Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (262)
,,CO KDYŽ PŘEŽIJEME?“ … „TAK PŮJDEME DO DALŠÍ BITVY.…“ /// Podporučík Ivuškin… na toho sovětská armáda čekala jak na Stalina. A díky němu náckové, stojící před Moskvou, zažijou pár krušnejch chvilek… Mám trochu problém s tím jejich CGI dělaným na efekt. Taky choreo bojový jednotky nepůsobí v úvodní válečný scéně nějak famózně. A přitom je to celkem napínavej souboj. Tanků. Čekal jsem, že se film ponese v podobným duchu (a soudruh Ivuškin (s tankem) zlikviduje nezvanou fašistickou armádu), ale vona přišla překvapivá (a zajímavá) změna. A začal se chystat nerovnej souboj… hezky to ubíhá a baví a jsem zvědavej, co všechno (za píčoviny) ještě vymyslej. Vono to je trochu (možná i víc) přitažený za uši, ale na to sere pes. Válka je udělaná dobře a pozdějc odpustím i to jejich CGI, se kterým to je jako s ruskejma digitálkama – funkci plní, ale dívat se na ně nedá. Válka, válka… nejde ani tak o bitvy, jako o souboje. Ano, těch tanků. Je to odlehčený – teda aspoň doufám, že to tak zamýšleli. Takže to tak beru a celkem se u toho bavím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzpomínám, jak jsme tenkrát vojenskou kuchyní odrazili útok tanku. 2.) Často si představuju, jak se ruskej tank prohání Hitlerovým Německem. 3.) S tankem jsem baletil Labutí jezero. 4.) Thx za titule „jahrja“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * ()
"Vyrobili mě na Uralu z tvrdé sibiřské oceli." Ani tahle báchorka z bolševické čítanky o tanku, který "osvobodil" Prahu, se nevyrovná filmovému nesmyslu s názvem T- 34. Mohlo by to fungovat jedině jako hodně opožděná ruská odpověď na nepříliš vtipné francouzské komedie z druhé světové války, ale to by nesměl být snímek natočen stejně otravným způsobem jako Město 44 nebo Stalingrad (2013). ()
Rusko už mě několikrát přesvědčilo že umí točit velkolepé a dech beroucí válečné filmy. Tady musím chválit úplně všechno, herci skvělý, soundtrack nebezpečný, prostředí na bitvy dokonalé, a to nejlepší válečné tankové bitvy. Nezkutečná řezba kdy se člověk ani chvíli nemůže nudit, zpomalené záběry fascinující. Mohl bych tady chválit každou minutu téhle bomby protože každá vteřina byla promyšlená a tady se rozhodně nešetřilo, tomu říkám příběh na obrazovce který nemá chybu. Válečná tanková bomba. Parta bojovníku která je sympatická a drží při sobě a jdou za vlast po hlavě po smrti, něco nezkutečné. ()
Člověk si takhle o půlnoci zapne Primu Max (?), kde se právě rozjíždí velkolepé dílo. Máme tu druhou světovou válku - check. Máme tady nácky - check. Máme tu odvážné Sověty - check. Zpomalujeme a zrychlujeme záběry - check. Všechny chlívky dokonalého béčka, jako stvořeného pro sobotní večer mezi půlnocí a půl třetí ranní na podřadném kanálu, odškrtnuty. Z nějakého masochistického důvodu to dokoukám do konce a víc než filmu se asi věnuji přemítání nad tím, jaké asi bude mít tato chuťovka hodnocení. Bude to přes 50%? Možná ani to ne... 71%?! Buď jste se zbláznili vy všichni... nebo já... 40% ()
V prvé řadě je to legenda, tudíž jsem čekal to, co legendy nabízí. Zveličenost, patos, přehnanost a hrdinství. Všechno jsem dostal dvojnásobnou měrou a k tomu hromadu skvělých cool záběrů, zpomalovaček a epických tankových bitev, který se pravděpodobně nemohly stát. Ale hej, fuck it, je to ruská legenda. Navíc se mi akorát potvrzuje to, že Rusové umí hodně dobře točit a hrát si s kamerou. T-34 si píšu na seznam guilty pleasure. Tohle je film pro mě, kde nad tím nemusím přemýšlet. 5* a.k.a 90% ()
Galerie (20)
Zajímavosti (20)
- Německé tanky ve filmu jsou Panthery (Panzerkampfwagen V Panther Sd.Kfz. 171), respektive výborné kopie na podvozku T-55. V závěrečném souboji jsou vybaveny nočním infra zaměřovačem FG 1250, který se skutečně používal na sklonku války. (Furanta)
- Vo filme si môžte všimnúť, že pri cestách sú moderné označovníky. (Johnny.ARN)
- Vo filme zaznie aj časť pesníčky Erika, ktorá bola jedna z najpopulárnejších pochodových piesni Wehrmachtu. Taktiež zaznie aj "Panzerlied", ktorá bola hymna nemeckých tankistov. (Johnny.ARN)
Reklama