VOD (2)
Série(10) / Epizody(236)
Obsahy(2)
Ponořte se do srdcí a myslí šestice přátel žijících v New Yorku, zkoumajících úzkosti a absurdity skutečné dospělosti. Tento sofistikovaný kultovní seriál nabízí veselý pohled na randění a práci ve velkoměstě. Jak si Rachel, Monica, Phoebe, Joey, Chandler a Ross dobře uvědomují, hledání štěstí často zdánlivě přináší mnohem více otázek než odpovědí. Zatímco se snaží dosáhnout vlastního naplnění, starají se jeden o druhého v této vzrušující době, kdy je možné úplně všechno – dokud máte přátele. (HBO Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (2 188)
Přátelé se mi dlouhou dobu vyhýbali a jejich "zlatá léta" v televizi jsem propásla. Pak jednou večer jsem se podívala na jednu epizodu a zalíbila se mi. A skončilo to tak, že na celý seriál se všemi deseti sériemi se dívám stále dokola:) Na stanici Smíchov seriál vysílají stále dokola a já se vždycky každý den těším na večer, protože zvláště po náročném dni jsou Přátelé jako pohlazení. Začala jsem tento seriál milovat, můžu jej vidět stále dokola a neustále žasnout nad fenomenálně vytvořenými charaktery, geniálním scénářem s těmi nejúžasnějšími dialogy a hláškami, jaké kdy kdo na komediálním poli vůbec mohl vymyslet, důmyslně vypointovanými scénami, gagy a dialogy. Snad ani jedna epizoda na chvíli neztrácí dech. Neuvěřitelné, jak se scénáristé dokázali vypořádat s tím množstvím všemožných scén, zápletek i vývojem samotných postav. Když se tak dívám na ostatní americké sitcomy, téměř všechny mi oproti Přátelům přijdou značně slabé a křečovité. Přátelé staví na inteligentním humoru, který neuráží, není vulgární, násilný, ani trapný či vlezlý. Kultovní záležitost, která se ke mně od doby svého vzniku dostala sice až o léta později, ale zato si mě získala. Všem tvůrcům a hercům patří můj obdiv za to, že přinesli na obrazovku tak skvěle vytvořené postavy a situace, které den co den zvedají náladu fanouškům tohoto seriálu. Každá postava má svou osobnost, své typické chování a každý divák se tak může s některou z nich ztotožnit. Všichni jsou geniální, ale na Chandlerův ironický, sarkastický humor se těším vždycky. Člověk může jen čekat, že někdy dost přestřelí. V trapasových situacích zase nejvíc vyniká Ross, záchvaty smíchu zaručeny:) Vždyť o každé postavě a jejím rozboru by se dal napsat referát na několik stran. Díky dokonalému dabingu se chvíle strávené ve společnosti Přátel stanou nezapomenutelnými. ()
// Když člověk jako malý spadne do kotle s kouzelným elixírem zvaným Friends, má tak trochu doživotní problém. V budoucnu pak totiž stačí jen kapka a krom římských legií se okamžitě válí smíchy i on sám a co hůř, válí se smíchy zhruba měsíc, protože samozřejmě KAPKA nikdy nestačí! Je to dar a zároveň i prokletí. Anyway, dabing nebo originál, takový člověk už nepozná rozdíl mezi "Oh.. my.. God.." a "Ach.. můj.. Bože." Obojí je dokonalé. Stejně jako ta sedačka v Central Perk, Joeyho křeslo, nebo Rossův gauč, který říká "vítejte, děti" ale taky "pojď blíž." Vlastně si teď tak uvědomuji, že mám podivnou úchylku na většinu nábytku z toho seriálu. Takže radši změníme téma, "Hm, co říkáte na virus Ebola? To je ale prevít, co?" ()
"Byl jsem v koupelně a zrcadla jsou po obou stranách. Když tam stojíš, čurají s tebou zástupy." Dávno pryč jsou doby, kdy jsem každodenně usedal do červené sedačky, požádal Rachel o kafe, pokecal s Rossem o dinosaurech, nechal si od Monicy vynadat za nedbale pověšený ručník, požádal Joeyho o pár sexuálních rad, přežil Phoebin skřehotavý pokus o zpěv a duševně splynul s mistrem trapného vtipu Chandlerem. Avšak ani při diagnóze Alzheimerovy choroby doprovázené jackpotem ve formě amnézie nezapomenu, jak mi s touto partou bylo dobře. ()
„Hmmmmmmm. Polievka. Rezancová. Dofrasa!