Reklama

Reklama

Jen zázrakem zachráněný film o lidské důstojnosti, lásce a toleranci, vyrvaný ze spárů sovětské komunistické nomenklatury. Příběh se odehrává během občanské války na maloměstě, kde vedle sebe stojí synagogy, pravoslavné kostely i katolické chrámy. Zde, v Berdičevě, vede prapor pokleslé morálky komisařka Klavdija Vavilovová. Kvůli pokročilému stupni těhotenství je proti své vůli nucena odstoupit od velení a ubytovat se u chudé židovské rodiny, která zažila nejeden pogrom. V malém domku hýřícím životem šesti dětí má přísná Klavdija možnost si uvědomit, že těžší než válka je porodit robě, stejně jako jej vychovat. Původní myšlenky na potrat se rozplývají spolu s myšlenkami na mír a svornost pracujících lidí. Nedlouho poté, co Klavdija zplodí syna, začne v dáli výstražně znít svolávací trubka. Nad městečkem propukne palba. Klavdija pokládá novorozeně na postel, obléká vojenský kabát a odchází vést svůj oddíl k útoku... Jediné celovečerní dílo, které za sebou scénárista a režisér Alexandr Askoldov zanechal, se stalo jedením z nejslavnějších trezorových snímků sovětské kinematografie. Ačkoli Komisařka vznikla roku 1967, v příznivém času měkké totality chruščovovského tání, znovu uvedena do širší distribuce byla až s koncem 80. let. Velký ohlas Askoldov získal na 38. ročníku filmového festivalu v Západním Berlíně, odkud si roku 1988 díky znovuobnovené premiéře odvezl hned několik ocenění, mimo jiné, zvláštní cenu poroty v podobě Stříbrného medvěda. Dílo bylo natočeno na motivy povídky V městě Berdičevě zdejšího rodáka Vasilije Grossmana, kterou Askoldov obohatil o znepokojivou vizi genocidy evropských židů. Nejprovokativnější podnět z dobové perspektivy ale nalézáme v rozkolu mezi zarytým fanatismem hrdinky a probouzejícími se mateřskými pudy. (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Když lidem seberete báchorky, jak jim pak řeknete, pro co se má žít?“ - „Lidé báchorky nepotřebují. Lidé potřebují pravdu, za kterou nebudou váhat umřít!“ - „Umřít? A kdy budou žít?“ Aneb je těžší tlačit dítě při porodu či zapadlé dělo z písku? Komisařka, přesvědčená komunistka, nekompromisní, nepostradatelná žena je „v tom“ a ani trochu nemá radost. Nepomáhá ani fakt, že chudá židovská rodina, které je nařízeno, aby ji u sebe nechala, se k ní zprvu nechová zrovna nejvřeleji. Může se ale vše změnit k lepšímu? Není se moc čemu divit, že tenhle sovětský film skončil v trezoru. Ačkoliv být v kůži cenzorů, víc než líčení Židů, by mi asi vadilo „nepříliš“ hrdinské zobrazování revoluce a vůbec soudruhů/rudoarmějců. Tak či onak jde o dost depresivní (zejména taková vize budoucnosti Židů), nepříjemný a místy opravdu působivý film (mě osobně nejvíc mrazilo při dětských „hrách“). Napomáhá tomu i výborná práce se zvukem a střihem. A přesto se tu najde i trocha lidskosti a naděje. Jenže revoluce zuří dál a žádá si oběti…za mě solidní 4*. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Příběh ruské komisařky z doby občanské války (1917-22). Je ve vysokém stupni těhotenství, proto se jí velitelé zbaví tím, že ji umístí do početné židovské rodiny kdesi na vesnici. Tam Klaudie porodí syna a s rodinou se sžije. Mezitím ale v SSSR propukají další boje, rudí válčí zejména proti bílým, v celé zemi se šíří teror. Tento z ruských trezorů zachráněný film stojí za vidění. ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Zobrazit rudou komisařku jako Madonu s Ježíškem v náručí, před kterou v úctě dělníci klečí, to chtělo na dobu svého vzniku velkou odvahu a taky velkou představivost. Režisér je silný v obrazech, dokáže načrtnout atmosféru už úvodním dlouhým švekem, při kterém jde armáda rozbahněným polem kolem (patrně náboženské) sochy. Krásné záběry se pak prolínají celým filmem, dokážou zasáhnout a vyprávět i bez komentáře. Občas se ale vymknou, vizionářské scény holocaustu nebo ženců na písečném poli bez jediného stébla zbytečně zatěžovaly snímek symbolismem, které nepotřeboval. ___ Herecké výkony komisařky, která je zaskočená mateřstvím a náhle objevenou lidskostí i žertujícího židovského otce, který si ale dobře uvědomuje, v jaké hrůze žije a jak strašné vyhlídky on i jeho rodina mají, jsou fantastické. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Komisařka je poněkud nevyrovnaný film, má skvělý scénář a velice dobré herecké výkony, především Bykov je výtečný. Ale bohužel natočit dlouhé mlčenlivé scény se musí umět, jinak diváka nudí, což se bohužel stalo Komisařce. Vyzdvihnout však musím celou sekvenci porodu, kdy především její vzpomínky na smrt spolubojovníků jsou natočeny velice interesantně. A Jefimova moudrost v dialogu s Klaudií ve sklepě už patří do kategorie geniální. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Komisařka je větší tvrďák než Arnold a Sly dohromady a fakt mě bavil ten její terminátorskej obličej bez známky emocí na začátku filmu. (Žid Jefim Magazinnikov je pak jako mladý John Connor z T2, takový vtipálek, a jeho žena je taková Sarah Connor, věcná a rozumná. Konec srandy) Příběh je bezesporu dobrý, i historické umístění je zajímavé a dobře zvolené, různé drobnosti jsou zvládnuté, celkově velmi podařený film, který mě ale nakonec bohužel vyloženě nenadchnul a podruhé se na to asi hned tak nepodívám. Celkově je to hoodně netypický film, to jsem fakt nečekal, především množství metafor a alegorických scén. Příjemné překvapení. Když je žena těhotná a pak má dítě, tak pro ní velení armádě už holt není priorita:D PS: Konec jsem moc nepochopil, posledních cca 5 minut..nevím nevím.. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Film byl po dokončení v SSSR zakázán kvůli pozitivnímu zobrazování židovských postav. (raininface)
  • Snímek skončil v trezoru a byl definitivně dokončen až roku 1988. (Cherish)
  • Film získal Stříbrného medvěda + Cenu poroty + Cenu FIPRESCI v Berlíně 1988. (Mr.Ocek)

Reklama

Reklama