Zpráva

Zajímavé. Amerika sama sebe usvědčuje že zločinů proti lidskosti. Procedurální konverzačka se zarputilým Driverem má drajv a nečekané vyústění (naštěstí se závěrečným titulkem, který ujistí, že stejně spravedlnosti nebude učiněno za dost) i když je podle skutečné události. Výborně zmáknuté reálie a syrové flashbacky na praktické použití pokročilých vyslechových metod jen napomáhají pointě, které se díky filmu dobereme aniž bychom museli číst těch 7000 stran zprávy o mučení. P.S: Zmínka o Jacku Bauerovi potěší. (12.01.2020)

První cca polovina zabývající se především vyšetřováním na mě působila trošku suchopárně, ale když už nic jiného, člověk alespoň získal přehled o tom kdo je kdo a celkem snadno se zorientoval ve vládnoucích byrokratických kruzích. Navíc prostřihy do minulosti ukazující počátky drastických vyslýchacích metod měly něco do sebe. Druhá půlka už měla větší drajv, protože jak se blížilo vydání zprávy, začala CIA nervóznět a podle toho se i chovala. Přibylo vypjatých momentů a dialogy, na kterých to vlastně stojí, získaly patřičnou naléhavost. Problém jsem neměl ani s herci a Driver, kterého moc nemusím, tady zazářil. Přesto mi to občas přišlo trochu pokrytecké. Všeobecně se ví, že tajné služby obecně musí občas přitvrdit a pro nějaké to mučení se nikdy nešlo a ani nepůjde nějak daleko. Kor když je tu velká naděje, že přinese patřičné výsledky. Americkým potentátům šlo podle mého spíš o to, aby podobné postupy nebyly oficiální součástí procesů v rámci agentur. A téhle optiky jsem se nezbavil ani při sledování filmu. 70% (15.01.2020)

Hmmm, v poslední době mám na filmy kritizující metody zahraniční politiky USA (a nejbližších spojenců) štěstí. Official Secrets, které jsem viděl dříve, vycházejí ze srovnání obou snímků lépe, protože byly přece jen živější, The Report byl na mě přece jen poněkud suchopárný. Já tedy chápu, že se na obří hromadě papírů a sklepní kobce jen těžko staví akční thriller, ale i tak... Nikdy jsem neměl rád inkviziční praktiky, nemám rád ani náboženské fanatiky (to jde ostatně ruku v ruce) a vůbec nechápu, proč byli Američané tak překvapeni, když museli čelit teroristickým útokům. Vždyť to byli oni sami společně se Sověty, kdo vyzbrojil kdejakou bojůvku na planetě, jen aby získali větší vliv než jejich protivník. Teď se to oběma stranám vrací jako bumerang a zároveň se ukazuje, že proces v Norimberku byl jen dobovou fraškou. Zlepšení je v nedohlednu, američtí voliči sice dostanou klíčové informace, ale stejně zvolí do Oválné pracovny Velkou Hubu. 4*- (15.05.2020)

Odtažitý čirý byrokratický procedurál "jména-data-fakta-data-jména", který rekapituluje nějakých šest let hnidopišské práce. Nikde ani náznak čehokoli osobního, jelikož veškeré dialogy, dilemata i činy všech se točí jen a pouze kolem sestavování, prosazování, politického (ne)přijetí, (ne)akceptování a (zne)uznání výsledků ústřední analýzy, která svými závěry testuje a brousí ty nejostřejší hrany práva na informace/odpovědnosti/hranic demokracie/politické moci/pochopitelného pragmatismu apod. Však jsem psal, že jde o čirou procedurálku. A sakra dobrou. Její jediný problém je, že Burns dlouho tápe do jaké úrovně detailu jít. A tak v jeden moment několik minut řeší div ne kolik kostek cukru si XY na konkrétní poradě dal do kafe, aby následně proletěl několik měsíců/let jednou větou. A to platí až do momentu, kdy je zpráva o cca sedmi tisících stran sepsána, a započne režijně i scenáristicky přeci jen uchopitelnější a vděčnější fáze "tohle musí/nesmí ven". (01.12.2019)

Film pojednáva o dvoch aspektoch. O tom, že mučiť ľudí pri výsluchoch je zlé a hlavne neúčinné. A aj keď je to dávno známa vec, tak to ľudia neustále skúšajú znova. A druhým aspektom je prirodzená vlastnosť ľudí nepriznať si pravdu, neprijať zodpovednosť a za každú cenu si chrániť zadok. A keď to sú ľudia vo vedení CIA, tak je to o to horšie, ale zároveň to bohužiaľ nie je nijak prekvapivé. Jediné čo môžeme je nastaviť mechanizmy, aby sa takéto počínanie ľudí čo najviac eliminovalo. No a film, ktorý o tejto kauze pojednáva je miestami strašne nudný. Typický sled hovoriacich hláv, ktoré zdeľujú dôležité informácie, ale je ich toľko, že divák sa v tom stráca. Asi najviac ma fascinovala zarputilosť CIA dokázať, že mučenie funguje, aj keď videli, že to nie je pravda, ale aj tak v tom pokračovali ďalej. Je ťažké zdeliť takúto dôležitú tému nejak strhujúco bez toho, aby sa ukázalo prstom na jedného zloducha, keď problémom je celý systém. Filmu sa to príliš nepodarilo, ale téma je natoľko závažná, že za jedno pozretie to stojí. 6/10. (15.03.2020)