Budiž světlo

Letní Filmová Škola 2019, film 26: Sympaťák Milan toho má na krku dost. Rodinu s třemi dětmi, sbírku střelných zbraní a za souseda tatínka, který je kandidátem na cenu Otec Roku Slovenského Štátu 1944. Aby to všechno zvládl, jezdí pracovat na stavby do Deutschlandu. Ale nejen penězmi živ je člověk, jak brzy zjistí, když se do jeho života začne montovat místní semináckovská ale poloplešatá skinheadská skupina, v čele se samolibým knězem podobného vzhledu žijícím u maminky. Ale co naplat, když v té skupině jsou úplně všichni. Hlavním tématem je pak vzepření individuality proti skupinovému fanatismu, a následky tohoto činu v sektou prorostlých komunitách. (03.08.2019)

Dost zajímavý slovenský film. Otec se vrací na Vánoce z Německa, kde pracuje. Postupně zjišťuje, že doma není něco v pořádku. Jeho syn je totiž členem polovojenské mládežnické organizace a chová se jinak. Vše se mění ve chvíli, kdy jeden ze členů spáchá sebevraždu. Ve vesnici se to začne řešit a otec začne mít pochyby. Začíná pátrání po tom, co je vlastně tato skupina zač a jak funguje. Nakonec se vše komplikuje a místní se začínají proti rodině obracet. Je to natočené dost věrohodně a vůbec bych se nedivil, kdyby se něco takového na Slovensku skutečně dělo... "Si ako tvoj otec!" (26.10.2020)

Nejlepší slovenský film, který jsem za velmi dlouhou dobu viděl. A to počítám i Únos. Tlumočníka nepovažuji tak úplně za čistě slovenskou záležitost. O téhle problematice už nějakou dobu slyším, ale jestli je to tak problematický, jak bylo zobrazeno tady, tak zakořeněné ve společnosti, tak je to opravdu problém. Na Slovensku jsou k tomu opravdu předpoklady, co se setkávám s některými lidmi, tak to podhoubí je tam jasně čitelné, jak u mladých, tak u starých. A vždycky jenom stačí krok. Navíc jsem rád, že to není ukázáno jako chyba jedince, ale je znát, jak se výchova přednáší přes generace, že jsou vlastně chyby už dříve, ačkoliv některé věci vypadají jako neškodné záliby tak od nich jenom krok k problémům. (11.10.2020)

Milan Ondrík je naozaj dobrý herec, ale mal by zájsť k logopédovi, pretože doteraz sa nenaučil artikulovať a odsýpa slová, ako by to chcel mať čo najskôr za sebou. Alebo nech ho nechajú hovoriť v tej nemčine, tam mu to šlo pomalšie. Príbeh je za mňa dobre zasadený do dedinského, komorného prostredia, kde má ešte stále najväčšie slovo farár. A to ani dnes nie je ďaleko od reality, takže v tomto ohľade je názov filmu mimoriadne trefný. Dejovo ma to zaujalo, len ten koniec mohol byť viac prepracovaný a vyhrotený, pretože týmto záverom vlastne ostal len pri odkaze, pri tom, aby sa divák zamyslel. Lenže dala sa z toho vytĺcť aj poriadna dráma či thriller. (14.10.2020)

Sociálně citlivé téma zobrazené slovenskou režií bylo zpracované vcelku zručné, avšak vyznění bylo až naivně povrchní a v podstatě to ve vás nezanechá moc dojmů. Na to, že to mělo ve Varech docela slušný hajp, čekala jsem, že se asi trochu víc zatlačí na pilu, nebo to nabídne něco, co diváky víc rozburcuje. Tohle bylo jen takové otírání se o nevyřčené. Přála bych si něco na polský způsob, abych na ten film hned druhý den nezapomněla. Ale snaha pěkná. (03.02.2021)