“ Vysoká škola sitkomovosti. Keď Priatelia štartovali v 90. rokoch na Markíze, chodil som (občas) na základku a šestica newyorských tridsiatnikov bavila skôr moju staršiu sestru, než mňa. Ja som frčal na Alfovi, Odpadlíkovi a Kroku za krokom. Až s pribúdajúcimi rokmi som im prišiel na chuť. Odvtedy sú so mnou. Kultové postavy, nezabudnuteľné hlášky, skvelé dialógy. Ku koncu to jemne slablo, ale čo by iné sitkomy dali za taký dôstojný a kvalitný koniec. Beriem každopádne, že Bruce Willis bol prekvapivo nudný a ku koncu to tvorcovia začali kombinovať ozaj divoko (Joey a Rachel, to ako vážne?), našťastie z tejto slepej uličky vyšli rovnako rýchlo, ako do nej vošli. A občas to bolo mierne WTF, najmä vinou Perryho odvykačky, kedy to zjavne tak úplne stopercentne nezvládal. Pôsobivé ale je, že kolegovia ho nikdy nehodili cez palubu, stáli pri ňom a pomohli mu preniesť sa cez ťažké obdobie. Vážim si, že s tým tvorcovia nakoniec dokázali prestať v pravý čas, čo robí z Priateľov jeden z mála plnohodnotne, dôstojne a dojemne ukončených televíznych projektov. O tom, že toto bol viac, než len biznis, svedčí nielen to, ako sa tvorcovia postavili k Perrymu, ale aj to, že všetci šiesti dostávali rovnaké honoráre a nedopustili, aby niekto z nich dostával menej alebo viac. Výrazné podporné roly vytvoril Giovanni Ribisi (Phoebin popletený brat), Danny DeVito (striptér), Jean-Claude Van Damme (dojemne zavedúci Rossovu opicu Marcela do jagavého sveta kinematografie) a Brad Pitt (Rachelin nenávidený ex-spolužiak, čo je vtipné najmä z dôvodu, že v tom období Pitt a Aniston tvorili pár) a fakt fest brutálny je tu Jon Lovitz. Naopak, to, čo predviedli Billy Crystal a Robin Williams, bolo neuveriteľne trápne; vyzeralo to, ako keby režisér do poslednej chvíle nevedel, či prídu a keď to v poslednej chvíli predsa len stihli, nechal ich improvizovať. Inak bomba; fanúšikom stačí povedať zopár slov a sú doma (žraločie porno, kvapky do očí, hádzanie loptičky, robenie falošných fotiek zo svadby, vynáška gauča, Chandlerov úsmev pri fotení, nahá Rachel, Joeyho pátranie po sexy obyvateľke náprotivňajšieho činžiaku, medúza, silvestrovské televízne tancovanie, plieskanie Chandlera šéfom po zadku). Zaujímavé je, že obrovské množstvo patrí prekvapivo (?) Rossovi (kožené nohavice, dvojník, spoločné driemkanie, mrazivé balenie baby čo doniesla pizzu, samoopaľovací nástrek), u ktorého sa svojho času ťažilo z toho, že býval oproti dievčatám, takže vzniklo viacero nezabudnuteľných "oknových" nápadov (pozeranie TV, žralok, stráženie syna, ktorý však nie je doma, ale Monica sa to nesmie dozvedieť). Phoebe sa naopak prekvapivo špecializovala na športové výkony (beh v parku, bicyklovanie). Všetci sú skvelí, ale ja by som najviac ocenil asi paradoxne (?) práve spomínaného Rossa, ktorý je, keď sa to tak vezme, de facto arogantný kretén, ale David Schwimmer ho zahral ako sympaťáka (gajdy alebo spoločné scény s Joeym, kde tvorcovia ťažia z brutálnych inteligenčných rozdielov, pekné na Rossovi ale je, že sa nad jednoduchšieho kamaráta česť výnimkám nikdy nevyvyšuje!). Skvelé je, že sa scenáristi sem-tam nevyhli ani citlivým témam, ako je adopcia, neplodnosť alebo postupné usadzovanie sa a s tým súvisiace riziko straty priateľov, ktorí proste už do našich "nových" životov nepatria. Slovenský dabing kultový (tento sitkom bol svojho času u nás dokonca taký populárny, že šestica dabérov reálne uvažovala o nacvičení divadelnej hry Priatelia, napokon z toho nič nebolo), no prekladateľovi nikdy neodpustím, ako z Phoebe Buffay urobil fakt netuším prečo Phoebe "Bufetovú". () (méně) (více)
Určite ten najlepší sitkom aký bol zatiaľ natočený. Priateľov som videl už tisíc krát a na tomto seriály je najlepšie to, že ešte tisíc krát ich uvidím a stále ma budú baviť. Lepšie sa snáď už ani herci vybrať nedali. Jediná malá chybička je, že nemá aspoň 20 serií. Tento seriál je súčasť môjho dospievania. Fičal som na nich a fičim do dnes. 11*/10 ()
Galerie (1 190)
Zajímavosti (2 052)
- Retro restaurace Moondance Diner, ve které Monika (Courteney Cox) pracovala, je stejná restaurace, kterou lze vidět i v seriálu Krok za krokem (od r. 1991), kde v ní pracovali Dana (Staci Keanan) a J.T. (Brandon Call). (Alfréda)
- Jennifer Aniston (Rachel) šla původně na casting na roli Moniky (Courteney Cox). Jakmile ale ve scénáři uviděla postavu Rachel, tak projevila zájem o tuto roli. Věděla, že ji dokáže zahrát nejlépe, protože Rachel byla vše, co ona nikdy nebyla, a dobře takové dívky znala z Manhattanu. (cheyene)
- Známé záběry, v nichž herci tančí během úvodní znělky ve fontáně, se měly původně natáčet na střeše domu, ale kvůli počasí se nakonec natáčela ve Warner Bros Studio v Los Angeles v 5 hodin ráno. Voda ve fontáně byla částečně ohřátá, ale přesto v ní byla mokrým hercům po nějaké době zima. Dobrou náladu jako postavy ve znělce ale nikdo z nich rozhodně neměl. Neradostnou atmosféru uvolnil Matthew Perry (Chandler) hláškou: „Už si ani nepamatuju na doby, kdy jsem nebyl ve fontáně.“ (cheyene)
Reklama