Andor

Andor je přesně tím, v co SW fandové snad ani už nedoufali a co tak zoufale potřebují. Přesto je většinou neprávem ignorován a kdoví, zda se proto v budoucnu ještě takového mástrpísu dočkáme. Kromě dvou slabších epizod je však seriál jeden velký mind blow! Dospělý, studený, syrový, pomalý, hloubavý, brutální nejen architekturou, nýbrž i nehynoucím tématem. Impérium je zde konečně vyobrazeno jako důstojný oponent, takové jako bylo na počátku a jaké jsem si vždy přála vidět, ne jako podržtaška a jouda. Líbí se mi také tahle šedá zóna, kterou Tony načrtl napříč celou sérií. Co vše je systém schopen udělat, aby nás udržel na obojku? Co vše jsou lidé schopni obětovat pro lepší časy, pro svobodu, jejíž úsvit, jak již řekl Luthen sám, třeba nikdy nespatří? Finální manifest je výstižný a dostačující. Sama se divím, že to pouštím z úst, ale díky...Disney. "There will be times when the struggle seems impossible. I know this already. Alone, unsure, dwarfed by the scale of the enemy. Remember this. Freedom is a pure idea. It occurs spontaneously and without instruction. Random acts of insurrection are occurring constantly throughout the galaxy. There are whole armies, battalions that have no idea that they’ve already enlisted in the cause. Remember that the frontier of the Rebellion is everywhere. And even the smallest act of insurrection pushes our lines forward. And then remember this. The Imperial need for control is so desperate because it is so unnatural. Tyranny requires constant effort. It breaks, it leaks. Authority is brittle. Oppression is the mask of fear. Remember that. And know this, the day will come when all these skirmishes and battles, these moments of defiance will have flooded the banks of the Empire’s authority and then there will be one too many. One single thing will break the siege. Remember this. Try." (29.11.2022)

Sociologie povstání. Velmi subtilně sestrojený seriál, který si vytkl za cíl ukázat, jak vypukává rebelie. Tony Gilroy, scenárista Rogue One a Michaela Claytona, dramatu o korupci v nejvyšších patrech politiky, se rozhodl psát dějiny nikoliv skrze jednotlivce, ale instituce a hnutí. Impérium už nereprezentuje mýtická Temná strana, ale snaživí ouřadové, kteří se jako ve správném korporátu snaží předstihnout jeden druhého v honbě za povýšením, žádné absolutní zlo, ale rat race vedoucí k uvěznění lidí a utahování šroubů napříč galaxií. Lidé páchající zlo většinou prostě dělají jen svou práci, tak jako je to v životě. Způsob, jakým je zobrazeno Impérium - tedy jako ideologie nereprezentující jednotlivě regiony (rozuměj planety) a nerespektující jejich kulturní zváštnosti (což se mu postupně vymstí), ale technokratický moloch, je chytrý a zlověstný. Andor též s velkou psychologickou vytříbeností ukazuje důvody, proč se někdo přidá k povstání - Cassian zde není představen jako idealista, ale jako poslední přeživší svého kmene, vykořeněný pašerák, který se snaží protlouct. Ale právě perzekuce běžných lidí - jako je desateronásobení trestů, rozmístění stabilních posádek, eskalace oprese, opatření připomínající galaktické stanné právo - žene lidi k Rebelům. Za zmínku stojí i design, zejména ten vězeňský, kde jsme svědky jednoho z nejlepších příkladů Benthamova panoptikonu, v němž se vězni dozorují sami a s minimální ostrahou, jaký jsem v ve filmu či v seriálu viděl. Je osvěžující vidět postavy, které jednají dospěle a podle svého osobního zájmu - dívám se na vás, Prsteny moci - a kde není konflikt uměle vytvářen. Přidejte k tomu precizní world building, zabydlené lokace, Coruscant vyhlížející jako spořádané imperiální sídlo bez dřívějšího hýření, originální a funkční šatstvo, minimum easter eggů, a dostanete nejpovedenější Star Wars od Pomsty Sithů (03.02.2024)

Díky tomu, že první sezóna měla 12 dílů (navíc se vzestupnou tendencí) jsem s chutí zapomenul na 1,2 a 4 díl, které byli z mého pohledu opravdu mizerné. Zbytek je ovšem velmi dobrý až vynikající. Perfektně napsané vedlejší postavy. I Diego Luna se nakonec "rozjel" i v neakčních sekvencích seriálu. Ale když opomenu scénář herecké výkony, akci a efekty, to nejlepší na seriálu je atmosféra!! Ponuré napětí které se postupně stupňuje (I díky perfektní hudbě) a od poloviny této série je všeobjímající a prolíná se v podstatě ve všech scénách. Za mě osobně je to prozatím nejlepší seriál z těch co byli vytvořeny od Mandaloriana. S chutí a klidným svědomím pálím 5* a 90% (23.11.2022)

Pouze ve zkratce. Seriál exceluje svým přístupem k postavám. Konečně mají k dispozici dostatek prostoru obě znepřátelené strany. Nejsou to jen karikatury. Nic není černobílé. Jedinci mají své sny, motivy, bolesti a přesvědčení. Odhodlání padouchy je vysvětlené. Dělá to z nich uvěřitelné postavy, s jasnou agendou. Kéž by se s podobným stylem přistupovalo k většině vojenských projektů. Ukažte obě strany a jejich touhu. Plamen co je žene vpřed. Je pouhé bezmozky, kteří jsou jen dobří či zlí. Seriál si užijou i naprostí neznalci SW universa. Je to totiž komplexní počin s jasnou vizí, parádními postavami a skvělým vizuálem. (12.03.2023)

No game. Kill me or take me in. Paráda. Takhle nějak jsem si představoval to "dospělé Star Wars" s ambivalentními postavami a pohledem z obou stran. A světe div se, když je na prvním místě kvalitní příběh a scénář, seriál v poklidu přežije multikulturní casting i lesbické rebelky. Jak je to jen možný Amandlo... (protože jsou dobře napsaný, je to skutečně that simple). Andor má pomalejší rozjezd a vlastně by se ani nemusel či neměl jmenovat Andor, protože má daleko větší přesah a dějové linky ostatních postav jsou mnohdy i zajímavější. Zejména politické machinace a intriky je zde radost sledovat, opět díky skvělému scénáři a v kontrastu s žalostným Acolytem. Poslední cca 3 epizody jsou pak díky precizní gradaci a smysluplnému propojení několika zápletek dohromady tím nejlepším, co Disney v rámci Star Wars vyprodukovalo. Druhou sérii prosím co nejdřív. S1:85%. (20.09.2024)