Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Benicio Del Toro, Adrien Brody, Tilda Swinton, Léa Seydoux, Frances McDormand, Timothée Chalamet, Jeffrey Wright, Bill Murray, Lyna Khoudri, Owen Wilson (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Milostný dopis novinářům odehrávající se v detašované redakci amerických novin ve fiktivním francouzském městě 20. století, který oživuje sérii reportáží publikovaných v časopise „Francouzská depeše“. (Falcon)
Videa (2)
Recenze (223)
Po smrti vydavatele časopisu zjišťují redaktoři, že jejich magazín končí. A v posledním čísle musí vyjít krom nekrologu i nejlepší reportáže ze světa umění, politiky a jídla. Wes Anderson servíruje nepříliš zajímavé povídky o novinářích ve formě, která mu brání prodat to, v čem jsou jeho snímky obvykle nejzajímavější. ()
Hloupe to neni. Ma to vyraznou, peclive barevnou estetiku s jednorozmernou paletou barev a vybornymi herci. Misty je to pateticke. Trochu jsem se nudil, neni to konzistentne vzrusujici. A brzo na film zapomenete. Kdyz hrdina rika "vse je prostoupeno atmosferou slibneho klidu", mluvi o tomto filmu. Styl humoru se libil ("Vuni terpentynu mela opravdu rada a v pozdejsich letech ji pouzivala na sve toalete", "Odpocinkova mistnost byla presunuta na palubu bombarderu..."). ()
Andersonova pocta novinám a novinářům,které nechybí jeho typický rukopis,ale úplné a čiré nadšení jako u jeho předchozích filmů se tentokrát nedostavuje.Obsazení je sice opět skvělé a vizuál okouzlující,ale třeba Alexander Desplat na jehož hudbu sem se extrémně těšil tu jede tak nějak na půl plynu.Samotné povídky/reportáže jsou sice správně bizarně vtipně dramatické,ale také působí vyumělkovaně a méně životně a velmi často mi v nich chybělo ono Andersonovské srdčíko,kvůli kterému jsme si zamiloval jeho předchozí filmy.Po hříchu tak vítězí forma na obsahem.Nejde sice o nejslabší Wesův film,ale i tak se bude French dispatch řadit do té spodní poloviny...70% ()
Nejsem Wesovým bezmezným obdivovatelem, dosud jsem od něj viděl "pouze" tři filmy, ale poslední dva (Psí ostrov a Grandhotel Budapešť) dostaly každý po pěti hvězdách, tak jsem se na Francouzskou depeši těšil. A zřejmě o to větší bylo moje zklamání. Ano, je to typicky andersonovské, potěší všichni jeho oblíbení i "neoblíbení" herci, ale ty jednotlivé povídky jsou tak k uzoufání nudné, o ničem a bez pointy, že to snad ani možné není. V průběhu sledování, poté, co jsem zjistil, že kvalita povídek je stejná (či stejně špatná), jsem už doufal v co nejdřívější oponu. Promiň, Wesi, ale takhle opravdu ne... 40% ()
Galerie (36)
Zajímavosti (10)
- Obsazení je plné oceněných hvězd. Herci, kteří si odnesli zlatou sošku: Frances McDormand, Tilda Swinton, Benicio Del Toro, Christoph Waltz a Adrien Brody. Herci, kteří byli nominováni na zlatou sošku: Timothée Chalamet, Saoirse Ronan, Bill Murray, Willem Dafoe a Bob Balaban. (Kuzmik)
- Herbsaint Sazerac (Owen Wilson) je postava pojmenována podle Herbsaint (absintový nápoj s příchutí anýzu) a Sazerac (značka whisky) z New Orleans. (Kuzmik)
- Přestože Timothée Chalamet mluví plynně francouzsky, všechny své texty přednáší v angličtině. (ČSFD)
"Zajímavá freska." "Co že jste to kurva řekla? No to si snad ze mě dělá prdel. Ten hajzl tu píčovinu namaloval na zeď!" ________ Kdo si hraje, nezlobí - a u pana hračičky Wese Andersona to platí nejmíň trojnásob. Andersonův nejnovější celovečerní příspěvek, tedy poetická mozaika malebného městečka Ennui, kde sídlí pobočka magazínu 'Francouzská depeše' - po níž nese snímek i svůj název - je inspirován historií ikonického kulturního časopisu New Yorker, a stejně jako onen časopis je i příběh samotného filmu v podstatě leporelo novinových reportáží s anekdotickým charakterem...... Zdání ovšem klame, jelikož 'Francouzská depeše' skutečně není standardní povídkový film – jde o dílo, který je naprosto stvořeno k hlubší cinefilní analýze. Je totiž nesmírně mnohovrstevnatý, disponuje několika podzápletkami, fragmenty, a zprvu obtížně rozpoznatelnými detaily. Všeobecně vzato, to pojetí neskutečně rozmanitý fabule a struktury syžetu je ze scenáristickýho hlediska naprosto odzbrojující. Proto může kdekoho překvapit, jak moc je narativní kadence, jejímž prostřednictvím jsou divákovi poskytovány dané informace, neskutečně hektická. Nemluvě o extravagantní koncepci mizanscény, kde se neustále něco děje, nehledě na dvojrozměrnost či trojrozměrnost časoprostoru – proto je záhodno některé esteticky vypiplané scény, potažmo celej film, nutno vidět ihned několikrát po sobě, páč divák mnohdy nedokáže vše percepčně zaznamenat a následně vstřebat. Na tom - krom oné excentrické narace - má samozřejmě lví podíl i Wesův typicky manýristický vizuální perfekcionismus a inovativní experimentování s formou a stylem celkově. Divák si tak užije formát 4:3, širokoúhlé záběry, kombinaci vizuálně podmanivých černobílých i pastelově barevných scén, anebo animovanou pasáž ve formě komiksového stripu. Další unikátní devizou je bezesporu nespočet karikaturních postaviček, které si okamžitě zamilujete, a jichž se chopila pestrá plejáda hereckých hvězd - ať už v menších, větších, či zdánlivě nepostřehnutelných epizodních rolích (Waltz a Dafoe!). Z nich nejvíc září Léa Seydoux jako múza Simone, Benicio del Toro jako nihilistický malíř Moses Rosenthaler, Timothée Chalamet jako energický revolucionář Zeffirelli, a nehorázně sprostý Adrien Brody jako mazaný kupec Cadazio. Každý si zde jednoduše najde to své...... Jedinou vadou na kráse je tak jistá nekonzistence oněch groteskních povídek – první příběh o umělci cáklé školy se mi zdaleka líbil nejvíc, potom druhý příběh o revoltě studentů za sloučení chlapeckých a dívčích kolejí pro účel sexuálního uspokojení, přičemž nejméně poutavý je poslední příběh - kulinářská reportáž na pozadí únosu komisařova syna. To však nemění nic na tom, že 'Francouzská depeše' je brilantní pocta žurnalistice, esence arteterapie, a pro mě společně s francouzským trashovým body-horrorem 'Titane' zcela subjektivně nejlepší kinozážitek roku. Sledovat Wesovy filmy a objevovat půvab jejich originální fikční poetiky je čirá radost. Opojná to záležitost...... // VERDIKT: nejvíc wesandersonovský opus Wese Andersona. 9,4 redaktorů z 10 // () (méně) (více)