Dita Saxová

Dita Saxová v tom koncentráku zřejmě hrála poker a natrénovala si naprosto dokonale tzv. poker face. V první minutě nasadí výraz, ze kterýho člověk nepozná jakejkoliv náznak emocí, a dalších 103 minut ani nehne brvou. Moc jsem nepochopil, co tim chtěl básník říci. Film nabídne takový útržky ze života holky, která přežila koncentrák, ale neni to nijak zajímavý, ani zábavný, ani dramatický, je to prostě nuda. Polská hérečka v hlavní roli sice má něco do sebe, ale byla zřejmě po lobotomii, protože to i Steven Seagal dokáže vystřídat aspoň 2 výrazy v obličeji. Navíc byl problém v tom, že musela bejt předabovaná, takže originální zvuk občas chybí. Třeba si tam přiťukávaj skleničkama a neni slyšet žádný cinkání skla a podobně. Ostatní herci hrajou celkem obstojně, ale nikdo tam nemá nějakou zásadní roli. Jinak jsem si ještě stačil všimnout, že Josef Abrhám má nesymetricky chlupatý záda. Má chlupy jen na pravý straně a vlevo téměř nic. (02.12.2011)

Poľská herečka Krystyna Mikołajewská je na jednej strane - atraktívna, ale na strane druhej, absolútne nič neponúka, čím by si ma mohla získať, okrem jej prvoradých predností, ktorými disponuje, taktiež nastavuje i zvláštny typ smutnej tváre. Jej postava Dita Saxová prežila holocaust, a teraz prichádza obdobie, keď sa musí vysporiadať s vlastnou existenciou, ako s ňou naloží. Sú dva roky po vojne, pričom momentálne žije v dievčenskom sirotinci, kde má kamarátky. Zdedila peniaze, za ktoré si kúpi luxusný, drahý šperk, a nedá sa povedať, že by trela biedu, pretože nemá núdzu o nápadníkov, ktorými sa to len tak hemží. Napríklad „český Alain Delon” , sa jej neustále dvorí a dvorí, či nesmelý, naivný fajčiar po nej túži, alebo do Salvádoru ju volajú, či aj ženatý zvrhlík, je moc náruživý, ale aj vo Švajčiarsku flirt sa blíži. I napriek tomuto je v kuse zádumčivá, jedna priateľka, so samovražednými sklonmi, ju trápi, ale nielen kvôli tomu je melancholická. Vymenoval som rôzne bezmenné postavy, kde to ani vôbec nevadí, lebo ma nemali ba ani čím zaujať. Možno ma maximálne interesovala kamera Jaroslava Kučeru, a to je asi tak všetko ? (15.08.2017)

Film pozvolna končí. Hlavní hrdinka volí vykoupení v podobě dobrovolné smrti. Leží mrtvá v závěji a ... kino tleská, nikoliv jako projev úcty ke snímku, všichni se upřímně radují z toho, že mohou jít domů. Ne, kdepak, tady je něco špatně. Tenkrát učitelé hoodně přestřelili, když zvolili Ditu Saxovou jako dílo vhodné pro školní představení. Přestože použitá předloha bezesporu zajímavá je, film bych označil za dost povrchní, nudný a hlavně pro dnešního diváka šíleně neatraktivní. Možná bych ještě tu jednu hvězdičku z lítosti přihodil, ale to by nesměl koncem let šedesátých vzniknout půltucet našich opravdu zásadních filmů, vedle nichž je zastíraná mělkost Dity Saxové patrná víc než kdy jindy. (04.09.2005)

"Život není to co chceme, ale to co máme." To byla velmi pravdivá myšlenka, kterou několikrát pronesla Dita Saxová. Pod ní se můžu rovnou podepsat. Dita si prožila nehezké věci a to ji navždy poznamenalo a formovalo. Ta herečka, která Ditu hrála byla hodně zvláštní a něco z ní silně vyzařovalo a ten její pohled bez mrkání a těkání očima byl silnější než rentgen. Pokeroví hráči by se od ní mohli učit. (03.03.2015)

„Život není to co chceme, ale to co máme.“ Dita Saxová, žena, kterou nikdo nechápe a žádný člověk se nestará o to, co ona cítí, potřebuje a skrývá uvnitř za krásným, ale neprostupným obalem. Je jiná než všichni ostatní, éterická bytost, jež jakoby ani nepocházela z našeho světa, stejně tak myslí, mluví a jedná. Nenachází to co hledá, nakonec se však dočká vysvobození. Výborný, i když velmi smutný film, do kterého není vůbec jednoduché proniknout a ještě těžší je pokusit se pochopit hlavní hrdinku, což se stejně divákovi může podařit jen částečně, proto chápu místní kritiku tohoto snímku, za mě jsou to však silné 4*. (05.08.2013)