Т-34
T-34
T-34
Režie:
Alexej SidorovScénář:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrají:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (více)Obsahy(2)
Čtyři v tanku T-34 a všude kolem po zuby ozbrojení nacisté... V létě roku 1941 sovětsko-německá smlouva o neútočení a přátelství náhle padá. Jednotky Wehrmachtu během pár měsíců postupují přes pobaltské republiky, Bělorusko a Ukrajinu až do vnitrozemí a Rudá armáda bojuje o každou vesnici. Jednou z nich je i víska, kde se střetne Jägerova tanková rota proti poslednímu zbývajícímu tanku T-34 velitele Ivuškina. Přes početní nevýhodu se však ruskému tanku podaří útok odrazit a krýt ústup nemocnice. O několik let později se Jäger s Ivuškinem znovu setkává, a zatímco nacistický důstojník povýšil na velitele tankové divize, ruský tankista padl do zajetí. Změnila se i situace na frontě: smyčka kolem Říše se stahuje z Východu i ze Západu a Jäger musí co nejrychleji připravit mladé rekruty na obranu země. S tím mu má pomoci právě Ivuškin, který dostane k dispozici ukořistěný tank T-34 a posádku z lágru, aby ze sebe na tankodromu udělali cvičný terč. Ruský velitel nabídku přijímá, místo Jägerovy sebevražedné mise ovšem chystá vlastní plán útěku... Ruský válečný film z roku 2018 koncipoval režisér a scenárista Alexej Sidorov podle svých slov jako akční podívanou pro novou generaci a zároveň jako poctu válečným veteránům. Nákladný projekt z části natáčený v Česku tak klade velký důraz detaily – od uniforem přes zrestaurování vyřazeného tanku T-34 až po výstavbu vesnice, která hned úvodem lehne popelem. Samotný děj stejně jako hlavní postava jsou však fiktivní a válečnými příběhy se inspirují jen velmi volně. Jsou například známy případy, kdy se sovětským vojákům podařilo utéct z německého zajetí, ovšem bez pomoci tanku. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (262)
Ruské Fury je nečekaně solidním konkurentem a po delší době opravdu parádní válečná podívaná.Je to takový osobní duel Ruského kapitána vs Německého, kteří si jdou po krku celý film a oba dva jsou nejlepší v oboru. Potěší české reálie, perfektní tankové bitvy podpořené slow motiony i slušná dávka napětí. Jako Highlight považuji scénu s tréningem, kdy Rusové vytřou zrak Němcům naprosto s grácií a vykouzlí úsměv na tváři nejednomu divákovi. Paráda. 80% ()
Ach, ty Rusáci! Já bych chtěl vidět, aspoň jeden ruský film, kde není " геро́й ". Nejhorší na tom je, že oni to i umí natočit. Mají na to rozpočet a hromadu válečné techniky. Jejich záběry jsou velkolepé, ale ten scénář a hlavně dialogy jsou fakt dementní. Já vím, že ruská mentalita je nepochopitelná a díky ní, také nikdy nemohli němci vyhrát válku, ale stejně. Tenhle film hodně zachraňuje německý herec Vincenz " Kobra 11 " Kiefer. Je to takový záporák, který je vlastně sympaťák a vy mu postupem filmu začínáte i fandit. Jak to s ním dopadne je dopředu jasné. Jinak, ani ruský film dopadnout nemůže. Bohužel. PS: Pokud, ale máte rádi válečné filmy, tak to stojí za shlednutí. Tankové bitvy jsou podařené a jsou lepší než ve " Fury ". Zbytek, už se srovnávat nedá. A. Petrov totiž není B. Pitt. ()
....sovietske filmy vojnové mám rád.....tento film bol úspešný v kinách, dobre tu na čsfd ohodnotený,nuž som očakával niečo zaujímavé,žiaľ ....nič....nová doba a nový "šat" mňa nenadchlo....nebolo tam tradičné hrdinstvo sovietskych vojakov, výprava biedna-taká lepšia televízna a...tie spomalené zábery striel z tanku-hrôza.....záver:film vyzerá akoby ho točili američania - silný nádych amerikanizmu ...žiaľ ....sklamanie.viac nepozerám. ()
