M*A*S*H

V době svého odvysílání na americkém televizním trhu znamenal tenhle sitcom skutečnou bombu, při mimořádně vysoké konkurenci televizních stanic dokázal sám o sobě vylidňovat celé ulice. Tvůrci přistoupili k tématu jinak než Altman, který natočil hodně syrový nepříjemný protiválečný film o absurditách války. Seriálový MASH je zřetelně mainstreamovější, plný pozitivně laděného humoru s akcentováním humanistických hodnot při zachování původního protiválečného vyznění příběhu. Seriál slavil úspěch prakticky všude, kde se objevil, pokud vím, výjimečně vlídného přijetí se mu dostalo zejména v Izraeli, kde holt mají s válečnou tématikou své zkušenosti, tak proč se u toho aspoň nezasmát. Pro Novu znamenal MASH vynikající start a seriál byl mnohokrát reprízovaný. V českém prostředí se mu musí přiznat jeden obrovský klad, a to výborný dabing, mimochodem v rámci produkce televize Nova opravdu výjimečný, protože komerční stanice tradičně vysokou kvalitu českého dabingu v průběhu 90. let v podstatě zlikvidovaly. České dialogy a podání herců byly údajně lepší než v originále. Pro mě MASH nikdy nebyl vyložený kult, přece jen mi vadila určitá uhlazenost prostředí a především kvalita seriálu během času šla dolů, pozdější díly někdy vykrádaly samy sebe. Celkový dojem: 75 %. (14.05.2009)

Přiznám se, že zpočátku jsem tomuto válečnému seriálu nemohla přijít na chuť a odmítala jsem ho mít puštěný i jako zvukovou kulisu. Ale díky příteli jsem MASHi dala druhou šanci a děkuju mu za to. Způsob, jakým hlavní hrdinové berou válku a jakým se s ní vyrovnávají-tedy humorem, je neskonale příjemný a milý. Občas nastanou i dojemné chvíle, ale tomu u tohoto žánru není vyhnutí. Jedinečný je MASH oproti dnešním sitcomům především v tom, že má neobvyklý a unikátní humor a hlavně dílů je tolik, že máte pak delší dobu na co koukat. Jako nejzábavnější postavu shledávám Franka Burnse (slyší i na "kuní ksicht") - bez něj už to bohužel hodně ztrácí na kvalitě. A díl s imaginárním důstojníkem Tuttlem (015), kterého všichni obdivují, je GENIÁLNÍ. (27.11.2011)

,,Přeskočme chrupavky a jděme tomu takříkajíc na kost'' . MASH je úžasný. Je velmi zajímavé sledovat první díly, kde Alda jen hrál i ty pozdější, ke kterým pomáhal psát scénáře. Snad proto také některé nejsou jen psinou, ale jsou vážné a mrazí z nich. jeden mne tenkrát úplně dostal, vzpomínám so, že Hawkeye měl sen, kde plul na loďce a neměl ruce... Naštěstí těchto dílů nebylo moc, ale své místo v seriálu rozhodně mají. Korejská válka byl strašný masakr a je neuvěřitelné, že jeden z nejlepších komediálních seriálů všech dob se odehrává v řeznictví polní chirurgie kousek od frontových linií. Tohle je za 5 šampusek! * * * * * (23.05.2016)

