Vlastníci

// Povedená komediální variace na 12 rozhněvaných mužů, akorát místo osudu jednoho obviněného muže se rozhoduje o osudu jednoho baráku, který může a taky nemusí každou chvíli explodovat. Že to je herecká a na naše poměry i dialogová hitparáda je z toho zdejšího hodnocení všem tak nějak jasný, za mě tak vlastně zmíním ještě překvapivě snaživou kameru, která by se bohatě mohla spokojit s tou jednou místností a pár lidmi, ale místo toho dostáváme hezký detaily na tváře, po dlouhé době zase cool zpomalovačky, a taky pár překvapivě drsných střihů na statické záběry pokojů a praskajících pojistek doplňujících náladu a atmosféru jednání. Po emoční stránce to rozhodně není tak mistrovské dílo jako od pana Lumeta, ve sféře komedií jde ale o něco tak zásadně povedeného a ojedinělého, že přidávám tu pátou hvězdu a začínám se těšit se na Havelkův příští film. 9/10 a jednoznačně nejlepší český snímek od Ztraceni v Mnichově. (13.01.2020)

JÁ BYCH BYL NEJRADŠI, KDYBYCH SEM NEMUSEL UŽ NIKDY CHODIT. Jiří Havelka zazářil v seriálu Až po uši, přišlo pár reklam a několik filmů, zjistil jsem, jak velký divadelní talent to je a i jeho moderátorské aktivity se mi líbí (Magnesia Litera, Ceny české filmové kritiky). Už dávno mě napadlo, že by mohl natočit komedii, u které režisér i divák přemýšlí. Právě proto mě dvojnásob štve, že mě ten film tak minul. Mám s ním stejný problém, jako se seriálem Mindhunter - je mi naprosto jasné, co co tvůrcům šlo, ale zasáhnout mě se jim nepodařilo. Pravda, byl jsem překvapen, jak rychle mizí komedie a stává se z toho regulérní drama lidí, kteří když se dohodnout nechtějí, tak se zkrátka nedohodnou, ať k tomu mají jakýkoli důvod. Ani to, či hořký konec mé hodnocení nezdvihl výše. A dost mě iritovala ta přílišná repetitivnost (Malý, Melíšková). Stříhat, krátit! Příště budu snad spokojenější, pane Jiří. (02.12.2019)

Nejlepší česká komedie od dob Vlasty Buriana. Vtipné, ale neprvoplánovité dialogy, výborně vykreslující jednotlivé postavy. Interiérová dialogová konverzačka, ve které do sebe jednotlivé postavy perou hodně ostrou slovní munici, která však nezabíjí, ale pořádně rozesmívá. Jako "vlastník" se občas účastním podobných schůzí a musím říct, že i přes svou nespornou humornou složku má film hodně blízko k realitě, protože tyhle schůze, to je někdy horší než tryzna. Jirka Havelka při svém filmovém debutu dokonale vychytal casting, nejen to, že ve filmu hrají samí moji oblíbení herci, ale s přesností trefených postav herci předčí i elitní odstřelovače. Když jsem poslouchal Jirku Lábuse, říkám si, že část národa nám opět začíná "lábusovatět", bohužel. Vtip však není jen v dialozích, ale i v obraze, stín na plátně, konzumující David Novotný, to vše je vysoká humorná. Ovšem občas z těch všech povah až zamrazí. Herecké elitě vévodí Terezka Rambo, která se vrací po pauze a zdá se, že jí jen a jen prospěla a jak jsem si myslel, že svůj výkon z Laputy už nepřekoná, tak ouha, tady je ještě lepší. Zmínil bych i Dášu Havlovou, tu jsem ve filmu neviděl, ani nepamatuji a bylo cítit, že si svou roli vysloveně užívá, no musel bych chválit asi každýho zvlášť což nemá moc smysl, protože jedním slovem všichni mají u mně jedničku z hvězdičkou. Vlastníci jsou rozesmívák, který ti spolehlivě pomůže překonat tohle zkurveně depresivní podzimně zimní období. (14.11.2019)

Mix komedie a dramatu nemusí vždy dopadnout dobře. To není případ vlastníků. Konverzační drama s komickými prvky v uzavřeném prostoru mě baví. Ocenila jsem vykreslení postav, které jsou prakticky všechny hlavní. Protiva je dostatečně protivný, pedantka dostatečně pedantská, urýpanec rýpá o sto šest ... Zacíleno jsem měla hlavně na Terezu Voříškovou, kterou jsem si vybrala do herecké odysey. Ve třiceti letech má za sebou pestrou skladbu rolí, přes naivní holky, studentky a princezny až po maminku (Po strništi bos). Ve Vlastnicích je velmi výraznou bojovníci za lepší zítřky s přesahem do hysterie. Přirozená a přesvědčivá. (25.01.2021)

Humor Vlastníků mě bohužel zcela míjí, tudíž jsem při sledování filmu cítila pouze stejnou iritaci z jednání postav, jakou cítím při setkání s neprůchodnou byrokracií nebo lidskou stupiditou. Doufala jsem, že vystavením příběhu budou Vlastníci jakýmisi českými 12 rozhněvanými muži, na rozdíl od nich však postrádají vývoj a spád a devadesát minut se příběhově jen točí v kruhu. (12.01.2020)