Je třeba zabít Sekala

Jestli množství vyhraných Českých lvů je přiměřené kvalitám filmu, raději nechám na posouzení jiných. Film mi připadá jako typický koprodukční konstrukt - historické, spíše kontroverzní téma, ke kterému byli přizváni slavní čeští, slovenští, a také polští herci. Je třeba zabít Sekala na jednu stranu působí vcelku bezútěšnou a deprimující atmosférou, na tu druhou ale jako by se II. světová válka "hrdinů" týkala až ve druhém sledu, tedy prostřednictvím dvou hlavních postav Sekala a Barana. Navíc prostředí obce Lakotice vypadá na první pohled mírumilovně, až klidně. Kde je slyšet pouze zpěv ptáků a kde mírný poryv větru zachvěje klasy pšenice. P.S. Je třeba zabít Sekala mi připadá jako méně znepokojující verze Hanekeho Bílé stuhy a méně skličující verzí Tarrova Prokletí a Satanského tanga. Náramně by mě zajímalo, jak by film vypadal pod Tarrovou taktovkou, náznaky podobnosti tam jsou - rozčlenění mizanscény do více plánů, dlouhé a promyšlené kamerové jízdy, záběry snímající postavy zezadu při chůzi, hospoda jako středobod celého fikčního světa atd. Narozdíl od výše uvedených černobílých děl, která umělecké hodnoty bez debat mají a není třeba o nich diskutovat, Je třeba zabít Sekala občas působí velmi uměle, jako by umělecké ambice film jen měl a dokázal je maximálně napodobit - především scéna, kdy jeden ze statkářů opakovaně vyslovuje "Je třeba zabít Sekala" nebo finální scéna celého filmu. (01.03.2011)

Nemůžu si pomoct, ale i po letech mi připadá , že si tenhle film na velké osudové drama spíš jenom hraje (byť docela snaživě). Podle mě tomu chybí ty pravé filmařské koule, což se projevuje hlavně na atmosféře, která není zdaleka tak dusivá a spalující, jak by chtěla/měla být. Z toho důvodu mě to jako celek nikdy naplno nestrhlo a užíval jsem si tak jen některé jednotlivosti (především pár scén a skvělé herecké výkony). V rámci porevoluční české kinematografie je SEKAL určitě velmi slušná práce, ale na můj vkus je to zkrátka trochu umělý a nedotažený pokus natočit něco v naší kotlině nepříliš běžného. 70 - 80 % (02.03.2011)

Jasně srozumitelný film, jehož ostře řezané rysy jsou stejně tvrdé a prosté jako jeho postavy. A v jednoduchosti je tentokrát zatraceně velká síla. Příběh o době a zlu, stvořeném strachem z jiného zla. Strach plodí zoufalost, zoufalost plodí odporné činy. Zoufalost dělá z lidí monstra sekalovštější, než je sám Sekal. Body za krásnou kameru a hudbu, především ale za famózní herce. (08.03.2008)

Bravurním způsobem natočené drama o vině a trestu. Drama bez kladných hrdinů. Každý si nese svůj díl viny, každý musí zaplatit. Atmosféra dědiny, kde se žádná "jinakost" neodpouští, kde napětí, dusno a špína je až fyzicky cítit. To vše podtržené vynikajícími hereckými výkony Olafa Lubaszenka a Boguslawa Lindy. Právem označováno za jeden z nejlepších filmů 90. let. (08.05.2007)

Trvalo poměrně dlouho, než jsem se odhodlal shládnout tento skvost. Film, s vynikající atmosférou a chováním lidí tak skutečným, až z toho mrazí. Nechal by se opravdu nazývat "westernem", kdyby se změnila doba a místo děje (ale vlastně "Mstitel Trinity" je dokonce uveden jako western a přitom má méně westernových rysů než tento). Příběh z kruté doby, kdy pro kousek dobra bylo nutné použít zla, příběh tak silný a vnímavý, který mě opravdu dostal. Vladimír Michálek to bravurně zrežíroval s famózní kamerou Martina Štrby a skvělými hereckými výkony Olafa Lubaszenka, Boguslava Lindy a Jiřího Bartošky. Drsný i melancholický, takový je právě film "Je třeba zabít Sekala". Nejlepší porevoluční a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.01.2006)