Dozvíme-li se, že seriál, o který se zajímáme, má více než 30 epizod, propadneme chmurám a skleslosti; je to očekávání, které se takřka nemýlí. MASH, ta zkratka amerických zdravotních praporů z krvavé korejské války, zvané pro časté frontové přesuny v první polovině jejího trvání také "čtverylková", je velkou výpovědí o stavu americké společnosti na počátku poslední čtvrtiny minulého století. Na rozdíl od filmu a jeho syrovosti, která neskrývá nic z drsností tohoto absurdního, de iure dodneška trvajícího konfliktu, reprezentuje MASH od počátku jakousi zprostředkovanou a velmi vzdálenou variaci na všelidská témata, která je soustavně provozována v kulisách z Korejského poloostrova. Jak víme z amerického dokumentárního filmu o Aldovi, první měsíce a léta seriálu nebyla valná; jeho popularita stoupala pozvolna a začala kulminovat zhruba od 3.-5. ročníku. tj od doby, kdy se podstatně změnil jeho tvůrčí tým, jehož stále viditelnějším protagonistou se stával krok za krokem právě Alan Alda. Výrazněji se v něm také začal zrcadlit povietnamský syndrom, dědictví paralelní války, v níž Američané utrpěli porážku a jež byla v levicově cítící části americké společnosti těžce diskreditována svou krutostí, značnými počty válečných zločinů i zločinců, jež provázely tuto "americkou misi". To všechno vyvolalo velké pochyby, které do aldovské části MASHe vnášejí pocity ne padesátých, ale zcela jednoznačně sedmdesátých let. Tvůrčí dílna, ve kterou se seriál nečekaně proměnil, i celá řada postupných změn, které takto do něj byly vnášeny včetně minimálně jedné generační obměny, docílily již popisovaný unikátní efekt: čím více epizod seriál měl, tím více stoupala jeho úroveň. Řečeno s jistou nadsázkou, Aldovi se podařilo do této tvůrčí dílny vnést ducha dědiců autorských manufaktur všech dob a věků. (U nás obdobné postupy s jistým, zhruba desetiletým předstihem uplatňovala ve svých průrazných avantgardních inscenacích kdysi liberecká Ypsilonka kolem Jana Schmida). Za zmínku stojí, že v přepočtu na standardní časové trvání seriálové produkce se jedná o seriál vlastně ne tak rozsáhlý (počet epizod se tímto způsobem zmenšuje z 255 na cca 60-120). Přesto - nebo právě proto - jde o dílo, které svou mimořádnou kvalitou zasáhlo nejenom amerického a českého, ale z toho, co je známo, i světového televizního diváka. Dílo, které je oslavou lidské poctivosti, slušnosti, pracovitosti, ale i veselosti, shovívavosti k lidským zvláštnostem a odlišnostem, jež nesdílíme, schopností sebeironie, sebesrandy, ale také pochopení pro okamžiky, kdy nevíme kudy kam. Dílo oslavy lidské solidarity a sounáležitosti, tedy toho, co soudobá společnost postrádá snad nejvíce. (15.03.2008)

Nejoblíbenější postava: Charles. Nejlepší záporák: Frank. Nejoblíbenější hláška: "Řikals, že je mrtvej? - A už je mu líp." Nejoblíbenější dialog: "Nevypadáte jako Číňan. - To by nevypadal ani Ling Čou." Nejoblíbenější epizoda: Příjezd B.J. Největší sympaťák: Traper ("Jsi ženatej? - Tu pomluvu vymyslela moje žena"). Nejlepší generál: "Tady generál O'Reilly." Nejlepší blondýna: Šťabajzna Margaret. Nejlepší doktor: Hawkeye. Nejlepší Libanonec: Klinger. Nejlepší kavalerista: Sherman T. Potter. Nejlepší šéf: Henry Blake. Nejlepší mechanik: Seržant Rizzo ("trvalo mi 11 let, než jsem se stal sežantem. 5 poprvé a 6 podruhé"). Nejlepší granát: Letákový. Nejlepší boxer: Otec Mulcahy ("Protestanti 15, katolíci 3. Ale my se jentak nedáme."). Nejzmatenější špión: Plukovník Flagg ("udržuji se ve stavu permanentního zmatení"). Nejlepší barva: zelená ("tuhle jsem se řízl a tekla mi khaki"). Nejlepší věta na baru: "Ne peníze, ne ohnivá voda." Nejlepší nápoj: Hroznový Nehai. Nejlepší... P.S. Co píše Canakja je naprostá pravda, ale tak nějak jsem si na seriál zvykl, že mi chybí, když ho zrovna nevysílají. (26.09.2006)