Zapomenuté světlo

Něco úplně jiného než Demlova "předloha". Nejedná se však o přepis, nýbrž volnou interpretaci a své kvality film bezesporu má. Polívkův kněz nebojuje ani tak sám se sebou, jako s nepříznivým okolím a těžkými podmínkami pastýřského povolání ve společnosti, která o jeho církev ani poslání a touhu rozdat se příliš nestojí. (01.10.2004)

Dle mého zatím nejlepší vážná role ze všech natočených filmů Bolka Polívky včetně Musíme si pomáhat. Zde prokázal že umí být nejen mimem, šaškem královny či mladý strojvůdce motoráčku, ale že může v klidu vyseknout nádhernou roli mladého vesnického faráře. Faráře který se ,,pere" nejen s režimem ale i s city ve svém srdci. Stejně jako Bolek faráře, zahrále zde Veronika žilková svoji životní roli v postavě nemocné Marjánky. Krásná byla i postava ,,človíčka Božího" Pechy. Nádherná věc, nutno vidět! (31.07.2011)

Nádherný film. Jestli jste znali Bolka Polívku jako buranského Bohuša z Kurvahošigutntag, tak vám možná - stejně jako mně - spadla čelist. Protože on zahrál kněze dokonale, nebyla to černobílá postava, co věčně bublá jakási moudra (tak, jak to filmaři umí), ale skutečný člověk, který svou víru v Boha žil, snažil se pomáhat lidem a zachránit rozpadající se kostel. Stejně jako kostel působí v té komunistické blamáži plné krabicovitých betonových staveb jako zjevení, tenhle film je v české kinematografii podobný - poetický, citlivý a nutí k zamyšlení. Existuje Bůh? Může o tom rozhodnout nějaká...komise!? Nádherný film. (02.10.2008)

Michálek se evidentně snažil navazovat na šedesátá léta a na Formana. Dokládají to jak dlouhé "dokumentární" záběry tak masivní využití neherců. Bohužel, Michálek není forman a především hrabě Kinský v roli hraběte Kinského připomíná svým "hereckým" výkonem ochotníka z horní dolní. Naopak herecké výkony Bolka Polívky, Veroniky Žilkové, Jiřího Pechy či Zity Kabátové v nádherné epizodní roličce jsou doslova skvostné. Skvělé jsou hudba (Michal Dvořák, Radim Hladík) i kamera (Martin Duba). Problematický je scénář. Sám o sobě je místy poněkud zmatený. Navíc využití motivů z Demlova Zapomenutého světla je místy poněkud samoúčelné. Asi by bylo lepší se od Demlovy předlohy v určité chvíli práce na scénáři zcela odstřihnout. Mj. proto, že Demlova situace katolického intelektuála, rebela a outsidera v době první republiky byla zcela jiná než podivný ateismus rozpadajícího se socialismu. Deml hluboce pochyboval o sobě samém, kladl si otázky po své tělesnosti, ale až fanaticky věřil v Boha, Polívkův farář Holý je na tom zcela jinak. Ztrácí víru v Boha a nahrazuje jí péčí o kostel a o své malé stádečko. Přesto se scénáristce podařilo vytvořit rozhodně silný a autenticky působící příběh. Velmi přesné je postižení zvláštně zatuchlých poměrů osmdesátých let, neschopnost komunistických aparátčíků, podivný rozklad společnosti protkané neviditelnými vlivy známostí a osobních přátelství či nenávistí i zoufalý boj farářů o rozpadající se kostely a o udržení bohoslužeb bez toho, že by měli možnost či sílu plnit své základní kněžské a misijní povolání. Ocenit je nutné i snahu netočit komedii, nýbrž vážně míněný film, jehož syrovost a naturalistismus i po více než deseti letech překvapuje. 8/10 Zajímavé komentáře: Marigold, Lima, Pohrobek, velkyvezir (10.09.2006)

Prierez "najlepšími" snímkami českej, ČS, či slovenskej tvorby pokračuje (podľa % hodnotenia na ČSFD), do cesty sa mi postavila Michálekova dráma "Zapomenuté světlo", ktorá mi námetovo nič nehovorila, lebo cirkev, jej starosti a moje pochopenie pre ne, idú asi tak ruka v ruke, ako LockDown na Slovensku a prázdne obchodné centrá. Hovorím si, vybral si si túto cestu, užívatelia tvoje názory milujú :D zanechaj odkaz aj v prípade snímku, ktorí ti nie tak celkom bude po chuti. V zásade so samotným námetom problém nemám. Miesto kostola som si predstavil činžák na sídlisku Luník IX - veď záchrana takejto, priam historickej budovy, by snáď bola na rovnakej, ušľachtilej úrovni. Lenže mne tá celková dráma okolo bitky za kostol, prišla akási nijaká. Cirkev bola komunistami pošľapávaná, jej predstavitelia prenasledovaní, do morku kosti znevažovaní. No a čo bolo vlastne z tohto všetkého a mnoha iného z onej doby vlastne znázornené? Myslím po emocionálnej stránke? Možno niekoho iného tento snímok pohltí, ba dokonca pobúri, no mňa, až na jednu, možno dve scény, zanechal absolútne chladným. Chladná ma nechala aj odbočka v podobe vážne chorej Marjánky. A to je na tak silné téma dosť trestuhodné. Nezískalo, nebavilo .. (01.12.2021)