Shang-Chi a legenda o deseti prstenech

Překvapivě ucelená fantasmagorie, která sice místy trochu ztrácí tempo a spoléhá na prvek náhody (mluvící zadek alias zvířátko Bena Kingsleyho), ale v součtu drží pohromadě jak svým napojením na přesahující filmový vesmír, tak i svou vlastní rodinnou linií se zajímavým záporákem. Ani tak sympaťák Shang-Chi, s nimž se obzvlášť dnešní mladá generace velmi snadno identifikuje, jako spíše jeho rozporuplný otec je hnacím motorem vyprávění, které je dobře konsolidované zejména na úrovni akce, z nich každá příběh někam posouvá a navíc jsou i samy o sobě kvalitní a různorodé - a když už nastupuje vizuální guláš jako v drakobijeckém závěru, funguje alespoň ta pečlivě rozvíjená rodinná linka. Neměl jsem valná očekávání a nadšením také neskáču, ale Marvel si pořád drží laťku vysoko a přijde mi obdivuhodné, že už se nebojí takhle experimentovat s kulturními vzorci a poslat do kin skoro čistě asijskou fantasy, která mu samozřejmě v pohodě vydělá.. 75 (08.09.2021)

"Make it very colorful but also somehow entirely gray." Tak nějak to řekl Ryan George v Pitch Meeting a nejenže to skvěle vystihuje tenhle film, ono to vystihuje celé MCU. Ale aby nebylo mýlky, tenhle film jsem si užila o trošku víc než většinu marvelovek, možná proto, že se u něj dá občas i trochu zapomenout, že je to vlastně marvelovka. Soundtrack mě dojal a Tony Leung je prostě the boss. (17.08.2022)

Že je Shang-chi do velké míry sbírkou snadno rozpoznatelných stereotypů o Asiatech a klišé odkoukaných z čínskojazyčných filmů, nemusí být vůbec problém. V první polovině to rozhodně nevadí, protože tam film pokoukává hlavně po hongkongské tradici městských akčních filmů a dokáže ji přenést do západního prostředí podobně sebejistě jako se to ve své době povedlo Kurýrovi. Servíruje tedy choreograficky zdařilou, přehlednou a úctyhodnými kaskadérskými výkony opepřenou akci (bitka v autobusu a na lešení patří k tomu nejlepšímu, co Marvel fanouškům filmové akce nabídnul). Jenže jakmile se v druhé polovině film přesune do fantasy světa zabydleného draky, devítiocasými liškami a jinými mytologickými pišišvory, najednou už výsledek nepřipomíná hongkongské akčňáky 80. let, ale spíše současné pevninské blockbustery, které pro všudypřítomné digitální efekty zapomínají na umění vyprávět. Navíc i kvalita CGI odpovídá spíše čínským filmům, než standardu, kterým nás rozmazlují velkofilmy z Hollywoodu. (30.01.2022)

"Před čtrnácti dny jste parkovali auta a teď vám mám jako věřit, že jste zachránili svět před požírači duší?" To se tak někdy stane. Já jsem teda trošku retardovanej, takže nerozeznám asiata od ťamana ani od rákosníka a proto jsem se občas ztrácel v tom, kdo koho vlastně mlátí. To je můj problém. Ono se to totiž mlátilo docela slušně, zejména v San Franciscu a Macau. Ovšem fantasy přesun do vesnice Ta Lo už mě tolik nebavil. Tam se totiž ti, co tančí s šupinou, rozhodli zachránit svět a pokusili se mě unudit moralizováním. Naštestí si soupeři k boji oblíkli dresy, takže jsem se v bitkách začal orientovat a u digitálních draků jsem toho hodnýho poznal dokonce i bez nápovědy. Za mě je to prostě neškodná pohádka, ke který se už nehodlám vracet. (30.05.2022)

Hlavní hrdina je sympaťák, Awkwafina kupodivu není až tak na vraždu jak jsem čekal, ale jinak tu nic není. Dobrá wushu akce ze začátku, ale fantasy v druhé půlce to posouvá do vod současných Čínských blockbusterů, a to fakt není pochvala - neexistuje rozdíl mezi tímhle a třeba Velkou čínskou zdí. 6/10 (27.11.2021)