Obsahy(1)
Nová dvojice v populárním pořadu začíná svoji misi! Jitka a Santo jako zkušení a úspěšní gastronomové budou zachraňovat nefungující restaurace. Sledujte každý týden zábavné i tragické příběhy z hospod, a jak se s nimi svérázná Jitka a její syn Santo poperou... Novinka s gastronomkou a podnikatelkou Jitkou Pagana a jejím synem Santem volně navazuje na pořad Ano, šéfe! Jitka dlouhá léta provozovala několik luxusních restaurací v Německu, ale před několika lety se i se synem vrátila do Česka. Každý z nich zde vede vlastní restauraci, v níž se snaží zúročit zkušenosti s italskou pohostinností a německou precizností. Diváci uvidí nejen to, jak svým osobitým stylem pomáhají neprosperujícím restauracím i hospodám, ale budou moci také nahlédnout do svérázného vztahu matky a syna. (TV Prima)
(více)Recenze (138)
Ruku na srdce, nikdo nemá rad změny a nahradit charismatického a vtipného Zdendu zkrátka nejde. Dívejme se na to tak, že prostě Jitka a Santo mají pořad, který má stejnou koncepci a stejnou licenci ale budou to dělat po svém. Možná že, neumí vařit a nejsou tak vtipní, ale vědí jak to v gastronomii funguje a dokážou určitě přijít i se zajímavými postřehy a nápady, které mohou pomoci. I Ano, šéfe nebylo častokrát jen o vtipu a vaření (poslední série skoro vůbec) ale i o vztazích a lidských příbězích. Takže tady je vše v pořádku. Pak tu jsou ale osobní sympatie a to je asi hlavní problém celého pořadu. Nikdo je nezná, nikdo o nich nic neví (kromě informací z intra pořadu), nemají respekt a oba působí těžce nesympaticky. Co s tím? Těžko říct. Znám ve svém okolí spoustu lidí, kteří Zdendu nemají rádi nebo ho dokonce nesnáší. A tady tomu nebude jinak, byť to vypadá zatím na těžkou převahu haterů a trollů. Ono se to časem podá a člověk si zvykne...a když ne, tak ať si pustí třeba tu Ordinaci, když mu to přijde lepší. Pokud se chtějí hlavní protagonisté přiblížit divákovi, musí se trochu otevřít a ukázat něco ze života a z prostředí ve kterém pracují. To si myslím, že by pomohlo. I moje srdce krvácelo když Zdenda skončil, ale tak to prostě je a už se s tím smiřme, není to přece tak těžké. Žádná bouřka věčně netrvá :) ()
Nevím, zda mě může a bude bavit měnění „problémových“ restaurací v blízkosti „jiskřícího“ dialogu mezi otravnou matkou a otravným synkem, ale uvidíme. Tuzemská gastronomie už rozhodně není v plenkách, za poslední dekádu udělala obrovský posun nahoru. I díky tomuto pořadu. Není třeba zpochybňovat, prostě Zdeněk Pohlreich byl persona, pragmatik, manažer, přirozená autorita. Ano, také on před kamerou nějak začínal, ale nemyslím si, že pomoc spočívá v donesení dvou pánviček, ve sdělení „že práce práce práce a výsledky se dostaví“ či v dělání ramen, když v kuchyni pak za synka Santa stejně úřaduje jiný kuchař. Šokující je i to, že za tři nebo čtyři díly jeden podnik skončil, jeden majitel před resumé našich odborníků raději pláchl a dalšímu šly „rady“ jedním uchem sem, druhým tam. Shovívavý budu, ale Zdeněk je jen jeden. Hloupé strojené promluvy nepotřeboval. A měl kromě charismatu veliký přehled. ()
Tímto děkuji Zdendovi za deset let zábavy a hlavně kvalitní práci v tomto žánru / pořadu, protože to byla zábava a zároveň to bylo poučný. Jak pro hosta, tak i pro majitele restaurací (aspoň pro některý teda). Toto je bohužel hnůj, kterej se snaží těžit ze stejné značky, ovšem nedosahuje toho ani vzdáleně. Toto je fakt děs, nedá se na to dívat! ()
Když budete mít mega velkou a ultra kvalitní plazmu, která jednoho dne z nějakého důvodu odejde a poté nebudete mít jinou možnost, než koupit menší televizi s o dost levnějšími parametry, nic moc dobrého z toho nevyplyne. Koukat se na to dá, barevný je to taky, ale smutek převládá, neb je jasné, že předchozí kvalita je absolutně nenahraditelná. ()
Pohlreicha sice moc nemusím, ale jedno musím uznat. V Ano, šéfe skutečně pomáhal, učil ostatní vařit, ukazoval v praxi co a jak. Nevím, z jaké prdele vyhrabali tyhle dvě protekční nuly, ale dát kulinářský pořad někomu, kdo jen tupě čumí, má plnou hubu prázdných keců a neumí uvařit ani vodu na čaj, to je moc. ()
Reklama