Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tématem Tváře je klasická disputace nad tím, nakolik je rozum schopen zvítězit nad iracionalitou a naopak. Do městečka přijíždí nevídaná pouťová atrakce v podobě Voglerova magnetického divadla. Skupinka komediantů podobně jako titulní hrdina v Kabinetu dr. Caligariho (Das Kabinett des Dr. Caligari, 1921) musí však nejdříve žádat o povolení u městského konzula. Ten souhlasí, ovšem na popud lékařského rady Vergera musí skupina dokázat, že nejde o šarlatánství. Konzul s radou uzavírají sázku a centrem děje se stává mystický souboj dvou entit: magie v podání záhadného Voglera a rozumu ve ztělesnění Vergeruse. Právě on touží za každou cenu rozbít auru mystického zázraku a hypnotismu, které kolem sebe Vogler šíří. (Letní filmová škola)

(více)

Recenze (65)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

S Tváří jsem si opět potvrdil, proč mě baví severská kinematografie. Opět mě překvapila originální zápletkou v kombinaci s lehce zvláštní, ale nezaměnitelnou atmosférou. Divadelní kočovníci s jakýmsi magneticky léčebným varieté se dostávají při přechodu přes hranice do konfrontace s místním úřadem, jehož členové projevují vůči nim podezření až odmítavé sklony... Mysteriózno, drama a komedie se v tomto pomalu vyprávěném příběhu jednoho střetu z dávnější historické epochy zajímavě mísí, nabízí místy až filozoficky rozehraná témata magie, podvodu, kočovních umělců a lidské identity, ale jindy se zároveň s lehkým vtipem zastaví třeba u drobné veselé romanci dvou mladých lidí (Birgitta Pettersson – Lars Ekborg). Z hereckých výkonů mě nejvíc zaujali na jedné straně lidově komický principál Åke Fridell, na druhé s protikladně charakterním ztvárněním postavy váženého doktora Gunnar Björnstrand. Vizuální stránku plnou nejrůznějších zatemnění, osvětlení, zrcadlových obrazů, odstínů a různých kompozic má Ingmar Bergman jako režisér opět náramně vyladěnou a ač se mi v pár scénách začala Tvář lehce táhnout a ve finále bych ji úplně k nejlepším Bergmanovým filmům asi nezařadil, v poslední třetině mě pak hned dvakrát úplně dostala, nejdřív úderně temnou až horrorovou sekvencí s pronásledujícím přízrakem mrtvého výtečníka... a úplným finále, s nímž rozehrání tématu a divadélka jak před filmovým divákem, tak úředním publikem, vyvrcholí skutečně mystifikační pointou! Tudíž za mě opět, pěkný svébytný kousek. [85%] ()

Radko 

všechny recenze uživatele

To, že drvivá väčšina belochov sú len herci, hrajúci svoje role je zrejmé už dlho. Je úplne fuk, či sú to mystici, vedci alebo agnostici. Nejednajú zväčša od srdca, ale zo zlatého teľaťa v sebe. Kaukliari, bylinkári alebo predavači automobilov. Kritici, štátni úradníci a sponzori môžu každého poslať do hája len zato, že sa im dotyčný nepáči. Ak je vplyvný, zničia títo dozorcovia správnej tvorby (umenia) prvotný nápad autora, prípadne jeho predstavenie, publikáciu, melódiu. Ohrdnutí tvorcovia sa potom snažia akokoľvek zarobiť na slanú vodu. Bergman to nakrútil v síce krásnych obrazoch. Civilne, ale predsa z toho vytŕčajú divadelné inscenačné postupy. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Vskutku zvláštní film, u kterého není lehké definovat, čím vlastně je (něco mezi dramatem a komedií, ale dá se vysledovat i přítomnost dalších žánrů). Nechybí mu docela slušná dávka humoru, ale také napětí (vytvářené kolem postavy démonicky vypadajícího Max von Sydowa), nevšední avšak poutavá hudba, střet nadpřirozena a racionality, a pak lehce groteskní konec, který zřejmě nesedne každému, ale mně osobně se tenhle Bergmanův „vyplazený jazyk“ na diváka líbil. Celkově slušné 4*. ()

Tayen 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat hned na začátek, že nejsem jednou z těch, kdo by povinně hltal všechny Bergmany. Občas se na něco kouknu, uznám, že je to po filmařské stránce dílo profesionála s láskou k příběhům a charakterům a osobitým přístupem, přesto mě nikdy po shlédnutí nepopadne chuť si vyhledat další jeho film. Stejně je tomu i v tomto případě. Miluji mystiku a jakousi komornost - obojí se v Bergmanově filmech vyskytuje v hojné míře, přesto vím, že nikdy nedostanu přesně to, co chci a charaktery jsou na mě příliš tragické. Tragičnost ano, ale s mírou, prosím. "Kouzelník" Vogler je přesně takovou tragickou postavou, jako by z oka vypadl dr. Caligarimu (na což naráží i popisek v obsahu filmu), pak si ale sundá svou masku a tajemno je pryč a zbude jen obyčejný člověk, který žebrá o peníze, a ti, jež ho obdivovali a žádali o pomoc, jím začnou opovrhovat. Ne - tohle mi nevadí nejvíc - ale vadí mi to, kouzlo je pryč. A konec? Tak to mi tak trošku přišlo jako z pohádky, až moc utažené za vlasy. Chybělo jen dodat: "Tak a teď si vás všechny koupím." ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tento Bergmanov snímok ma moc nedostal. Uznávam, určitá atmosféra mystična a hlavne dobovej atmosféry tu bola a to veľmi príjemná, ale obsahová stránka mi nesadla. Jedná sa len o klasickú prekáračku rozumu a duchovna, ktorá tu pri niektorých scénach prechádza do satiry alebo aspoň jemného humoru. Strata času to ale určite nie je. 60/100 ()

Galerie (48)

Zajímavosti (5)

  • Film je zlehka inspirován hrou G.K. Chestertona "Magic", kterou Bergman obdivoval. (D3VIL)
  • Vergerus má představovat kritika Harryho Scheina, odpůrce Bergmanovy práce. (D3VIL)
  • Vogler (Max von Sydow) ve filmu poprvé promluví až po hodině a třech minutách. (D3VIL)

Reklama

Reklama