Aby som si vo svojom komentári navzájom neoponoval, rozdelil som film do dvoch časti. Prvá časť sa odohráva na jeseň 1941 a nemecké vojska sa blížia ku Moskve a môžeme vidieť taktickú vyzretosť dvoch veliteľov podporučíka Nikolaja Ivuškina a na druhej strane kapitána Klausa Jägera. Táto otváracia bitka vyzerá, ako samostatný film. Tým, ktorí sa usmievali nad chytrosťou oboch aktérov, len trocha reality. Boj 5.12.1941 v dedinke Nefedevo pri Moskve 89. tankový prápor 16. armády bojoval proti tankovej rote 40. motorizovaného zboru Wehrmachtu. Časť práporu bol zničená ale tank veliteľa práporu poručíka Pavla Daniloviča Guzyu z krytu zničil 10 nepriateľských tankov a ostatných 8 prinútil k ústupu. Neskôr sa vrátil k svojej jednotke a pokračoval v boji. Ďalšia legendárna bitka tanku T 34 pod velením poručíka Alexandra Sidoroviča Mnacakonova s Tigrami známeho 502. ťažkého tankového práporu (tu slúžil aj Čechoslovák Kurt Knispel – 168 zničených sovietskych tankov). Zničil dva tanky a tým uzavrel klin a ostatné tanky už boli bezprizorné, situácia z bitky pod dedinou Skvorice 20.1.1944. Ďalšou epizódou je bitka 20.1.1943 pri Leningrade v rámci operácie Iskra, kde sa ľahkému tanku T 60 pod velením poručíka Osatjuka podarilo zničiť celú tankovú čatu. A mohol by som opisovať mnoho ďalších hrdinstiev tak podobných z tejto bitky o Moskvu. Takže preto hovorím, že prvý film má historické korene v 2. svetovej vojne. Pri pozeraní ďalšej časti filmu som sa nemohol zbaviť pocitu, že som tento film už videl. A skutočne keď som zalovil v pamäti objavil som film Žavoronok, 1964 (Skřivánek, Škovránok), ale v žiadnom prípade aj podľa autorov, nejde o remake tohto filmu. Zase trocha histórie. Fakty o využívaní väzňov koncentračných táborov ako živých cieľov potvrdzujú mnohé spomienky a archívy (sovietske aj nemecké). Najmä výcvik nemeckých delostrelcov na terče, ktoré tvorili zadržané sovietske tanky aj s obsluhami sú opísané minimálne v štyroch nemeckých dokumentoch z archívu, ako aj v spomienkach generálporučíka Nikolaja Kriloviča Popela a plukovníka Pavlovceva, ale nepriateľ nemôže byť len hlúpy (vzhľadom na historickú realitu udalostí) a hrdinstvo na druhej strane ako silný populizmus. Pre všetkých divákov v skutočnosti druhá časť filmu neodráža realitu vojnových rokov a nemá historickú hodnotu.. V našom prípade snaha o prilákanie mladých k filmu si vo forme počítačových hier vyberá svoju daň. Ale vojna bola vyhratá nie prvoradovo technológiou, ale ľudskou vytrvalosťou, obetavosťou a nasadením celého sovietskeho národa (komentujeme film z východného frontu). Prirodzene mali by sa aj naďalej natáčať filmy o 2. svetovej vojne a o úlohe sovietskeho ľudu v nej, tak aby sa učili na nich nové generácie. V úvode som uviedol 3 príbehy hrdinstva a chcel by som vidieť obrazové verzie skutočných príbehov skutočných ľudí. Napokon len skutočná pamäť pomôže vyhnúť sa chybám v budúcnosti a pamäť si zaslúži rešpekt. Vo filme sme videli v bojovej činnosti aj dva na svoju dobu unikátne bojové stroje tanky T 34/76 a T 34/85. Natáčanie filmu sa odohrávalo aj v Prahe, Terezine, na hrade Loket ale aj v Rudolfinume v Prahe. () (méně) (více)
Mám opravdu rád válečné filmy .. moc rád fantasy příběhy - takže velká, veliká spokojenost. Líbil se mi hodně Standartenführer SS Klaus Jäger, sjednocovatel Evropy ve slušivé tankistické uniformě. Zaujala mě - jak jinak - переводчик Аня Ярцева. Kdyby v lese dala všem přítomným soudruhům, šel bych v hodnocení klidně a bez rozpaků nekompromisně na plný počet *****. Dost dobrý byl i ten zasloužilý traktorista, tankový baletní mistr мехвод Степан Савельевич Василёнок. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (20)
- Film obsahuje potitulkové scény. (Duoscop)
- Ukrajinské velvyslanectví ve Spojených státech amerických protestovalo proti uvádění filmu v zemi a sdělilo následující: „Film otevřeně šíří a popularizuje současnou agresi Ruské federace ve světě, jejíž obětí se stala také Ukrajina.“ (JoranProvenzano)
- Kvůli natáčení nechal filmaři postavit celou vesnici na poli poblíž vesnice Strelkovka. Podle všeho nešlo o náhodu, protože tato obec se může pochlubit velikou sochou slavného maršála Žukova, která je umístěna nedaleko domu, ve kterém vyrostl na přelomu 19. a 20. století. A ačkoli byl v podstatě každý z domů v počáteční scéně zničen, disponoval vlastním zvláštním stylem se skutečnými vyřezávanými dekoracemi. (Paity)
Reklama