Our Planet
VOD (1)
Série(2) / Epizody(13)
Obsahy(1)
Tento velkolepý, ambiciózní dokument přibližuje přirozenou krásu naší planety a odhaluje, jak změna klimatu ovlivňuje všechny její živé tvory. (Netflix)
Videa (4)
Recenze (78)
Neskutečné, že tenhle dokument vznikl přímo pro Netflix. Když vidím ty rozmáchlé, neskutečně úchvatné, dechberoucí a mnohdy neuvěřitelné záběry, nechce se mi věřit, že BBC tentokrát nepřekonala sama sebe a neposunula natáčení těchto dokumentárních seriálů někam, kam to už dávno nejde, ale David Attenborough, který je za tím znát, to zase dokázal (a letos, tentokrát opět pro BBC, to nejspíš dokáže ještě jednou). Další dokumentární velkoskvost, který by si zasloužil to největší promítací plátno na světě. Plný úchvatných záběrů přírody, přírodních jevů a zvířat a jejich příběhů. A který nám v každé epizodě přípomíná, jak je to všechno čím dál víc v řiti. Bohužel příliš nevěřím, že by si z toho lidstvo něco vzalo, ale toho se sir David (naštěstí pro něj) snad už nedožije. Planet Earth II budiž překonána touto neuvěřitelnou, dechberoucí a naprosto skvostnou nepřiznanou třetí sérií (a ani to moc dlouho netrvalo!) Každý díl má padesát minut. A já u každého z nich padesát minut nedýchám a jen koukám s otevřenou hubou na ty záběry. Prostě neskutečné. 100%. ()
Jestli si myslíte, že v dokumentech BBC byly úžasné záběry (a o tom, že tam byly, není pochyb), počkejte na Our Planet. Dechberoucí seriál od začátku do konce, fascinující podívaná plná jedinečných scén, které mají díky perfektním záběrům, střihu a hudbě takový náboj, že trumfnou jakýkoliv velkofilm. Zároveň je to ale důrazné varování. Vždyť jak lépe ukázat, jaké kráse hrozí zánik, než oslavou té krásy? Budete žasnout, až uvidíte scény úspěšných i neúspěšných lovů nebo námluv, bude vás fascinovat, jak a s čím si dokáže příroda poradit, ohromí vás rozlehlost ledových, travnatých nebo pouštních plání... A pak se dozvíte, že v globálním měřítku nejsou až tak rozlehlé, že ta obrovská stáda a hejna jsou už také spíše výjimečná, že člověk je prostě debil, ale nedoplácí na to on, nýbrž jeho okolí. Přes tu pochmurnou náladu, která v každé epizodě musí nutně zavládnout, ale nakonec zaznívá i optimismus - naděje, že se můžeme začít chovat jinak, správně, a to nejlépe tak, že do toho nebudeme přírodě moc strkat nosy a ona se z toho, co jsme provedli, snad otřepe. Tenhle seriál by měl vidět každý. ()
Pre mňa bude David vždy sprievodcom po svete, ku ktorému sa v tejto uponáhľanosti nemám ako inak dostať. Naučil ma o prírode a svete veľa. A robí to stále. Our planet možno nevybočuje z predchádzajúcich dokumentov, ktoré vyšli v priebehu piatich rokov a nesú jeho rukopis, ale znova odkrýva viac. U Jonathana Rossa raz povedal, že najväčší hrdinovia seriálu sú kameramani. Za to, čo dokážu nasnímať a aký pocit dokážu v divákovi vyvolať. Myslím si, že to platí pre tento dokument viac ako pre ostatné. Či už je to bitka orlov, súboj žralokov o potravu alebo Černobyl, jedná sa o silné vizuálne vnemy, ktoré vo mne zase raz vzbudzujú radosť nad rozmanitosťou našej planéty aj smútok, že ju tak systematicky a hlúpo ničíme. Som ale rád za tých vráskavcov. To ma potešilo veľmi. ()
„Na mou věru, ani věci nebeské nebylo tak nesnadné vylíčit, jako když mám ukázat, jak je země bohatá různými kovy, úrodná a nevyčerpatelná po tolik století, jakkoli ji denně pustoší ohně, zkáza, ztroskotání, války, podvody, nejvíce však rozmařilost a vůbec vše, co lidé svedou zkazit.“ (Plinius starší - Kapitoly o přírodě, Praha, Svoboda 1974, s. 41; „Et, Hercules, non caelestia enarratu difficiliora fuerint. metallorum opulentia tam varia, tam dives, tam fecunda, tot saeculis suboriens, cum tantum cotidie orbe toto populentur ignes, ruinae, naufragia, bella, fraudes, tantum vero luxuria et tot mortales conterant.