestává, abych na nějaký film koukal celou dobu s otevřenou pusou v nepopsatelně nádherném stavu. Dovolím si říct, jeden z nejhezčích českých filmů vůbec. (01.08.2002)

Pro mě to bylo celé unavený, únavný a unavující příběh, který mi nic nedal. Každý velký herec má svůj poslední film, málokterému se ale dostalo takové publicity. V případě Babího léta je podle mě medializace nadhodnocená. A skládat ódy na Vlastimila Brodského (kterého si jinak vážím) jenom proto, že to byl jeho poslední film, se mi zdá pokrytecké. Stejně tak Český lev udělený stylem "rychle ho musíme ocenit, co kdyby brzo zemřel". Sporadicky zajiskřil jen herecký projev Stelly Zázvorkové. A pokud mě měla dojmout scéna u rozvodového soudu, tak nedojala. K tématu stáří mě víc bavily starší filmy Hvězda nebo Konečná stanice. (07.03.2009)

Vladimír Michálek je režisér, který točí výborné filmy s neuvěřitelnou lehkostí (snad až na "experimentální" Anděl exit). Stačí si vybavit jeho Je třeba zabít Sekala nebo Zapomenuté světlo a člověk před jeho dalším dílem tuší, že nebude zklamán. Pravdou ale zůstává, že Babí léto co do kvality nedosahuje úrovně dvou snímků, zmíněných v předešlé větě. Přesto však jde o film, který diváka potěší. Všichni hlavní herečtí hrdinové jsou již natolik zkušení, aby věděli, kde své roli trochu přidat a kde pro změnu ubrat, aby z dějové linie nijak nevyčnívali. Film místy vyloudí úsměv, místy naopak navodí trochu smutnou atmosféru (ale zase ne moc), ovšem rozhodně nezklame. (09.03.2003)

Zmínil dva sociální fenomény, které Babí léto bystře zachycuje. První - ženská praktičnost (Zázvorková, oddaná nakupování a vnoučatům, zdůrazňující, že život je třeba brát vážně) versus mužská fantasie a smysl pro humor (dravý mužský úsměv, plný neovladatelné touhy a darebáctví). Druhým fenoménem je proměna muže. Zatímco zhruba mezi 30. a 60. rokem je hlavou rodiny, tahoun a na vrcholu svých sil, v důchodu se z něj stává žalostný kakabus, a to především díky manželce, která mu předchozí roky vrací se vší parádou. A nezřídka kdy to končí opravdovou tyranií (Brodský je hrdina spíš tragický než komický) a chutí sejít ze světa vlastní rukou, jak stvrzuje i Vlastimil Brodský, který spáchal v roce 2002 sebevraždu. (08.10.2007)

SMRT. STÁŘÍ. ČEKÁNÍ NA SMRT. To vše dohromady je velmi "ožehavé". Filmařsky ani tak ne, jako komerčně. Ovšem V.Michálek zvolil způsob pojetí, před kterým je třeba smeknout. Staří, lze prožít různě, ale pokud se toho dožiju (moc tomu díky usilovné péči šéfa, partnerky, tchýně a dětí nevěřím), tak tenhle film dává naprosto nádherný vzor, jak jej prožít... S noblesou, humorem a nadhledem! Bravo Pane Brodský! Bravo Pane Zindulko! Bravo Paní Stello! .......... slovy klasika:"raději chcípnout, jen neztratit GLANC!" .... Krásný, opravdu krásný film (25.11.2004)