Reklama

Reklama

Démanty noci

  • Československo Diamanty noci (více)
Trailer

Obsahy(1)

Příběh útěku dvou židovských mladíků z transportu smrti je naturalistickým zkoumáním pocitů ohrožení, zavržení a vykořeněnosti. Do zážitků zbědovaných utečenců v sudetském lese vstupují vzpomínky, sny a představy jednoho z nich, rozšiřující pole zkoumání zmučené lidské duše do sféry existenciálního dramatu. (NFA)

Videa (1)

Trailer

Recenze (171)

tom88 odpad!

všechny recenze uživatele

Bezduchá, ničnehovoriaca, nesympatická nuda, ktorej nemôžem dať lepšie hodnotenie. Dlhé naťahované zábery a úplne zbytočné scény či flashbacky zrážajú tento počin do odpadu. Príbeh, na ktorý by stačila 5 minútová stopáž trvá v tomto prípade vyše hodiny. Jediný klad, alebo skôr zaujímavosť je, že sa tu takmer nič nehovorí a dajme tomu na svoju dobu ako tak dobrá kamera. V závere sa pozerať viac ako 10 minút na starých, bezzubých dedkov, ktorí žerú, pijú, smejú sa, radujú sa a tancujú bolo už fakt cez čiaru. 10% ()

Radiq odpad!

všechny recenze uživatele

Art jak prase a to tím způsobem, že je to strašná nuda. V hlavě mi zůstalo jen: úprk/chůze lesem, rozklepaná kamera, hon v lese a že mi nikdo nevysvětlil, co znamená nápis KL na kabátě. Ono celkově více vysvětlení by se hodilo - já na tyhlety domněnky a domýšlení nejsem (třeba co jsou to ty Démanty noci?). Z celého filmu ve mě zůstal pocit, že jestli je i kniha taková, tak to musí být strašná blbost. A strašně se to táááhlo. PS: varovat mě měl už oficiální text distributora, ze kterého intelektuální pytlovina jen čiší. Rozhodně pak nemůžu souhlasit s větou "Němcův celovečerní debut patří k absolutní špičce české kinematografie." ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Dva mladí lidé na útěku od nebezpečí... (Podle Lustigovy povídky z transportu nebo koncentračního tábora během 2. světové války, ale jinak dovedu si tam dosadit i vězení, psychiatrickou léčebnu nebo dětský domov.) Pouze pár smysluplných slov a replik představuje v podstatě jeden z mnoha druhů zvuků a zní tu málo a jenom v dané situaci, stejně jako motor vlaku, psí štěkot, zvony, střelby, šumění listí a haluzí pod nohama nebo německý smích myslivců. Náročně ztrávitelné zpracování s důrazem na psychologickou stránku, navíc plné různých retrospektivních a snových flashbacků, si někdy vyžaduje od diváka i více zhlédnutí pro hlbší ponoření do netypické atmosféry. Pak je to opravdová filmová lahůdka, byť místy depresivní. V druhé polovině nádherný příchod myslivecké party dědků coby docela zajímavé odlehčení syrovosti v podobě poetického humoru. Pánové, kteří mířící puškami vtáhli ve strachu utečence do hospody, aby pak jim ukázali, že jsou obyčejnými opilci, toť pobavilo! :-) Byť jsou zdejší názory na film rozporuplné, myslím, že jde o film, na jaký žádný divák tak skoro nezapomene. Ale na plný počet to zatím nevidím, chybí tomu výraznější úvod a závěr a až takový silný dojem jako třeba podobně laděný Kočár do Vídně to na mě neudělalo. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Jednoho dne jsem zavítal do Boskovic a zašel si do místní židovské synagogy. V patře jsou dvě kamenné desky velikosti průměrně vzrostlého člověka. Jsou pokryty jmény židů, kteří byli z Boskovic odvlečeni německými nacisty do koncentráků a nikdy se nevrátili. Dvě plné, kamenné desky, popsané drobným písmem, ve třech sloupcích odshora dolů, jméno za jménem. Mráz mi šel po zádech. Tenhle film je v podstatě o tomto mém pocitu a o nesmyslnosti toho, co se dělo, o krutosti Němců, o nemožnosti židů utéct do bezpečí. A mimochodem - povšimněte si, že pro nejtragičtější scénu nemusíte použít detailní skoro realistické záběry, že většího účinku dosáhnete zvukem a záběrem na ženu zavazující si šátek a na pokoj, kde vítr provívá záclonami u oken. ()

kobejn 

všechny recenze uživatele

Na hranici mezi bdělostí a sněním se odehrává tento intenzivní a horečnatý filmový sen, je to neustále primární kinematografický výkřik a klenot. Nechápu komentář: nemám ráda umění za každou cenu a ještě víc lidi, kteří musí toto umění nutně obdivovat. Obě tyto věty jsou nelogické a nemají žádnou výpovědní hodnotu. Jednak Démanty nejsou "uměním za každou cenu", ale jsou uměním samozřejmě, tudíž nemusí si na umění hrát, ale jsou opravdovým ryzím uměním. Démanty jsou ukázkou a plodem mimořádného Němcova filmového cítění a talentu. Němec netvořil umění za každou cenu, nýbrž umění, jehož cena je, jak by se řeklo dnes, nevyčíslitelná. K druhé větě. Toto umění nikdo nemusí obdivovat, proč by měl? A už rozhodně ho nemusí nikdo obdivovat nutně, proč nutně? To je na každým, kdo tento film shlédne, zvlášť, jestli film bude obdivovat nebo ne. Nikdo přece nikoho k obdivu nenutí, jaká je v tom nutnost? Pokud například já tento film obdivuju, není v tom "nutnost", ale samozřejmost. Pokud se na film podívám a jasně vidím nebo cítím, že je v něm něco mimořádného, nepotřebuji ho přece nutně obdivovat, ale obdivuju ho dobrovolně a bez nutnosti. Takže celý komentář, kde uživatelka vyjadřuje averzi k umění za každou cenu a ještě více k lidem, kteří ho musí nutně obdivovat, mi příde jako zcestný a jde v něm jen a pouze o vyjádření nějakého osobního odporu, který ale zde není na místě a je špatně adresován. Myslím, že každý má naprostou svobodu, aby obdivoval co chce a podobný komentář je je zcela mimo logický nebo jakýkoliv jiný kontext. V Démantech noci si nikdo na umění nehrál, a už vůbec ne "za každou cenu". Démanty noci jsou uměním v té nejjednodušší a nejryzejší podobě. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (14)

  • Jan Němec, jako začínající režisér, potřeboval k tomuto filmu tzv. filmového garanta (zkušenějšího režiséra, který se za něj zaručí), což vedení Barrandova vyžadovalo. Bez váhání si vybral Františka Vláčila, který souhlasil. (mchnk)
  • Sál hostince, kde jsou oba uprchlíci "dočasně" internováni, byl sál hospody "U Beránka" v Kytlicích v okrese Děčín. Ta byla postavena v r. 1668 a narodil se zde zakladatel české mineralogie F. X. M Zippe. Hostinec dnes již nestojí, v roce 1963 byl zbourán. Dnes je na jeho místě letní občerstvovna pro cyklisty i pěší zvaná "U Zlatokopa". (krabatt76)
  • Celosvětová premiéra proběhla v červenci 1964 na Locarno FF ve Švýcarsku. (Varan)

Reklama

Reklama