The Boy

Bell roste film od filmu. Tématicky se nejedná sice o nic překvapivého a vlastně ani zpracování není nijak neobvyklé, ale jednak se zadařilo s atmosférou starého sídla, našlo se pár napínavých chvilek a hlavně se povedl casting s víc než sympatickou Lauren Cohan. Její postava se navíc nechovala iracionálně a ve stresových situacích, světe div se, neječela jako když jí na vidle berou. A nakonec mě dostala i samotná pointa, kterou sice bylo možné vytušit, ale mě se to nepodařilo a díky bohům za to. Jen tak dál. 75% (09.04.2016)

Horory moc nemusím, protože je jednak považuji za pokleslý žánr (v němž se navíc tluče jedno klišé s druhým - naprostá většina hororů jsou natočeny jak přes kopírák a je problém je vůbec od sebe rozeznat), a jednak se u nich skutečně bojím, což mi není dvakrát příjemné. U tohoto filmu ale toho strachu moc nebylo - z větší části jsem u něj pořád jen přemýšlel, jestli se mi ta Lauren Cohan líbí, nebo ne (pořád se nemůžu rozhodnout), a když se tam v závěru začne konečně něco dít, film se bohužel zvrhne ve strašnou hovadinu, u které jsem se v kině otřásal smíchy - to finále je vážně tak blbé, až je vtipné. V rámci žánru to vcelku není špatný film, ale dost ho v mých očích shazuje strašná lacinost, kterou to na mě působilo, tragické herectví Ruperta Evanse (jeho roli bych snad zahrál líp i já), a již zmíněný debilní závěr, který podle mě celý film strašně shazuje. Navíc to trpí klasickým neduhem většiny hororů, jímž je nedostatek logiky v jednání postav - většina strašidelného efektu je založena na tom, že postava ve filmu navzdory očekávání zůstává tam, odkud by normální člověk dávno zdrhnul. A marně to vysvětlovat složitými digresemi, že Greta Evans měla hluboko do kapsy a kdesi cosi (jak podotkla moje známá, na roli au-pair byla její herecká představitelka navíc trochu stará - věřte 34 leté herečce roli au-pair!). Za mě průměrný dojem a 3 hvězdy. (18.02.2016)

Brahms Under the Stairs. Lekačky, které by diváky Televizního klubu neslyšících nechaly netknuté, dám protentokrát stranou, na nich budování atmosféry Bellovy decentně staromilské duchařiny nestojí. Spíše na pozvolném vkrádání se nejistoty, které funguje bez jediné kapky krve či násilného momentu a vy si říkáte, že na tom chlapci, co v souladu se svým jménem přerušuje cizí soulože hlasitě puštěnými Uherskými tanci, něco bude. Obvykle si u pointy hororů přeji vítězství racionality nad spiritualitou a nadpřirozenem, tady však přišla čestná výjimka. Podle náznaků se sice nedala moc předpokládat, ale přesto jsem v koutku duše doufal, že Chuckie bude moci jezdit za kámošem na prázdniny do staré dobré Anglie.. (13.04.2016)

Tento horor mě ani moc nelákal, říkal jsem si, další kravina ve stylu Annabelle. Přece jen téma vražedné panenky mi moc nesedí. Jenže i tak se na The Boy dostalo a ve výsledku to bylo určitě lepší než zmiňovaná Annabelle. Zpočátku se to vyvíjí podobně, ale nakonec se film ubírá jinou cestou a to mu určitě prospívá. (07.06.2016)

Režisér na nás nijako netlačil a pozvoľna, až príliš pozvoľna nás vťahoval do deja a zoznamuje nás s postavami. Väčšinou necháva pracovať našu fantáziu a domýšľať, čo sa to vlastne deje. Bábika Brahms s porcelánovou tváričkou síce nepôsobí na prvý pohľad hrôzostrašne, ale skôr znepokojujúco. Jej uprený nehybný pohľad v spojení s prázdnym domom by na pokoji nepridal asi nikomu. The Boy je takým hororom pre začiatočníkov, ktorý ponúka od všetkého kúsok. Slabšie povahy sa budú báť, tí ostrieľanejší sa dvakrát zľaknú a budú predýchavať záver. Nie je nutné všetko polopate vysvetliť a otvorené konce bývajú mnohokrát na prospech celkového vyznenia. Trochu zmysluplnejšie rozuzlenie, než tvorcovia ponúkajú, by však neurazilo. Lauren Cohan horúca ešte aj v hororovej tématike a je radosť ju sledovať. (08.09.2019)