“; Naturalis Historia, II, 95 (93)) Není to tak dávno, co nám titíž lidé, kteří dnes popírají lidský podíl na globálním oteplování a s ním souvisejících rekonfiguracích v planetárních systémech, vykládali o neexistenci klimatické změny samotné. Jeden z nich, chronický lhář, po revoluci vyhrával volby mantrou svobody, podle níž privatizovaná ekonomika bude brzy produkovat bohatství podobné tomu v západních zemích; konvergenční tempo bylo vyjádřeno jeho předvolebním „odhadem“ z jara 1996, přirozeně vnímaným jako slib, že se průměrná mzda z 8 400 Kč za rok 1995 může blahodárným působením jeho vlády do pěti let vyšplhat ke 20 000 Kč; když pak 13. 11. 2000 článkem Jak je to s mými sliby dvacetitisícových platů? v MF Dnes korigoval některé dezinterpretace jakéhosi Pavla Kohouta, zlehčoval 81% propad reality za jím stanoveným maximem (13 200/84 = 157 %, 20 000/84 = 238 %) výmluvami, že přece nešlo o slib a jen odhadoval horní mez. Samozřejmě jen tak z věcných důvodů onen veřejný odhad neprováděl. Ekonomii odpustíme, že limity její exaktnosti z ní dělají obor spíše angažovaný, rozbíhající se do proudů konfliktních paradigmat, ne ale, že neoliberální receptáře prosperity pracují s vyprázdněnými schématy opírajícími se o fikci homo economicus, účelově zúžená pojetí racionality a leckdy masochistický kult soukromého sektoru, jako by právě veřejné externality kapitalistických disproporcí nebyly újmou na velkém počtu soukromých zájmů, – a už vůbec pak ne to, když se zdiskreditovaný ekonomický žvanil a vyznavač kleptomanie pouští do křížových výprav proti klimatologům a připomíná jim, že teplotní výkyvy tu přece už před desítkami tisíc let byly, a div je neškolí z historie meteorologického měření. Nejnovější, překvapivě nesofistikovaná figura spočívá v námitce klimatology přesvědčeným, že sami problematice zcela nerozumějí: nejsou přece geology, hydrology a meteorology v jedné osobě, dokonce si ani nenamemorovali periodickou tabulku prvků. Z takové figury opravdu běhá mráz po zádech, protože jen dokresluje resolutnost, s níž se hlupák vydává všanc kognitivní disonanci a s klidem stahuje ostatní do pekla vlastní stupidity. Přitom kdyby nám nějaký blázen neznající stupnici tvrdil, že jeho chaotické vrzání po strunách vyžaduje více znalosti než skladby Vivaldiho a že nejsme-li na tom podobně jako velikáni řemesla, nemůžeme tomuto bláznovi dokázat opak, jeho úspěch by byl mizivý a možná, že by získal slovo mezi komedianty. () (méně) (více)
Hodnotit přírodopisné dokumenty je strašně těžké, protože záběry, které nabízí jsou nepopiratelně krásné. Navíc David Attenborough je bez pochyb legendou a jeho hlas se dobře poslouchá. Na druhou stranu je ještě těžší překonávat to, co už jedno bylo ukázáno a tak je třeba přidat nějakou další hodnotu. Our Planet se tváří, že se zaměří hlavně na klimatické změny a chce diváka donutit o tom, proč se to děje, přemýšlet. To však podle mě šlo udělat i jinak než přidáním odkazu na webovou stránku v závěru epizody. Čekal jsem víc fakt a něco, čím se dokument odliší od svých předchůdců. Takhle je pro mě jen dalším z řady těch skvěle nasnímaných kousků. Paradoxně nejzajímavější je pak bonusová epizoda, která ukazuje, kde se co a jak točilo. Ta opravdu stála za to. 2. řada Přijde mi, že druhá série má úplně jiný formát než byl u první řady a nijak nenavazoval. Vlastně by se to ani nemuselo nazývat druhou sérií, ale mohlo by to stát samostatně s názvem Our Planet: On the Move. Ve 4 epizodách se koukneme na migrační zvyky zvířat a to v průběhu celého roku a samozřejmě si ukážeme, jaké nástrahy na ně čekají a to nejen ty přírodní, ale i ty, které vytvořil člověk. Opět jsou tam skvělé záběry, takže takovéhle dokumenty vážně nejde hodnotit špatně a stojí za sledování. ()
Galerie (181)
Photo © Netflix
Zajímavosti (2)
- V Mexiku a Latinské Americe mohou diváci vidět seriál s dabingem Salmy Hayek, ve Španělsku jej namluvila Penélope Cruz. (D.Moore)
- Dokument se natáčel 4 roky, v absolutních číslech to mj. znamená 3 375 natáčecích dnů v 60 zemích světa, 400 tisíc hodin monitorování fotopastí, 6 600 vzletů pomoci dronu, 911 dní na moři, 2 000 hodin potápění, 600 členů štábu, přes 200 natáčecích expedic. (Phantasma)
Reklama