Pokání

Sice jsem začal celou Abuladzeho trilogii posledním, nejslavnějším dílem, ale jsem si jistý, že vzhledem ke slávě právě Pokání určitě nejsem jediný. A musel jsem si to celé nechat projít hlavou, abych k tomu dokázal napsat něco ucelenějšího. Rozhodně se jedná o chytře vystavěné podobenství, kde se v podobě, mluvě a chování místního starosty odráží hned několik světových diktátorů a jejich teze, potažmo celá ideologie. Bavilo mě to zde objevovat a čekat, k čemu celý film dospěje, ale jednak mě to nikdy pořádně neuhranulo, abych z toho měl tak monumentální zážitek jako jiní a zároveň mám trochu obavy, jestli celá ta komplexní výstavba není jen podrobnějšími variacemi na již řečené/viděné. Musím si to někdy pustit znova, protože v tomhle si nejsem jistý, ale naštěstí jsem si z toho po prvním zhlédnutí odnesl dost, co mi stačí k nadprůměrným dojmům. Hlavně tedy dopady režimu/ů, včetně zatýkání nevinných pro prospěch umělého boje proti "nepříteli" a psychického zhroucení těch, co s režimem táhli, ale jeho dopady si neuvědomovali. Je to pozoruhodné dílo, byť stále nevím, jestli až tak. V brzké době to budu muset zjistit. Slabé 4* (13.03.2024)

Dost nevyvážené, to především. Ale od scény s kládami všechno předchozí začlo mít své místo... Rozhodně má kvality, které sice nejsou pro filmové médium běžné, o to víc si jich vážím. Alternativně k nesmyslům, které tu na čsfd przní uživatel Radek99 v "jeho podobných filmech" uvádím československou variaci na Pokání, a to geniální počin Zvláštní bytosti (1990) od Fera Feniče. Opravdu zvláštní, jak všichni mektají o tom, že se česká kinematografie konečně po dvaceti letech uondala k vyrovnávání s minulostí po 20 letech (s vlnou filmů jako Kawasakiho růže, Pouta, ...a bude hůř); podle mě zatím bezkonkurenčně nejlépe se s tím vyrovnaly Zvláštní bytosti. (16.06.2010)

Ty brďo, to bol film. V dobe, keď ten film prišiel do kín, sme už začali tušiť, že sa niečo v Rusku a jeho satelitoch deje, že sa niečo pohlo. Tak jednoznačne nám ukázať ako to bolo keď vládol Kult osobnosti a diktatúra jedného vodcu a jeho strany, to v tých časoch nikto nečakal. Veľmi dojímavé slzy do očí vháňajúce boli zábery na vagóny s drevom čo prichádzali zo sibírskych gulagov a na ktorých trestanci nechávali odkazy. A spôsob odplaty .. protestu za to aký ten človek bol, že si nezaslúžil byť pochovaný... ten oslovil snáď každého kto ten film videl. (Mňa teda isto iste). Spoľahlivo dávam 4b. (16.02.2013)

Ocenění: MFF v Cannes ´87 (Francie): - Cena kritiky FIPRESCI, Hlavní cena poroty, Cena ekumenické poroty. - Nominace na cenu Zlatá Palma. MFF v Chicagu ´87 (USA): Cena Stříbrný Hugo pro nejlepšího herce (Avtandil Makharadze). Zlaté Glóby ´88 (USA): Nominace na cenu za nejlepší cizojazyčný film. Nika Awards ´88 (SSSR): Ceny pro nejlepšího herce (Avtandil Makharadze), pro nejlepšího režiséra, za nejlepší kameru, za nejlepší výpravu, za nejlepší scénář a za nejlepší film. (02.10.2013)

Včera jsem se s chutí podíval hned na tři gruzínské snímky z éry SSSR a Abuladzeho trezorový snímek byl dokonalým vyvrcholením. Jestliže jsem u Blankytných hor psal o pokulhávající kvalitě některých "perestrojkových" filmů, zde musím na svou poznámku navázat poznáním, že Pokání mezi nimi představuje výjimečnou perlu. Žánrové rozhraní komedie / drama / podobenství zde výborně funguje jak za pomocí absurdních situací a humorných vložek (svérázné spěvokoly mi hodně evokovaly italskou komedii "Moji přátelé"), tak ve vyprávění silného lidského příběhu i zakompováním stylizovaných snových výjevů s hlubokou symbolikou a přesahem. Jak říká jedna z postav, minuly časy, kdy se lidem neomylně tvrdilo, že je stvořil Bůh, a říkají se teď jiné pravdy, které se dosud pro změnu zatajovaly. To pouze jedna vládnoucí ideologie vystřídala druhou. Nastoupila nová, lstivá taktika. ,,Podepíšeme jim všechno, dovedeme to do absurdnosti, do úplné nesmyslnosti." Slepá spravedlnost s pevným mečem a váhama se ocitla jako rukojmí pod vedením novodobého diktátora Starosty. Absurdní konání z opoziční strany se v krizové chvíli stává působivým protestem, z příběhu zdánlivě poblázněné paní obžalované s kacířskými nápady se vykloubí pro vládnoucí stranu mnohem větší a komplikovanější nebezpečí, než se na první pohled zdálo. Velice působivá umělecká reflexe (nejen) stalinské totality a vykonstruovaných procesů 50. let. 90% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (11.03.2020)