Je třeba zabít Sekala

Trvalo poměrně dlouho, než jsem se odhodlal shládnout tento skvost. Film, s vynikající atmosférou a chováním lidí tak skutečným, až z toho mrazí. Nechal by se opravdu nazývat "westernem", kdyby se změnila doba a místo děje (ale vlastně "Mstitel Trinity" je dokonce uveden jako western a přitom má méně westernových rysů než tento). Příběh z kruté doby, kdy pro kousek dobra bylo nutné použít zla, příběh tak silný a vnímavý, který mě opravdu dostal. Vladimír Michálek to bravurně zrežíroval s famózní kamerou Martina Štrby a skvělými hereckými výkony Olafa Lubaszenka, Boguslava Lindy a Jiřího Bartošky. Drsný i melancholický, takový je právě film "Je třeba zabít Sekala". Nejlepší porevoluční a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. (07.01.2006)

Největší hvězdou celého projektu Je třeba zabít Sekala je bezpochyby Jiří Křižan. Jeho scénáře jsou v rámci českého filmu jakýmsi zjevením, protože se nebál psát příběhy téměř s westernovým nádechem a umně je zasazovat do českých resp. valašských, či chcete-li moravských reálií. Je zde přítomno drsné chlapáctví a bipolární rozdělení na dobro a zlo. Žádná tragikomika, či laskavý humor. A to se mi líbí. Naštěstí je film i velice dobře natočen, režisérovi Michálkovi téma očividně sedlo. Kamera Martina Štrby od prvního záběru westernovému nádechu zdatně napomáhá. Velkým problémem je obsazení polských herců, což je asi daň za koprodukci. Lubaszenko, ale zejména Linda jsou ve svých rolích skvělí. Problém je že jsou obklopení českými herci a následný dabing, pak jejich herectví částečně mrzačí. A to je velká škoda. Jinak k ocenění Českými lvy: Jedná se o ceny, které jsou naprosto mimo. Klíči k jejich udílení nerozumím, ale mám velk podezření, že je motivován něčím jiným, než skutečnými výkony za daný film, ať již to můžou být známosti, politika atd. Třeba Linda B. Linda jednoznačně Lubaszenka přehrává. Lev pro Agnieszku Sitek? Za co jako? Tato cena má zkrátka nulovou výpovědní hodnotu. Ale i tak je Sekal jeden z nejlepších filmů 90. let. (20.01.2011)

Málokdy jsem měl chuť velebit nějakou filmovou akademii jako při sledování tohoto filmu a vědomí všech těch udělených Českých Lvů. Hluboká poklona panu Michálkovi za tohle veledílo o čem jiném než o lidech. Jediná školní projekce, kterou jsem zmeškal, a také jediná, o kterou se cítím ochuzen, protože to rozpálené horko uprostřed zlatých klasů pod modrým nebem kdesi na Hané sálalo od první chvíle i z televizní obrazovky. V kině musela výtečná kamera ve spojení s tak brilantními výkony jako podává ústřední sestava Linda - Lubaszenko - Bartoška - Chramostová, dělat s lidmi úplné divy. Můj smysl pro rytí nějak nenachází živnou půdu, že by skutečně nebylo co vytknout? Viděno mýma očima, opravdu ne. 100% a zařazení na úroveň Spalovače Mrtvol. (22.05.2007)

Film, kterému v zásadě nemám co vytknout... Velmi silný, ale také hluboce pravdivý příběh, který zcela nesentimentálním způsobem popisuje život na vesnici. Nacistická okupace a vzniklé dusno je zde jenom rámem, který dá plasticky vystoupit odvěkým vztahům mezi sedláky a "zbytkem" vesnického "světa", který zde velmi trefně reprezentují bastardi. Zcela syrová odpověď na "populární" otázku po kořenech zla. Nejsou to bastradi, ale nejsou to nakonec ani sedláci... Je jím všudypřítomná tradice, dnes tolikrát opěvovaná? Tradice, proti níž se Jura Baran vymezuje? Možná... Řekněme raději řád... Odvěký řád, který na jedné straně určuje nepřekročitelná pravidla, ale přitom na straně druhé umožňuje přežít. Ne jednotlivci, ale celku... PS: Jestli ten příběh někomu připadá nepravdivý a přitažený za vlasy, může mi buďto věřit, že ani v nejmenším, nebo se přímo začít brodit vhodnou literaturou a dochovanými historickými doklady... Skoro se mi nechce uvěřit, že předlohou nebyl nějaký konkretní příběh konkrétního člověka, jak přesný popis to je... PPS: Nemyslím, že by ve filmu šlo zrovna o "českou povahu". Národní odlišnosti zde hrají daleko menší roli, než bychom si ve svém sebemskačství mohli připustit... Zajímavé komentáře: Pohrobek, Gemini, Dr.film, sud, Anglie, Kroupa, Austen, lumtr (08.03.2008)

Je třeba.....něco dodávat. Silné téma přetaveno v kvalitní scénář Jiřím Křižanem, herecké výkony, které snesou ty nejpřísnější měřítka, brilantní kamera Martina Štrby (zejména smysl pro detail), to vše umně dokreslující, působivý hudební doprovod M. Lorence. V neposlední řadě věrně zachycená ATMOSFÉRA panující na malé moravské vesničce jménem Lakotice, (která by se ale dala naroubovat na téměř jakoukoliv vesnici v Čechách a na Moravě, kdy každý na každého něco ví...). Přestože zde nepadne jediný výstřel, ta atmosféra strachu obklopující místní hospodáře před udáním gestapu je naprosto věrohodná a všudypřítomná, byť zde o samotnou válku jako takovou nejde, ta slouží pouze jako taková berlička pomáhající příběhu. V roce uvedení snímku do kin (1998) jsem ho nedokázal (v kontextu mého věku) plně docenit, pochopit veškeré souvislosti, přesto jsem jím byl naprosto strhnut a pohlcen. Dnes (1.3.2011) po mé třetí projekci jsem nadšen, zhnusen a nemám (téměř) co bych snímku vytknul. Vyjma 2 scén, kdy Michálek zbytečně tlačí na pilu a to v případě vyřknutí konečného ortelu: je třeba zabít Sekala...... To věčné téma: Je větší svině Sekal nebo místní pantátové?! Nechce se mi podrobně o tématu rozepisovat, dopadlo by to úvahou mající min 2 stránky, ale ten konec (btw vskutku působivě natočená závěrečná scéna „na ostří nože“) hovoří za vše. Hajzlama se nerodíme, těmi se teprve (ve světle určitých okolností) stáváme. Byli tou „hybnou silou“ místní obyvatelé (ta panující atmosféra mezi místními, která Sekala v dětství formovala)..? Faktorů je určitě více, nicméně (to je známá věc), prostředí v kterém vyrůstáme má velký vliv na formování osobnosti. Pro mě osobně je snímek Je třeba zabít....NEJlepším porevolučním filmem a troufám si tvrdit i TOP 10 (5) mezi Československými filmy všech dob. Je to jeden z těch mála případů, kdy se nerozcházím (ba právě naopak) naprosto souhlasím s akademií. 97% (02.03.2011)