Dům

„Dobre, že ste sa sem nasťahovali. Tá baba, čo tu bývala pred vami, bola úplne bláznivá. Nečudoval by som sa, ak by sa ukázalo, že ju zastrelili.“ – „Bola to moja teta.“ – „Ospravedlňujem sa. Milá pani. Na svoj vek. Nezájdete na večeru?“ V roku 1980 nakrútil Sean S. Cunningham v produkcii Stevea Minera a s hudbou Harryho Manfrediniho kultový slasher PIATOK TRINÁSTEHO. O 6 rokov neskôr sa stretli, ibaže teraz režíroval Miner v Cunninghamovej produkcii. Obaja boli hororové legendy, z rôznych pozícií majúci za sebou filmy ako DEEP STAR 6, LUNAPARK SMRTI, HALLOWEEN H:20, či WARLOCK. A na ich spoločnom DOME je to poznať. Snímka zaváňa, v dobrom, Stephenom Kingom: traumatizovaný spisovateľ s umeleckým blokom odchádza napísať nový horor do temného domu, v ktorom sa v minulosti stala tragédia. Sympaticky komorný dej je obohatený vietnamským komplexom a krásnou atmosférou s tomu odpovedajúcou výpravou obrovského domu s tajomstvom. Splnený sen každého hororového fanúšika. Pomáha aj pravdovravný pohodový sympaťák George Wendt zo sitkomu Na zdravie v podpornej, parťácko-komickej roličke. Bohužiaľ, akonáhle sa duo Miner/Cunningham (s produkciou im pomáhal kultový mentorský céčkar Roger Corman) začne príliš trikovo predvádzať, stratí to časť dobre vybudovanej atmosféry a stáva sa z toho skôr šaškáreň typu GREMLINS a KRITERI 2. Masky sú výborné, len to proste nejde dokopy so serióznou atmosférou. 70%? (05.12.2004)

Tento Minerův snímek jsem včera viděl po 19 letech. Čistě pro srovnání divácké percepce dítě vs dospělej jedinec. A světe div se, house stále funguje. Ano, filmu se dá vyčítat kostrbatější výustění, ale s ohledem na četnost motivů, které film zpracovává (vietnamské trauma, ztráta dítěte, haunted house) se tato kostrbatost dá omluvit. Vadit může i netradiční kombinace latexu a strachu z neviděného (duchařina), ale na druhou stranu to lze považovat i za poziitivum. House je klasické filmové dítko 80. let s jeho klady i nešvary. Cítíme z něj evil dead i poltergeist a přitom stále působí svěže originálním dojmem. majner rulez. (19.11.2009)

Je to béčko jako vyšitý, o tom není pochyb. Ale rozhodně bych to neklasifikoval jako komedii, i když pár vtipných hlášek tam je. Musím ovšem vyzdvihnout kostými i masky - především toho živého mrtvého vojáka Bena, který si s Rogerem hraje na kočku a na myš. Tohle všechno ovšem na plný počet nestačí. Film jsem si pustil večer a několikrát jsem u toho usnul. Je to asi jen můj pocit, že nedokázal upoutat tak, jak jsem si představoval. Námět na první pohled může působit jako klišé, ale opravdu tomu tak není. Už jen proto, že se film ubírá směrem, který byste nečekali. (09.02.2014)

Takéto filmy hodnotím väčšinou pozitívne, ale najzábavnejšie momenty v Dome sú ukradnuté z Evil Dead a najzábavnejšie monštrum (príšera zo šatníku), z Howarda alebo Leviathanu. Vojna vo Vietname a jej prepojenie s ostatným dejom je nezvládnuté a divne zostrihané (ako vlastne väčšina filmu), herecké výkony skôr úsmevné, humor detinský a gore minimálne. Neni to až na tej úrovni ako Troma, zato takmer celý čas som si v duchu opakoval, že radšej zábavný trash ako obyčajné nudné béčko. A to Dom je, nudné béčko. 30% a jediné čo tu plne funguje je hudba "vorheesovského" Harryho Manfrediniho (26.05.2013)

Zatímco Ash z Evil Dead a Reggie z Phantasm se k image cool likvidátora démonů propracovávali přes dva filmy, Roger Cobb je o dost pohotovější - na první setkání se slizkým nadpřirozenem reaguje líčením pastí, vyzbrojováním a přijetím boje s démony jako součást každodenní rutiny. Nakonec, jako veterán z války ve Vietnamu je na stresové situace zvyklý. Film se dá celkově číst jako vyrovnávání se s válečným traumatem, před nímž se nedá utéct ani do rodného domu a které brání hlavnímu hrdinovi ve sblížení s rodinou. Jedinou možností je postavit se vlastním démonům. Jinak se jedná o celkem zábavný horor, vezoucí se na vlně popularity série Evil Dead co do masek i černého humoru. Jen s těmi gore efekty se nemuseli tak mírnit... (19.05.2013)