Barbar Conan

Kultovní zástupce žánru Sword & Sorcery jemně šmrncnutý subžánrem Sword & Steroids aneb démonický herpetolog James Earl Jones ztrácí hlavu pro jednoho anaboliky vyhnaného barbara z posilovny, …pardon Cimmerie. Mimochodem, Conana měl původně hrát Laurence Olivier, ale kvůli chybějícím dvěma centimetrům na objemu hrudníku při castingu neuspěl.. Jak to říkal ten Nietzsche? Co tě nezabije, to tě posílí? Před léty jsem byl směrem k Miliusovu filmu plný obdivu, nyní však bohužel sklesle uznávám, že ve srovnání s ne tak vousatými fantasy, kde dobývá a vládne HerKulles Sorbo, ten kvalitativní rozdíl není zas až tak propastný a jdu se šmahem ve svém zklamání připoutat ke Stromu žalu. Poledouris, nepoledouris.. (03.03.2011)

Do země prosáklé krví chce promluvit také legendární Arnoldova postava, která musela nejprve snést, jak vůdce hadího kultu s gustem setne hlavu jeho matce (v dětství jsem u té scény seděl jak opařený), aby pak všichni okolo ochutnali ostří jeho meče. Chápu hodnocení od jedné do pěti hvězd, sám se přikláním k vyšším metám, protože tahle monumentální fantasy dobře funguje i dnes. Arnold tradičně herecky ztuhlý, přesto svým způsobem dokonalý. Hlavně na velkorysou výpravu nicméně padla většina rozpočtu a je to jenom dobře. S hudbou Basila Poledourise (vážně mimořádná epická kompozice) je tak zaděláno na atmosféru, které se dá lehce podlehnout. (16.06.2013)

Film, který vynesl Arnieho mezi hereckou smetánku. Arnold se na tu roli hodil, byla pro něho jako stvořená, jak říkal v jednom rozhovoru John Milius, kdyby nebylo Arnolda, museli by tu postavu "vytvořit". Jeho svalnatá postava, obličej, gestikulace, rockové háro:)) prostě šité na míru. Film je výborná akční/fantasy řežba, "One Man Show". Arnie seká, půlí, čtvrtí vše co mu přijde do cesty. Atmosféru filmu ještě umocňuje totálně geniální a strhující OST, jeden z nejlepších, který kdy byl k slyšení. Další z filmů, který nesmí chybět v mé TOpce. "Conan, what is best in life?To crush your enemies, see them driven before you and to hear the lamentation of their women!" 9.05.2022 projekce Conana v kině Aero. Pro člověka, který na tomto filmu vyrůstal to byla neskutečná pecka a emoce vidět to na velkém plátně kde ten film násobně vynikl a ta hudba také. Atmosféra v kině neskutečná, husina celé úvodní titulky a přepadení vesnice, zážitek. (11.11.2005)

Solidně natočené, velkolepě vypadající fantasy, disponující famozní výpravou a jednou z nejlepších hudebních kompozic. Basil Poledouris stvořil podmanivou epickou hudbu, která se řadí mezi nejvyšší vrcholy jeho tvorby. Legendární Arnie je jako Conan poměrně snesitelný. Lépe vypadá ve scénách bojových, než dialogových, ale to není žádná novinka. (11.09.2005)

První filmový Conan se svého času stal hitem a rozpoutal vlnu osmdesátkových fantasy filmů. Přičemž ale žádný z nadcházejících titulů už obdobně neuspěl a jestli se dnes těší nějaké popularitě, tak coby campově nahlížené artefakty. Oproti tomu "Barbar Conan" sice dnes působí lehce zastarale svým tempem, ale pořád fascinuje unikátním uchopením nejen žánru heroické fantasy, ale i samotné její nejikoničtější figury. Důvodem pro to nepřekvapivě je režírující scenárista John Milius, který byl Spielbergem, Lucasem a Coppolou vyzdvihovaný jako nejlepší vypravěč generace nového Hollywoodu. On stvořil málomluvný epos vyprávěný především obrazem a fenomenální mýtotvornou hudbou Basila Poledourise. Když už se figury vyjadřují verbálně, tak hlavně v monolozích obtěžkaných melancholickou poetičností (Osric, Valerie) či surovou filosofií (Thulsa). Jak naznačuje jeden z mála dialogů filmu, navíc vzácně odlehčená výměna mezi Conanem a Subotajem, Milius vyprávění prošpikoval vulgární teologií a celý étos barbarského hrdinství postavil na opozici lidského a božského světa. Hlavní linie pak nevyhnutelně směřuje k brutálně manuálnímu svržení poloboha ovládajícího mysl svých následovníků. Miliusův Conan není žádný ctnostný rek, ale náležitě přízemní požitkář. Sice jej párkrát během filmu vidíme v zasmušilé myslitelské póze, ale za jeho výrazem cítíme spíše prázdno, než existenciální hloubku. Jeho život je zasvěcen okamžitým požitkům a sžíravé pomstě bez rozmyslu  ne kontemplování života či smrti, které rozsévá. Lze pak i domýšlet, že některými kritizované herecké výkony představují úmyslnou součást Miliusovy nekompromisní vize koherentního pohanského světa. Casting jednotlivých figur se naopak ukazuje jako skvostně ambiciózní a typově přesný - od mastodontích naturščiků, přes sošné, ale nikterak prvoplánově pohledné ženy po impozantně mnohoznačného Jamese Earla Jonese. "Barbar Conan" v jádru představuje typicky milliusovskou, a tedy sveřepě paličatou i drze přízemní opozici vůči high concept blockbusterům nového Hollywoodu, ale při tom je nejen jejich souputníkem, ale také jedním z nich. Náleží mezi ně nejen životopisem a konexemi svého režiséra, ale také coby autorsky osobitá moderní revitalizace starého žánru. Jen Milius na staré dobrodružky nehledí s naivní nostalgií jako Spielberg či Lucas a nechce vytvářet moderní ekvivalenty okouzlujících bijáků se šviháky typu Errola Flynna. Naopak divákům servíruje bestiální barbarský epos s humpoláckým dobyvatelem, kterému bylo předurčeno, že se vlastním přičiněním stane králem (Hollywoodu). ___ PS: Nemluvě o tom, že Milius koncipoval "Barbara Conana" pro kina. Nikde jinde jeho surový epos o střetu hrubé síly a náboženství nemůže adekvátně vyznít. Teprve na velkém plátně lze plně docenit zdejší pompézní viněty, kde se v novo-hollywoodském duchu zrcadlí vizuální inspirace (fantasy) eposů od "Kaidanu" Masakiho Kobajašiho až k "Iljovi Muromcovi" Alexandra Ptuška. (17.04.2022)