Dillinger
Režie:
John MiliusScénář:
John MiliusKamera:
Jules BrennerHudba:
Barry De VorzonHrají:
Warren Oates, Ben Johnson, Michelle Phillips, Cloris Leachman, Harry Dean Stanton, Geoffrey Lewis, John P. Ryan, Richard Dreyfuss, Steve Kanaly, Frank McRae (více)Obsahy(1)
Americký gangsterský film o veřejném nepříteli číslo jedna, který byl postrachem i idolem celých Spojených států... Amerika třicátých let se po krachu na newyorské burze zmítala v těžkých časech hospodářské krize. Symboly doby se však vedle ekonomické nejistoty stali také gangsteři ve stylu lidových hrdinů, kteří byli i přes status tzv. „veřejných nepřátel“ v očích veřejnosti vnímáni jako vykonavatelé spravedlivého trestu vůči vládě, která měla krizi zavinit. Jen málokterý Američan v roce 1933 neslyšel o gangu bankovního lupiče Johna Dillingera (W. Oates), jehož jméno tehdy zdobilo všechny přední stránky novin palcovými titulky. Na stopě mu byl nekompromisní komisař FBI Melvin Purvis (B. Johnson), co si v mnoha ohledech nezadal se svým protivníkem – oba byli zásadoví a nelítostní a mnohdy byl mezi nimi jen ten rozdíl, že stáli na opačné straně zákona. Purvis si po zavraždění několika svých mužů rukou Dillingerovy bandy dal za cíl zlikvidovat její členy jednoho po druhém. Než však stihl Purvis dopadnout samotného Dillingera, předběhla jej místní policie v Tusconu a nejhledanější zločinec Ameriky skončil za mřížemi. Jenomže žádné vězení jej nemohlo dost dlouho udržet a po svém útěku se opět vydal na dráhu loupežných přepadení. Po tomto „veřejném nepříteli číslo jedna“ ale opět vyrazil Purvis, který jej hodlal dopadnout mrtvého, ne živého… Režijní debut Johna Miliuse z roku 1973 s Warrenem Oatsem v hlavní roli byl jedním z nové vlny gangsterských snímků přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kterou vyvolal dnes již legendární film Bonnie a Clyde (1967, rež. A. Penn). Ten ve své době zcela zaskočil diváky svou novou formou násilí i pojetím filmových hrdinů a vedle Dillingera inspiroval mimo jiné také filmy jako Krvavá máma (1970, rež. R. Corman) či Bertha z dobytčáku (1972, rež. M. Scorsese). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
Další retro gangsterka ve stylu Bonnie a Clyde, tentokrát o Dillingerovi. Líbilo se mi to o trošku víc než novější Veřejní nepřátelé, ale žádný zázrak to nebyl. Milius uměl akční filmy, ale nějaký příběh, postavy, atmosféra, vykreslení doby to šlo mimo něj. A tak na straně zákona je nesympatický panák, který se ani nesnaží zatýkat, ale pozabíjet co nejvíce gaunerů. A Dillinger je nesympatický arogantní zloděj a vrah, takže není komu fandit. Filmařsky ani příběhově to není nic extra a tak zbývají přestřelky. Tady se ovšem Milius vyřádil, přestřelky jsou nadupané, krvavé, velkolepé. A občas už osdesátkově nablblé, protože agenti mají bandu v obklíčení, vystřílí stovky nábojů, ale netrefují ani vrata od stodoly. Být mladší, asi bych byl unešenější, dnes už mi tuna střílení ke štěstí prostě nestačí, takže za 3*. ()
Neznámý ale překvapivě velice povedený, drsný akčňák, vyprávějící o slavném bankovním lupiči Johnu Dillingerovi. Na filmu je vidět, že posloužil jako hlavní inspirace pro Mannovi "Veřejné nepřátelé", kteří jsou prakticky remakem tohoto snímku a ačkoliv jsou vizuálně působivější, "Dillinger" má něco navíc.. Hodně akce a spousta drsňáků s velkými bouchačkami. ()
