Mluv s ní

Po dlhom čase ďalší skvelý španielský film. V mojom prípade aj prvý z Almodóvarových filmov. Pri pozeraní mi čas ako keby pretekal pomedzi prsty a pri tom nechával vo mne kvapôčky pocitov, ktoré mi ako keby pohladili dušu a po skončení som zostal v takej malej zmyselnosti pocitov. Fantasticky skomponovaný príbeh dvoch mužov, ktorý uviazli a stretli sa v nemocnici uväznený medzi láskou a zmyselnosťou. Herecké výkony k tým sa ani vyjadrovať nemôžem pretože prejavy hrdinov alebo ak chcete vedlajších postáv sa uvolnené a dlho som hľadal to slovo ale prirodzené ani náznak rušivého elementu. Tiež som bol veľmi potešený zmenou keď sa z hlavných postáv stali počas rozprávania vedľajšie a koniec zostal príjemne otvorený. Takisto koniec okrem otvorenosti a určitej dávky fantastickosti aj keď tam nevystupujú žiadny elfovia ale priznajme si taký koniec je iba v rozprávkach pohľadí dušu. Tiež scény s dažďom ktoré mu sa pripisuje v tomto príbehu určitá dôležitosť sú zvládnuté na výbornú pretože dážď ma veľkú výpovednú hodnotu pokiaľ ide o pocity a nie každý režisér to zvládne ale tu to funguje skvelo. (18.05.2008)

Almodóvar má vždycky naprosto dokonale promyšlenej příběh, vždy dokáže přijít s něčim zajímavým a to ať už se to týká tématu celýho filmu a nebo přímo během průběhu filmu, prostě je to pan režisér a to plní do puntíku i tady, jenže jako vždy mi tam něco chybělo, nějak neumim popsat co přesně, asi něco, co by mě nějak zasáhlo, prostě mam jen vždycky pocit, že koukám na něco výjimečnýho, nemam tomu prakticky co vytknout, ale když to skončí, tak zjišťuju, že vlastně ani nevim, proč bych tomu měl dávat plný hodnocení (17.07.2009)

Jak se mi Vše o mé matce nelíbilo(nějakých 55%), tak Mluv s ní už bylo přeci jenom o něco lepší. U předchozího Almodóvarova filmu jsem kolikrát vůbec nechápal, proč to či ono někdo udělal a užil jsem si tak jenom formu, zde už bylo vše mnohem lepší. Mluv s ní mi přišlo mnohem reálnější a uvěřitelnější a i možná proto(tedy také díky hereckým výkonům ústřední dvojice) dávám slabší čtyři. (25.04.2005)

Tomuto filmu se podařilo to, co málokterému: umlčet mě. Krása, zoufalství, poetika, smutek, naděje. Takovou směs umí namíchat jen Almodóvar, jehož myšlenkové pochody a způsoby miluju. Pohnutý, neuvěřitelný příběh, tak krásně lidsky napsaný, hudba včetně té u ohně, kamera - na scénu, kdy se pase na obřadně se oblékajícící toreadorce, bych se mohla dívat stále dokola. Zadupána do země a vynesena do nebe, tak dvojace jsem si připadala, když jsem za pár dní ještě pod vlivem zážitku hledala a našla spřízněné duše na Čsfd. (14.06.2004)

Jak řekl sám režisér: „tento film je snadnější vidět, než o něm mluvit“, proto stručně. Působivé drama o mezilidských vztazích, o vzájemné potřebě mužů žen a žen mužů, o výmluvnosti mlčení i řeči těla, o touze, chtíči, ale hlavně o té nejobyčejnější lásce. Může vám být jedno jestli jste gay, nebo heterosexuál, intelektuál nebo člověk přirozeně inteligentní :), podstatu Mluv s ní pochopí skutečně každý, každý kdo se nestydí brečet. 85% P.S: Upřímně obdivuji obě dvě herečky, které se během 90% filmu dokázaly nehýbat. Zajímavé komentáře: kleopatra, Pedro, derryl (04.08.2006)