Legenda jménem T-34

Pravda nesmí stát v cestě dobrému příběhu a myšlenka hrdinných tankistů, kteří si bránu pekla otevřou služebním vozem,  je zábavnější, než by se jeden nadál. Film v rámci válečných hrdinských děl vyzdvihuje to, že nepřítel je personalisován do důstojného soupeře. V bídě a zmaru boje proti výrazné přesile, stejně jako v koncentračním táboře, je pár vydařených odlehčujících momentů. Pokud film pojmeme jako válečnou fantasy, jíž nepochybně je, ať byl počáteční záměr tvůrců jakýkoliv, nemůžou nám divácky vadit ani triky jako z počítačové hry. Od prvního válečného filmu, co jsem kdy viděla, mě nepřestalo těšit, když Němci nějakým způsobem ostrouhaj. Tady třeba ostrouhali most. (13.06.2021)

Rusové tento odkaz na ruskou tankovou legendu pojali standardně po svém – velikášsky a s hrdými národními hesly. Navíc se ale příběh odehrává v českém prostředí a závěrečná tanková bitva navíc pod hradem Loket ve stejně pojmenované vesničce. Tím jsem zjihnul a přijal i některé až moc okaté digitální záběry, které vypadaly jak z videohry z přelomu tisíciletí. (10.03.2020)

Ondynoj jsem mu říkal méně toho gerojství, chlapče, méně toho gerojství. Edit: OK, nejdřív jsem dal dvě, protože, seriózně řečeno, je to hovadina, ale zpětně si říkám, že zábavná hovadina, nenudil jsem se ani chvíli a ty dvě hodiny docela slušně uběhly. Tu a tam neubránil jsem se cynické poznámce, ale na dvě a níž mám jiné adepty. Proti hrdinství jinak nic nemám, jen ve válečných filmech vítám pokud možno realismus. Tohle je dílko technicky nepochybně nadaných tvůrců, kteří ale tak nějak ještě neodrostli pubertě a hraní War Thunder. P. S.: Na západě se balí holky na ferrari, na východě na T-34. (05.06.2021)

Vojenské filmy z obdobia 2. svetovej vojny nie sú mojou šálkou kávy. Rovnako tak nemám rád tanky a už vôbec nemám rád bezúčelnú akciu, ktorá je naviac mixom oboch spomenutých faktorov. Preto sa až čudujem, ako sa mi T-34 páčil. Právom by som ho prirovnal k filmu Fury z roku 2014. Oba filmy sa sústredia na akciu a tanky, oba sú z obdobia 2. svetovej vojny a oba menia skutočné udalosti v prospech obsahu. T-34 však považujem za lepší. Narozdiel od Fury, ktorý takmer všetku pozornosť strháva na dialógy a často ani nevie čím chce vlastne byť (chvíľku sa javí ako komorný film, chvíľku je tam chaotická akcia, chvíľku tvorcovia sádzajú na humor a chvíľku sa to snaží ukázať problémy vojny, čím však vo výsledku nefunguje ani jeden faktor a nie je tam vzájomná zviazanosť všetkých prvkov) má T-34 jasne ustanovený smer, ktorým sa bude uberať. Je to skrátka film určený pre publikum ľudí, ktorí zbožňujú tanky a ostatné veci (vojna, romanca atď.) sú už len v pozadí. Veď to propagovali aj vývojári najznámejšej a najúspešnejšej hry o tankoch World of Tanks, čo už asi svedčí o čom film vlastne bude. No, aj keď tu síce bolo veľa zbytočných plot holes a film bol príliš dlhý, vo výsledku to až tak nevadí. Pochváliť musím soundtrack, bez ktorého tu mnohé nefungovalo. Chválim aj technickú stránku, ktorú zároveň považujem aj ako najsilnejšie pozitívum filmu. Tie efekty, ten vizuál, tie slow movement speed momenty. To všetko je tu zvládnuté na jedničku a je to vlastne aj jeden z vizuálne najlepších vojenských filmov, ktoré som videl. (05.03.2020)

V prvé řadě je to legenda, tudíž jsem čekal to, co legendy nabízí. Zveličenost, patos, přehnanost a hrdinství. Všechno jsem dostal dvojnásobnou měrou a k tomu hromadu skvělých cool záběrů, zpomalovaček a epických tankových bitev, který se pravděpodobně nemohly stát. Ale hej, fuck it, je to ruská legenda. Navíc se mi akorát potvrzuje to, že Rusové umí hodně dobře točit a hrát si s kamerou. T-34 si píšu na seznam guilty pleasure. Tohle je film pro mě, kde nad tím nemusím přemýšlet. 5* a.k.a 90% (10.06.2020)