Přátelé

60% - Asi budu prohlášen za kacíře, ale Friends považuji pouze za Beverly Hills pro odrostlejší děti, s trochou neškodného humoru navíc. Nevyhledávám je, ale když už je někde vidím, většinou mi nevadí. Mé nižší hodnocení je možná dáno tím, že hodně zejména mladých lidí sice považuje Přátele za super sitcom, ale nadsazené vztahy mezi postavami (pěkně po americku) už berou jako vážně míněné. (25.04.2006)

Přátelé se stali za těch 10 sérií i mými přáteli a setkání s nimi u obrazovky počítače či televize mě dokázalo dostat do dobré nálady. Smekám před herci a tvůrci seriálu, kteří dokázali přes 200 dílů udržet vysoký standard vtipu (kromě trochu slabší poslední série) a přitom mně nezevšedněli. Po zhlédnutí posledního dílu jsem byl upřímně dojatý a smutný, že už jejich příběh nebude pokračovat. Ale vím, že do budoucna se k nim budu rád vracet. Dlouho jsem přemýšlel, kterého ze šestice přátel mám nejraději (samozřejmě všechny), ale nejvíc asi Rosse. (19.02.2008)

Přátelé byli svého času skutečná špička. Bohužel poněkud přetáhli strunu, a tak poslední dvě až tři série byly už poněkolikáté o tomtéž. Tvrdit, že to nebyla zábava by nebylo fér, ale člověku prostě začne chybět nějaké to aspoň trochu inteligentní zarámování. A pokud jde o vážnější životní situace - sice mě vzalo za srdce With Or Without You, ale na tyhle věci mám lepší kandidáty. Třeba britské Cold Feet. S odstupem času (a viděno optikou zkušenosti s dalšími, Přátelům podobnými seriály) nějak přestávám chápat, jak jsem mohl snášet toho tuponě Joeyho (asi kvůli Tak Jde Čas, ten byl vždy libózní:)), ujetou Phoebe a neurotickou cvokyni Monicu. Ale lidi se holt mění, že ano. Co ale rozhodně nestárne a na co se můj názor nemění, jsou skvělá hostování např. z pozdních dílů famózní DannyDeVito, z dřívějších zas Isabelle Rosselini nebo Billy Crystal a Robin Williams. No a o Denise Richards snad nemá cenu mluvit. Ale kdo se tam kromě Elle MacPherson udržel nejdéle? Že by Bruce Willis? Mašina na lásku, mašina na lásku, jo, jo jóó!!! Na to se prostě nedá zapomenout. Prostě přese všechny výhrady dávám 80%. Ale nemyslím, že bych někdy zabil několik dní v kuse sjížděním DVDček - i na to mám lepší kandidáty. (16.02.2003)

Vlezlá, křečovitě rozjuchaná a politicky korektní sračka o naprosto nesympatických lidech, se kterými bych nenašel společnou řeč ani omylem. Postavám nevěřím ani dobrý den, a na jejich hru na přátelství odmítám přistoupit. Jednu hvězdičku dávám za stopové množství humoru, který se do toho podařilo scénáristům dostat. Určitě jim to muselo dát řádnou fušku. (12.11.2006)

To se takhle v polovině 90. let člověk nudí na víkendové návštěvě u prarodičů na venkově, kteří mají jen tři základní programy, když co neobjeví na ČT2 - neznámý, docela příjemný sitcom od tvůrců mého oblíbeného NA ZDRAVÍ (které předtím uvedla Nova), z něhož se záhy vyklube jeden z největších televizních fenoménů dekády, který vyplní prostor mezi BH90210 a DAWSONOVÝM SVĚTEM. A postačí mu k tomu jen dva byty přes chodbu, jedna útulná kavárna a šestice skvělých komediálních herců coby sympatických newyorských třicátníků se sklony k pubertálnímu chování. A pravidelné dojemně lidské momenty, bezprecedentní camea (van Damme, Willis, Julia Roberts...) a romance mezi Rossem a Rachel, samozřejmě. Rosse a v těsném závěsu za ním pak Chandlera jsem měl nejradši (a z duše nenáviděl Phoebe) a když jsme si s kámošem po jejich vzoru udělali kartičky s top 5 svých milostných objektů z řad celebrit, na mé samozřejmě nemohla chybět Jennifer Aniston. Vítejte ve světě vyznávajícím kult věčného mládí, ve světě chlapeckých mužů, kteří se ze všeho nejvíc děsí toho, že by snad mohli působit homosexuálně a kde je naprosto běžné, že vám žena uteče s lesbičkou a vychovávají vašeho syna nebo, že vám děti porodí vaše sestra. (26.04.2009)