Démanty noci

Dva mladí lidé na útěku od nebezpečí... (Podle Lustigovy povídky z transportu nebo koncentračního tábora během 2. světové války, ale jinak dovedu si tam dosadit i vězení, psychiatrickou léčebnu nebo dětský domov.) Pouze pár smysluplných slov a replik představuje v podstatě jeden z mnoha druhů zvuků a zní tu málo a jenom v dané situaci, stejně jako motor vlaku, psí štěkot, zvony, střelby, šumění listí a haluzí pod nohama nebo německý smích myslivců. Náročně ztrávitelné zpracování s důrazem na psychologickou stránku, navíc plné různých retrospektivních a snových flashbacků, si někdy vyžaduje od diváka i více zhlédnutí pro hlbší ponoření do netypické atmosféry. Pak je to opravdová filmová lahůdka, byť místy depresivní. V druhé polovině nádherný příchod myslivecké party dědků coby docela zajímavé odlehčení syrovosti v podobě poetického humoru. Pánové, kteří mířící puškami vtáhli ve strachu utečence do hospody, aby pak jim ukázali, že jsou obyčejnými opilci, toť pobavilo! :-) Byť jsou zdejší názory na film rozporuplné, myslím, že jde o film, na jaký žádný divák tak skoro nezapomene. Ale na plný počet to zatím nevidím, chybí tomu výraznější úvod a závěr a až takový silný dojem jako třeba podobně laděný Kočár do Vídně to na mě neudělalo. (30.10.2017)

Zahřívací cvičení s prvoplánově zádrhelovým příběhem, zbytečné flashbacky a iritující jednoduchost. Hlavní hrdinové v sobě nemají jedinou věc, pro kterou by stálo za to se s nimi ztotožnit a já už je raději nikdy nechci vidět. Tahle Němcova "hodina strachu" je pro mě hodinou ztracenou a chválené Démanty pak neuchopitelnou prázdnotou. (27.01.2006)

Asi jeden z nejlepších filmů, co jsem viděl. Česká šedesátá miluji, ale nyní opět žasnu, co všechno bylo tenkrát vytvořeno. Po Slavnosti a hostech druhý Němcův film, který znám (nepočítám Perličky na dně). Zajímavé je, že v obou případech jde o jakousi zábavnou štvanici na člověka, tak či onak spojenou s hostinou (ačkoli zábavné to není ani ve Slavnosti, tím méně tady). V obou případech je to samozřejmě úplně jiné. Pokud jde o Démanty, rád bych k nim něco chytrého podotkl, ale u tohoto filmu jsem schopen jen vyjádřit němý obdiv nad jeho působivostí. Zdaleka to není jen "odsudek zla", nýbrž neuvěřitelně působivý pohled zevnitř zoufalého úprku o život - žádné rozjímání, jen pud sebezáchovy, probleskující vzpomínky a drobná, leč děsivě fatální dilemata prchajícího - to vše ve zlé rychlosti a surově konkrétních reáliích. Výjmečně musím pochválit zde uvedený "oficiální text distributora", který precizně formuluje to, co bych rád řekl i sám, mít na to bystřejší mozek. Z těch několika komentářů, které jsem přečetl, je pro mne hodnotný posudek od Radek99, krásně to napsala amirgal.. Pokud jde o kritické komentáře, tak těm jsem ochoten ustoupit pouze v tom, že scéna slavících staříků snad nemusela být tak zdlouhavá. (Ale s tím by asi souhlasili i oba štvanci.) Výtky jako "rušivé flashbacky" nebo "nemohu se ztotožnit s hlavními postavami" musím odmítnout s tím, že ztotožňovat se se štvancem bych ani nechtěl a tento film prostě není o "sympatiích k hrdinovi", nýbrž je to přímý pohled jakéhosi člověka v roli štvané zvěře. A flashbacky rušící atmosféru? On ten kluk když zdrhá o život, tak prostě má ty "rušivé flashbacky" a Němec je zaznamenává - laskavý Pan Divák promine. Navíc nejsou samoúčelné. Jeden jednodušší příklad: Když se na silnici snaží vyskočit na auto, kamarád upadne a ten první se k němu vrátí - mohl sice sám naskočit, ale v tom zlomku vteřiny udělal prostě obrat - možná je to svědectví o jeho "charakteru", možná jen jeho uštvaný stereotypní mozek podcenil situaci a neeliminoval včas tento "zbytný" podnět - jisté je jen to, že jde o prvotní reakci a vteřina bohužel netrvá dlouho. Pak, když už jsou lapeni, se mu tato scéna vrátí - proč asi? Častější jsou ovšem záblesky vzpomínek, které vyskakují z podvědomí, a jež Němec "chytá" a využívá je dvojstraně: jednak jako místy až bezohledný doklad toho, co ve štvanci "běží", jednak ale i pro "svou potřebu", aby vyvolal v divákovi určité separátní dojmy - třeba mikroscéna dvou procházejících se mladých duchaplných fešáků v esesáckých uniformách. Zadrhávající se trojalternativní scéna se selkou snad zvláštního vysvětlení nepotřebuje. (24.03.2011)

Klasicky priklad ako u Transportu Z Ráje - silna tematika Druhej Svetovej Vojny este automaticky neznamena silny film. Vystavat film na tom, ze dvaja ludia utecu z transportu do lagrov? Tak to ne, to uz rovno sa moze natocil film o tom, ako sa prepravoval vojensky material zo Sovietskeho Zvazu do Afganistanu po decemri 1979 a o tom, ako to prezivali dvaja soferi nakladakov. 30 % (27.10.2015)

Jan Němec neuvěřitelně zachytil pocity dvou mladíků, kterým se podařilo utéct z transportu. Stále pronásledováni unikají, prodírají se hustými lesy, kde nadčasová kamera a mrazivá hudba (žádná) doplňují toto existencionální téma, lehce surrealistické výjevy doplněné vzpomínkami na domov..to vše jen podtrhuje celkovou hutnou atmosféru. V mnohém mi snímek připomínal oscarový Obchod na korze či Buñuelův Un Chien andalou. Jeden z vrcholů české kinematografie. (28.04.2007)