„Ja vykrádam banky. Čím sa živíš ty?” • Životopisný portrét drsného bankového lupiča a Verejného nepriateľa č. 1 - Johna Dillingera [Warren Oates], ktorý sa z estetickej stránky inšpiroval titulom v podobe - Bonnie a Clyde, alebo, čo sa teda konkrétne týkalo i naprosto „brutálnych prestreliek,” tak práve vtedy sme zase ani neboli vôbec ďaleko vzdialenými od Divokej bandy Sama Peckinpaha, ktorý v podstate túto metódu zobrazovania násilia ešte oveľa viacej zdokonalil, nakoľko priamo čochvíľa hneď [u]vidíte, ako sa takýmto spôsobom zasiahnutý antagonista totálne zvíjal od strašnej bolesti, keďže podoba takéhoto umierania určite sakramentsky bolela; to je asi v skratke debutový titul od Johna Miliusa, v ktorom neboli ušetrení ani úplne bežní civilisti, ktorí akurát prechádzali okolo „bodoch epicentier,” kde sa vskutku zväčša zamiesilo i na pomerne dosť divoký stret zločincov proti strážcom zákona na čele s rozporuplným agentom FBI - Melvinom Purvisom [Ben Johnson], ako jeho hlavným náprotivkom, ktorý išiel po ústrednom antagonistovi, ako po údenom, pričom samotné postupy, ako toho vlastne docieliť, sa častokrát rozchádzali s akoukoľvek zakorenenou morálkou, keď som si dokonca miestami i tieto dva na smrť znepriatelené tábory [po]mýlil, pretože autorovi sa podarilo hodnoverne zobraziť atmosféru nielen z priameho pohľadu pejoratívnych jedincov, ale zároveň sa taktiež pozrieť i pod plesnivé klobúky predstaviteľom Federálneho úradu pre vyšetrovanie, ktorých zaužívané metódy koľkokrát hraničili s porušením práv dotknutých osôb; skrátka, estetika „Divokého západu,” nenechala na seba príliš dlho čakať! → jednoducho ju majú vštepenú vo svojej genetickej výbave, s čím proste nič nenarobia. • Možno nebyť predsa trocha viac zromantizovaného scenára zo strany J_M, tak by som zrejme šiel až kamsi do maximálne možného hodnotenia, lebo úroveň to malo mimoriadne vysokú a pôsobivú, no ani bez „hluchých miest,” sa to napokon akosi tiež nezaobišlo ← a jestvuje totiž i jedno obdobné spracovanie na konci prvej dekády XXI. storočia... ()
Warren Oates a Ben Johnson, bráchové z Divoké Bandy tentokrát proti sobě jako gangsterskej hrdina John Dillnger a FBI zmrd Melvin Purvis, navíc je Oates (ikdyž o něco starší) Dillingerovi fakt podobnej viz>http://imageshack.us/f/600/dillingeroates.jpg/. Veřejný nepřátelé jsem ještě neviděl ale nemyslím že by to překonalo zážitek z této klasiky. ()
Film o Dillingerovi a jeho bandě gangsterů versus snaha polocie o jeho dopadení. Při akci se obvykle představil - I am Dillinger, což mu často napomohlo výrazně zmírnit odpor přepadené banky. Přestože to byl mimořádný ničema, měl určitý nimbus až lidového hrdiny v tehdejší době. Vcelku slušná gangsterka avšak nijak nepřevyšuje nějak mimořádně obdobné typy filmů. ()
Galerie (35)
Photo © American International Pictures (AIP)
Zajímavosti (24)
- Natáčení probíhalo koncem roku 1972. Celý film se natáčel v Oklahomě. Při natáčení byly hojně využívány různé místní pamětihodnosti od Jet, Nash, Jefferson, Hunter a Enid na severu Oklahomy až po Ardmore, Dougherty, Chickasaw Lake Club, který sloužil jako Dillingerův úkryt „Little Bohemia“ ve Wisconsinu, a starý železný příhradový most u Mannsville na jihu. Místní obyvatelé Oklahoma City zahrnovali taneční sál Skirvin Tower a divadlo Midwest Theater v centru města, které plnilo funkci Biografu. Dům na konci filmu se natáčel v Dougherty. (classic)
- „Můj otec mi vždycky předpovídal, že do 21 let skončím v San Quentinu,“ řekl John Milius. „Nechtěl bych ho příliš zklamat. A tak jsem tady... a režíruji film o Johnu Dillingerovi, největším zločinci, který kdy žil,“ dodal. (classic)
- Krátce před uvedením filmu vydalo nakladatelství Curtis Books podle dobového zvyku novelizaci scénáře Edwarda Fentona (1917–1995) pod jeho pseudonymem „Henry Clement“. Pod tímto jménem byl Fenton oceňovaným autorem, známým především svými detektivkami pro mládež, knihami o řecké mytologii, historii a kultuře a anglickými překlady děl řeckého autora pro děti Alki Zeie. (classic)
Reklama