Jméno růže

Vôbec neviem čo si o tom myslieť. Vlastne som v šoku z toho, ako je možné geniálne dielo sprzniť a urobiť z neho takýto paškvil. Celý príbeh sa utápal v zbytočnosti konania okolo postáv a tiež hodnú chvíľu trvalo, kým si človek na tú záplavu mien zvykol (a to som čítal knihu). Tiež milostná linka okolo tých mladých nebola bohviečo. No najviac vadilo to, že narozdiel od geniálneho predchodcu, tu nebola skoro žiadna atmosféra. Celkovo veľké sklamanie. Veľmi slabý priemer. Hlavne za výpravu a hercov. 50/100 (09.04.2020)

Vilém z Baskervillu, už vzhledem ke své inkviziční minulosti, vyhledává zločin, který kolem něj krouží a chce jen jeho. Na počátku bylo slovo, ze slova se stala kniha, podstat knihy a podstat zločinů vedou ke zločinci; tak alespoň gnostikové. To je ale jen jedna z mnohých facet z Ecova románu "Il Nome della Rosa", jeden ze znaků, se kterými si Eco, jako semiotik, hraje jako kočka s myší. Jeho pokus o přeložení (dekódování) "středověku" do pochopitelného tvaru lidem postmoderní doby, selhává. Nejenže to nejde, nespíš to není ani zapotřebí... Battiatova "rozšířená verze" láká tím, že vysloví něco dosud nevysloveného, možná i objasní nemyslitelného. Ale chyba lávky! Nic takového! Časový prostor několika hodin je vykryt povětšině akční výplní, neorganicky vkládanými, byť očekávanými, flashbacky atd., čímž se z luštění znaků dostáváme stále více do oblasti "fantasy". Od Anaudova citlivého zpracování, jsme se tedy nedostaly dále, žádný pokrok, ale (jak navrhuje Masaryk) odkrok... Nunc ubi Regulus aut ubi Romulus aut ubi Remus? / Stat ROMA pristina nomine, nomina nuda tenemus - Kde je Regulus a kde Romulus a Remus? / Ze stravěkého Říma zůstalo jen jméno, jen jména uchováváme." Ecovi se se víc než ŘÍM líbila RŮŽE. Mně ostatně také. (23.02.2020)

Celkově mne to zklamalo. Nemá ten seriál koule, a to vlastně doslova, když si vezmu tu amazonku. Nemá to atmosféru, postavy jsou mi ukradené, Vilém působí jako debílek, který sám na moc věcí nepřijde, a spousta dějových odboček, zbytečně natahovaných, celkovému pojetí taky nepřispívá. Navíc jsem celou dobu nechápal, z čeho v tom lese žije zrzavá Rebelka, jak to, že má furt čisté šaty a zuby a upravené vlasy, a jak to, že v klášteře je sněhová bouře, zatímco v lesíku sluníčko a zuří jaro. Podrobněji viz moje komentáře k jednotlivým dílům. (01.03.2020)

Všechnu dokonalost poznáte na začátku... v úvodních titulcích, které jsou vymazleným uměleckým dílem, to je přímo oslava Eca. Pak to jde z kopce, i když ne tak moc, jak tu naznačují jiní. S předlohou se seriál střetává tak na 70 %, herecké obsazení bylo zvoleno velmi šťastně a i vylíčení postav se vydařilo nadprůměrně. Chyby, mezery a nedotaženosti to samozřejmě má, ale i tak je to pěkný výlet do knihovny, pardon do kláštera s knihovnou. Trochu se tam vraždí, trochu tam někomu hrabe a kdo není na naší straně, musí být nutně kacíř, tuš na hranici s ním! (23.04.2020)

Tak, a jak začít? JohnTurturro je skvělý Vilém, přesně takhle jsem si jej při čtení představoval. Adso jakž takž ujde a osazenstvo kláštere se mi líbilo víc, než v Annaudově palimpsestu (s výjimkou Jorgeho). Zbytek hodnotím s rozpaky. Nerozumím snaze zbulvarizovat původní předlohu implementací aktuálně módních témat různých me too potratů, deformovaného feminismus a až idylického uchopení záporných postav. Tyto změny jsou na míle vzdáleny předloze, navíc jednotlivé zásahy nedávají v rámci celku moc smysl, nebo lépe, mají minimální vliv na charakteristiku postav. Z Bernardova doprovodu dobrá pětina rytířů cestou pokape, a on nic, jede si vesele dál, amazonka se šmiklým břuchem je po dni odpočinku schopná zase pobíhat atp. Kokotina. Na druhou stranu, v místech kde se scénář nesnaží aktualizovat knižní předlohu, je seriál hodně cajk. Takž výsledně za lidovku. (26.01.2021)