Gigi

Neverim vlastnim ocim, jak tento film mohl dostat devet Oscaru... Na muzikal sotva prumerne pisnicky (melodicky, texty byly dobre). Cele je to natoceno nejak zastarale (na rok 58) a hlavne strasne kycovite. Scenar pro romanticky muzikal neni spatny. Leslie Caron jsem videl ve druhem filmu a opet me nepresvedcila. Doporucuji jen pro fanousky zanru, pro zbytek dvouhodinova ztrata zivota:-)! (28.08.2013)

s 9timi oskarmi (z rekordnych 9 nominacii) mozno najprecenovanejsi oskarovy vitaz. prvych 40 minut sa vlecie (i ked thanks heaven for little girls je chytlave i ked dnes posobi riadne pedofilnym dojmom) za co moze i dost staticka rezia a praca s kamerou (i ked film vyzera celkom pekne ale v porovni s west side story o rok neskor posoby prilis divadelne). nastastie v polovici sa to ako tak rozbehne i hlavne vdaka vtipnym vedlajsim uloham... (12.03.2017)

Musím říct, že mě až překvapilo, jak jednoduchý film někdy může získat 9 Oscarů- Jedná se o muzikál, který vyniká hlavně krásnou výpravou a kostýmy a... a to je vlastně všechno. Příběh je nesmírně jednoduchý, roztahaný a postavy nejsou nijak skvěle napsané. Prostě jen příliš dlouhý milostný příběh o tom, co se kdysi stalo v Paříži. (27.01.2015)

Docela legrační představa, že tenhle celkem nevýrazný muzikál, na němž jediné, co mi zůstane v paměti, budou ty šílené francouzské přízvuky, vyhrál ve své době rekordních devět Oscarů. Že by okouzlení tou přeplácanou mizanscénou, kde je v každém záběru aspoň dvakrát víc věcí, než by bylo nutný, sniž by pro ně měl režisér nějaké uplatnění? To opravdu nemohl Hollywood vygenerovat lepšího reprezentanta? Naštěstí na Oscary historie vždycky kašlala... (12.02.2017)

Gigi je příběh o změně dívky v ženu. Maurice Chevalier k tomu zazpívá píseň "Dík, bož dík, za ta malá děvčátka , co rostou do krásy" a prochází se po slavném pařížském parku Elysejských polích. Gigi je příběh, ve kterém můžeme sledovat, jak je dívka vychovávána v kurtizánu. Jako při každá výchově i při této se to dítě docela obyčejně nudí. Gigi je příběh s dnes již neviditelným lehce moralistickým a erotickým nádechem. Gigi je Minelliho poctou Paříži, stejně jako mnohem slavnější Američan v Paříži. Gigi patří mezi mé nejoblíbenější filmy v rámci Minelliho tvorby, už jenom pro tu scénu u kašny, která vypadá jako reminiscence Američana v Paříži. Svým nasvícením a atmosférou je téměř totožná z jednou z částí oné legendární čtvrdhodinové taneční sekvence v jeho závěru. Zatímco v Američinovi je však už tahle scéna překomobinovaná (Tímhle směrem již dále vývoj nemohl jít), zde si divák užije mnohem více melancholické atmosféry, kterou chtěl Minelli zřejmě dosáhnout. Gigi je na muzikál film s nezvykle intimních příběhem jen několika málo postav. Gigi ani není vlastně pravý muzikál a pro to má na muzikál právě třeba ve srovnání s Američanem v Paříži nezvykle zajimavý a propracovaný děj, což je dáno tím, že vychází z ve své době poměrně slavné literární předlohy. (11.04.2004)