Miluji tě modře

Jako nějaký nápad na pozadí není až tak špatný, ale při sledování filmu jsem měl problém věřit hercům i tvůrcům, že to myslí vážně. Nemluvím ani o product placementu, který postavám velí bydlet moderně, mít doma ve svých rozlehlých bytech nejmodernější nábytek a kuchyně, chodit do drahých restaurací s výhledem na panoramata Prahy a vůbec se pohybovat po turisticky atraktivních lokalitách. Jako nic proti, ale kunsthistorici fakt nejsou nijak dobře placení. Navíc Jílek se svým věčně rádoby rozesmátým obličejem nedokáže uhrát ani jednu dramatickou situaci, a Nesvačilová neumí hrát, navíc mi ani nepřijde žensky přitažlivá. Je tam spousta věcí, které člověk nechápe a jsou jen povrchní - postava Terezy je blbá, nebo proč zůstává s naprosto jasným debilem a kazisvětem? A oč jí vlastně jde, z filmu to prostě není možné pochopit, jaké má ona sama cíle. A kde má rodiče, sourozence? Pak zde máme hinduismu propadlou maminku - vážně musela být vykreslena jako náboženský pitomeček? Snad nejlíp tam nakonec zahrál Žák v jedné v podstatě němé scénce s vypnutou elektřinou, a Kratina hraje svůj nadprůměrný standard, kde si užívá nahých ženských těl (jež mi zde přijdou jako účelové). Celkově je příběh vyprávěn vláčně, divně, rozvlekle, bez větších zápletek, hraje se jen s luxusními prostorami a barvičkami a samozřejmě Irglové hudbou, jež se kolikrát k samotným scénám vůbec nehodí. (10.12.2017)

Probudím se včera bylo na tuzemské poměry velmi slušné. Následující Celebrity s.r.o. už pak krapet děsily. Miluji tě modře mělo docela sympaticky našlápnuto, ale nakonec to stejně úplně nevyšlo. On je kunsthistorik, ona je aranžérka a má odletět s artistickou skupinou za velkou louži. Nejprve spolu cudně laškují, aby ona jemu nakonec podlehla. To, co se děje okolo, buď nedává smysl, nebo není třeba nějak pitvat. Stačí se podívat třeba na rodiče hlavního hrdiny, kteří mají pro vývoj děje nulovou funkci, nebo na umělecké prostředí, které je prakticky jen plné karikatur. Romantika je taková nijaká a jen potvrzuje, že spojení romantická komedie je pro české tvůrce těžkou zkouškou. Potěšila nicméně hudba Markéty Irglové (holt tklivý klavír můžu) a několik olomouckých univerzitních míst. A tak trochu i počet odhalených dívčin. Ač nahota je tady pochopitelně ryze prvoplánová. (13.01.2019)

Další český film bez příběhu a sympatických postav. Je to o třicátníkovi umělci, jehož matka je šílená a otec svádí mladý holky. Týpek běhá mezi galerií a domovem, v prázdných ulicích Prahy často potkává svou múzu, která chodí s blbcem s náušnicí. Dialogy jsou umělé a interakce mezi postavami by ve skutečnosti byla naprosto jiná (např. Týpek holku bez svolení tajně vyfotí přes výlohu obchodu. Doma fotku počmárá pastelkou a další den jí fotku donese ukázat. A jí to vůbec nepřipadá ani trochu úchylný, že týpek, kterého nikdy neviděla, stojí před obchodem s její fotku vybarvenou modrou pastelkou. Tak se s tímto cizincem dá do přátelské řeči). Ocenit ale musím výběr lokací, některé pěkné záběry a uměleckou stylizaci (i když to je motivované jen tím, že je hlavní hrdina umělec - ničím jiným - s významem barev si mohli více pohrát a nepracovat jen s modrou). A taky je tam hodně ňader, což může být pro někoho důvod ke zhlédnutí snímku. P.S. Film One day (2011) chce vrátit svůj plakát zpět. (13.01.2019)

Film jsem chtěl vidět, protože mě zaujal jeho plakát a protože se mi líbil Šmídmajerův předchozí film Probudím se včera; jsem z něj ale nakonec velmi zklamaný (byť oba filmy spojuje nadprůměrný výskyt hezkých holek, v tomto filmu dokonce i často zcela nahých). První nelibost - obsazení. Václav Jílek s Denisou Nesvačilovou jsou oba stejným dílem nehezcí a nezajímaví a jejich herectví mě nebavilo (DS v některých záběrech vypadá jako pes). Role Davidovy matky v podání Taťjany Medvecké je vyloženě trapná a nepochopil jsem, proč o ní Davidův otec (herecky naprosto tragický Vladimír Kratina) mluví jako o ženě v přechodu, když jí v době natáčení bylo 63 let (tedy ve věku, kdy už měla klimakterium zaručeně dávno za sebou). V tom filmu se dál vyskytuje celá řada herců, které nemůžu ani vystát: Marek Vašut - děsivě špatný jako vždy, Rostislav Novák - jeden z nejošklivějších lidí co znám, Miroslav Táborský - na stará kolena hrající v čím dál větších kravinách, Josef Alois Náhlovský - zrůdně špatný neherec, a další. Herecky mě tam bavili jen mí oblíbenci Hana Vagnerová a Zdeněk Žák, prostor jejich postav ve filmu je ale bohužel jen malý. Druhá - snad ještě větší nelibost - product placement vyvedený do obludných rozměrů. Miloslav Šmídmajer se podle mě stává nekorunovaným králem českého product placementu, respektive toho, jak skrze něj dokonale film zprasit. Kdysi jsem s ním četl rozhovor, kde uvedl, že bez PP už dnes není možné natočit celovečerní film. Fajn, tak radši nic netoč, já na to - než přivádět na svět takovéto sračky, které jsou PP prolezlé skrz na skrz a vyloženě to křičí z každého záběru (vrcholně dementním příkladem za všechny je asi scéna, kdy David vstoupí do prodejny, kde se cizí žena ptá prodavačky: "Opravdu mi Donna Hair zlepší kvalitu vlasů?"). No a konečně mě ten film iritoval i tím svým pseudoartovým laděním, které se projevovalo například tím, že většina postav ve filmu nosí oblečení modré barvy (do modra jsou vymalované i stěny bytu Davidovy matky - po chvíli už vám ta všudypřítomná modrá začne lézt krkem), nebo že David o Tereze pronese, že "když běží, vypadá jako od Chagalla" - omg, ten, kdo mohl tak stupidní repliku napsat, nikdy žádný Chagallův obraz vidět nemohl. Celkově jsem z toho filmu byl skutečně hodně rozmrzelý a myslím, že je dobře, že chudák Jaroslav Papoušek už není mezi živými, jinak by se asi dost podivil. (29.09.2017)

Tak nějak jsem nepochopil o čem ten film je, pro mě byl o ničem. Už od začátku jsem se dost nudil a dokoukal jsem ho jen pro to, že jsem doufal, že se děj dostaví.Nestalo se.Hlavní hrdina v podání Václava Jílka se celý film tváří naprosto přiblble, jako kuře co se včera vylíhlo z vejce.Z hereckých výkonů mne tak zaujali jenTaťjana Medvecká, Rostislav Novák ml., Miroslav Táborský a Marek Vašut. Největší zklamání pro mne však bylo zjištění, že autorem scénáře byl Jaroslav Papoušek, tvůrce dnes už klasických a nikdy neokoukaných náhledů do života " typické české" rodiny Homolkových.Nechápu, kde se stala chyba.Na odpad to sice není, ale víc jak jednu hvězdu taky ne. (23.09.2017)