Obsahy(1)
Předlohou příběhu se stala autobiografická kniha stejného názvu od spisovatele Budda Schulberga. Děj se odehrává ve 30. letech v USA. Hrdinou románu je odepsaný spisovatel Fitzgerald (Luděk Munzar) bojující s démonem alkoholu, který se s tušením své smrti snaží za každou cenu dopsat svůj román, který má být mementem jeho života. Aby ale mohl psát, potřebuje mít z čeho žít. Dostává nabídku z filmového Hollywoodu a nastoupí do této falešné továrny na sny, ze které je znechucen... (sator)
(více)Recenze (23)
K prakticky neznámému televiznímu filmu Rozčarování jsem se dostat díky Virtuálnímu RETRO KINU od Willyho Kufalta, kterému tímto za pozvání ještě jednou děkuju. Samotný film stojí zejména na dobře napsaných postavách, jejich výtečném obsazení a skvělých hereckých výkonech. Trojka Luděk Munzar, Rudolf Hrušínský a Oldřich Kaiser to zahrála velmi přesvědčivě. Jejich vyhrocené dialogy byly na filmu tím nejlepším. Úspěch následovaný tvůrčí krizí, naivní ambice podpořené elánem mládí a cynická snaha ze všeho vytřískat co nejvíce peněz. To je vysloveně výbušná směs k pozoruhodným a silným dialogům. Navíc, když se to ještě podlije pořádnou porcí alkoholu a padnou i věty, které by bez něj nepadly. Střet tří různých postav a tří různých životních přístupů má obrovskou výhodu, každý divák si může najít to své. Měl bych jen drobnou výtku. Občas mi nesedne, když jedna kultura znázorňuje druhou. Ty drobné rozdíly a nesrovnalosti jsou vždy vidět, místy to pak drobně naruší soustředění u příběhu. Americký spisovatel by určitě nemluvil o jedenácti fotbalistech, náš fotbal v té době velmi pravděpodobně vůbec neznali. Plakát Coca-Coly v parku to rovněž moc nevylepší. Přesto se mi Rozčarování velmi líbilo a zviditelnění si určit zasloužilo. Budu se těšit na další program RETRO KINA. ()
"Jaký smysl má říkat pravdu štěnici?!" Mladý nádejný spisovateľ Kaiser dostane svoju šancu v Hollywoode, navyše má na scenári k budúcemu kasovému trháku spolupracovať so samotným Fitzgeraldom Munzarom. Čoskoro zisťuje, že ešte žijúca legenda je životom zomletá, nervovo labilná a alkoholom zdevastovaná troska, zmysluplná spolupráca s ktorou je prakticky nemožná. Ich zamestnávateľ, veľký filmový producent Hrušínský, medzi ktorého priority nepatria literárne umelecké kvality, ale očakáva výsledky aby mohol začať nakrúcanie. Takže sa schyľuje k prúseru, ktorý sa pokúša oddialiť Fitzgeraldov agent Kodet. Hodnotový stret umenia a biznisu, rovnako ako sklamanie z reálnej podoby spisovateľského idolu mi pripomenulo dielo bratov Coenovcov Barton Fink, ktoré ale bolo na podstatne inej úrovni ohľadom rozpočtu a výpravy. Tuná obľúbenú hru československých inscenácií "hranie sa na cudzinu" zaobstaráva pár filmových plagátov, reklama na kokakolu a staré telefóny a písacie stroje pokúšajúce sa vyvolať dojem USA tridsiatych rokov. Úplne smiešne pôsobí pokus o študentskú slávnosť s voľbou "královny masopustu", ktorú na pódiu s americkými vlajkami a dixielandovou kapelou v pozadí uvádza Miloš "ostrý obraz a dobrý zvuk" Skalka. Odhliadnuc od tohto je ale príbeh zaujímavý a herecké výkony strhujúce, akurát v závere som trochu čakal príklon Kaisera na opačnú stranu. Za štyri povznášajúce klamy, ktoré sú lepšie než temnota krutých právd. ()
Vůbec se nedivím, proč má tato televizní inscenace na motivy knihy Budda Schulberga tak vysoké hodnocení. Jiřímu Adamci se totiž zase povedla a připomíná mi jeho dvoudílnou inscenaci Brakýři (1983). 🤩🔥 Sledovat Luďka Munzara v roli F. S. Fitzgeralda je vážně pohádka, protože na mě zapůsobil natolik, že kdykoli se zmíní jméno Fitzgerald, představím si Luďka Munzara... ehm 🙈 a k tomu ještě větu - „Zebou mě nohy, tady v tý jeskyni by omrzly nohy i jeptišce.“ Stejně tak zabodoval i mladý Oldřich Kaiser ve své roli Stearnse, kterého existenci jsem naprosto odignorovala a kdybych se na tento snímek nekoukla, asi bych se o něm nikdy nedozvěděla (o Stearnsovi). 👍🏻 Takže, další z mých oblíbených filmů. Je z něj cítit obrovská profesionalita, ať už ze stránky herecké nebo té za kamerou. Nejistota, alkohol, řev, vysvobození. Jeden z velmi zajímavých snímků, kde na mě samotné scény působily docela přesvědčivě. Ať už scéna v jedoucím vlaku, v němž byla samotná atmosféra simulovaná dost dobře mírně roztřesenou kamerou nebo jakýsi zapadlý pokoj, z něhož šla chladná atmosféra jen jste se na něj podívali. Takže doporučuju! 🙌🏻🤍 ()